Ústavní soudkyně Ivana Janů | foto: Radek Miča, MAFRA

Suďte se kvůli amnestii, byla nespravedlivá, radí ústavní soudkyně

  • 400
Díky prezidentské amnestii unikli trestu manažeři v kauze Private Investors, kteří dva tisíce klientů připravili o 800 milionů korun, a mnoho dalších pachatelů hospodářské kriminality. Amnestie navíc zmenšila šance poškozených na náhradu. Měli by si stěžovat u Evropského soudu pro lidská práva, míní ústavní soudkyně Ivana Janů.

Ústavní soud minulý týden odmítl stížnost muže, který byl poškozený v kauze Private Investors. Znovu potvrdil, že amnestie Václava Klause platí, a stěžovatelé tak přišli o další možnost dostat se ke ztracenému majetku (více čtěte zde).

S rozhodnutím svých kolegů nesouhlasí soudkyně Ivana Janů, která si vyhradila právo na takzvané odlišné stanovisko. Stát podle ní maří šance poškozených na ochranu majetkových nároků. "Pokud by se ukázalo, že stát přispěl k tomu, že škoda je nevymahatelná z toho důvodu, že selhala veřejná moc, dílem soudy, dílem rozhodnutí o udělení amnestie, domnívám se, že by nastoupila odpovědnost státu," uvedla Janů v rozhovoru pro MF DNES.

Její názor byl však na Ústavním soudu v menšině. Rozhodnutí teď může zvrátit již jen Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. A podle Janů je reálné, že by soud rozhodl ve prospěch stěžovatelů. "Jeho judikatura (rozhodování) v majetkové oblasti k tomu směřuje," uvedla soudkyně. Není přitom nutné, aby se na soud obracel každý postižený zvlášť. "Soud rozhodne v jedné průlomové věci a pak uloží příslušnému státu, aby sám reagoval svým právním řádem," vysvětluje Janů.

Ukradené peníze už nejspíš zmizely. Odškodnění by mohl zaplatit stát

V případě, že by Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve prospěch poškozených, musel by je pravděpodobně odškodnit stát, nikoli pachatelé. Amnestie totiž značně ztížila vymáhání škody po pachatelích. "Šance se liší případ od případu, patrně však už nebude valná," domnívá se Janů. Došlo totiž k odblokování majetku, který byl zajištěn státními orgány v rámci trestních řízení, a je pravděpodobné, že tento majetek už zmizel. 

Exprezident Klaus v druhém článku amnestie zastavil všechna trestní stíhání, od jejichž zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než osm let a jejichž pachatelům hrozily tresty do deseti let vězení. Abolice se dotkla také mnoha případů závažné hospodářské trestné činnosti. Nejvyšší soud zatím zrušil amnestii jen v několika případech, kdy se pachatelé delší dobu skrývali v zahraničí.

Rozhovor s ústavní soudkyní Ivanou JanůČtěte ve středu, 2. 10.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Jedním z definitivně zastavených případů je také stíhání tří bývalých představitelů zkrachovalé makléřské společnosti Private Investors. Podle obžaloby způsobili Dušan Tejkal, Petr Kukla a Daniel Papoušek dvěma tisícovkám poškozených škodu téměř 800 milionů korun.

Pražský městský soud v roce 2011 uložil Tejkalovi, Kuklovi a Papouškovi 3,5 roku vězení. Součástí trestu byla také náhrada mnohamilionové škody (více čtete zde). V odvolacím řízení však do případu zasáhla amnestie.

Prezidentská amnestie zastavila i řadu dalších kauz hospodářské kriminality. Mezi nimi je například kauza vytunelovaného fondu Trend, založeného Michaelem Kocábem, či kauza Český dům spojená s Janem Kavanem (podrobnosti najdete zde).

Podívejte se, jak prezident Václav Klaus na závěr novoročního projevu vyhlásil amnestii:

27. února 2013


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video