Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přijeďte a zabijte mě veřejně. Jinak to nepůjde

  15:30aktualizováno  15:30
Loni v srpnu poskytl někdejší ruský agent Alexander Litviněnko rozhovor Rádiu Svobodná Evropa. "Nemám bodyguardy a neschovávám se. Žiji velmi otevřeně, všichni novináři vědí, kde mě najít. Takže pánové, pokud mě přijedete do Británie zabít, budete to muset udělat veřejně." Za tři měsíce, 23. listopadu 2006, byl mrtvý.

Alexander Litviněnko v londýnské nemocnici. | foto: Reuters

Alexander Litviněnko býval agentem sovětské tajné služby KGB a později i její ruské nástupkyně FSB. V listopadu 1998 ale obvinil své nadřízené z přípravy vraždy oligarchy Borise Berezovského. Byl propuštěn, utekl do Británie a odtamtud hlasitě kritizoval praktiky Kremlu a prezidenta Vladimira Putina.

Kauza Litviněnko
Všechny články najdete zde

Loni 1. listopadu se v londýnském hotelu Millenium sešel s Andrejem Lugovým, rovněž bývalým agentem a nyní obchodníkem. Ještě ten den ho odvezli do nemocnice, později přemístili na jednotku intenzivní péče. Jeho stav se rychle zhoršoval a 23. listopadu 2006 Alexander Litviněnko zemřel. Diagnóza: otrava radioaktivním poloniem.

Kauza jako z filmů o Jamesi Bondovi ovládla světový tisk. Litviněnko měl o svém vrahovi jasno - ještě na smrtelné posteli obvinil Kreml a Putina. Z Moskvy se ozvalo jen: "Absurdní".

Britové začali vraždu okamžitě vyšetřovat. Radioaktivní stopy nacházeli po celém Londýně, sledovali je dokonce až do Hamburku a - do Moskvy. Nakonec dospěli k závěru, že Litviněnko vypil polonium v čaji. A tím, kdo mu vražednou látku podal, byl Andrej Lugovoj.

Naivní jako dítě
Litviněnkovi přátelé a příbuzní se dnes sejdou na londýnském hřbitově Highgate. Bude tam i otec Walter. "Saša byl zkušený vyšetřovatel, ale někdy naivní jako dítě," řekl Litviněnko starší na včerejší tiskové konferenci.

Když prý jeho syn viděl v Londýně Lugového, bývalého kolegu z tajné služby, kterého navíc FSB později věznila, nikdy by ho prý nenapadlo, že je vyslancem smrti. "On Lugovému věřil," řekl Walter.

Andrej Lugovoj

Britové požádali Moskvu o Lugového vydání. Aby mohl být souzen. Jenže Rusové odmítli, vydávání občanů do cizích zemí jim zakazuje ústava (více zde). Sám Lugovoj pochopitelně jakoukoliv vinu popírá a tvrdí: "Za tím vším stojí britské tajné služby."

Teď možná ještě získá poslaneckou imunitu - v nadcházejících volbách totiž kandiduje za partaj populisty Vladimira Žirinovského (více zde). Kauza Litviněnko, která způsobila povážlivé trhliny mezi Moskvou a Londýnem (došlo až na vzájemné vyhošťování diplomatů), tak nemusí být nikdy uzavřena.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nejméně šest obětí si vyžádaly požáry v Portugalsku, kde platí stav veřejné...
Portugalsko a Španělsko sužují lesní požáry, zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 39 osob zemřelo během požárů, které se v neděli rozhořely v hustě zalesněných oblastech Portugalska a Španělska. Portugalské úřady oznámily 35 mrtvých,...  celý článek

Ilustrační snímek
Egyptská letoviska po útocích znovu ožívají, říká šéf turistické asociace

Z egyptských letovisek se po teroristických útocích v posledních letech stala města duchů. Země následně přijala zvýšená bezpečnostní opatření a letos se do...  celý článek

Lídr SPÖ Christian Kern během předvolební kampaně.
Sociální demokraté poskočili v rakouských volbách na druhé místo

Sociální demokraté kancléře Christiana Kerna skončili v nedělních předčasných parlamentních volbách v Rakousku na druhém a nikoliv až na třetím, jak se zdálo z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.