"Ruští zaměstnanci poboček v Petrohradě a Jekatěrinburgu byli povoláni k výslechu do ústředí Federální bezpečnostní služby. V jejich domovech je také navštívili úředníci z ministerstva vnitra," řekla mluvčí Britské rady, vzdělávací instituce, která v Rusku a mnoha dalších zemích (včetně České republiky) například organizuje kurzy angličtiny a stará se o kulturní výměnu mezi zeměmi.
"Jsme hluboce znepokojeni oběma těmito incidenty. Naší hlavní starostí je bezpečí našich ruských i britských zaměstnanců," dodala mluvčí. "Jakýkoliv pokus o zastrašování našich zaměstnanců je naprosto nepřijatelný," doplnil ji mluvčí ministerstva zahraničí. Ministerstvo si na oplátku povolalo k rozhovoru ruského velvyslance v Británii Fedotova.
Nejhorší vztahy od studené války
Spor o pobočky rady je další kapitolou v momentálně velice chladných vztazích Moskvy a Londýna. Ruské úřady loni v prosinci rozhodly, že kanceláře v Petrohradě a Jekatěrinburgu už v roce 2008 nesmějí otevřít. Jejich činnost se prý neslučuje se zákony a řádně neplatí daně.
Britové tvrdí, že ani jedno z toho není pravda. Obě pobočky se po vánoční přestávce normálně otevřely, což Rusy popudilo. Vyhrožují restrikcemi - stávajícím zaměstnancům prý neprodlouží akreditace a novým nedají víza. A budou chtít uhradit údajné daňové nedoplatky.
Šéf britské diplomacie David Miliband označil ruský postoj za chybný. Činnost Britské rady prospívá oběma stranám, napsal v prohlášení. Nicméně podle Interfaxu dnes petrohradská pobočka pozastavila činnost. U vchodu se objevila cedule, že vzhledem k postupu ruských úřadů je dočasně zavřeno.
Spor o radu se nerozhořel jen tak z ničeho nic. Vztahy Moskvy a Londýna, podle řady analytiků nejhorší od dob studené války, zhoršila takzvaná kauza Litviněnko. Někdejší agent KGB a pozdější hlasitý kritik Kremlu Alexander Litviněnko zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu radioaktivním poloniem. - více zde
Rozběhlo se rozsáhlé vyšetřování, které kriminalisty nakonec dovedlo k podnikateli Andreji Lugovému. Ten měl s Litviněnkem schůzku v den, kdy bývalého špiona převezli do nemocnice. Policie sesbírala dostatek důkazů, aby Lugového obvinila z vraždy. Jenže Lugovoj žije v klidu v Moskvě a ta ho do Británie odmítá vydat.
Což je zpětný úder - protože Londýn zase nechce poslat do Ruska někdejšího oligarchu a mediálního magnáta Borise Berezovského. Ten získal v Británii politický azyl. Ve své vlasti ho viní z několika zločinů a kdyby šel před ruský soud, konal by se nejspíš velmi zpolitizovaný proces, po němž by se Berezovskij už z vězení nikdy nedostal.
Šéf pobočky prý řídil opilý
Ruská agentura Interfax také informovala, že ředitel petrohradské pobočky Britské rady Stephen Kinnock byl zadržen policií za řízení v opilosti. V úterý před půlnocí moskevského času prý porušil dopravní předpisy a při následné kontrole dokladů "policisté cítili v jeho dechu silný alkoholový opar". Kinnock odmítl krevní test, napsal Interfax.
Policisté sepsali protokol a odvezli Kinnocka na stanici, kde ho za půl hodiny vyzvedl britský konzul William Elliot.
