Jaromír Štětina (1943)Senátor, novinář a spisovatel Jaromír Štětina (1943) absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a geologii na ČVUT. Krátce pracoval v deníku Mladá fronta. Po roce 1990 působil v Moskvě jako zpravodaj Lidových novin, po návratu byl krátce jejich šéfredaktorem, následně pracoval jako novinář na Balkáně. Společně s novinářkou Petrou Procházkovou založil agenturu Epicentrum, spjatou s osvobozeneckou čečenskou válkou. Byl také spoluzakladatelem organizace Člověk v tísni. Za svou žurnalistickou činnost dostal Cenu Františka Kriegla a Cenu Ferdinanda Peroutky (1997). Před rokem 1989 byl členem komunistické strany, v roce 2004 byl zvolen do Senátu za Stranu zelených, nyní je senátorem za TOP 09. |
Do zítřka má parlament rozhodnout o podobě koalice a dočasné vlády. Jak se vyvíjí jednání a jaká by mohla být podoba nové vlády?
Dnes by měla být v parlamentu vytvořena nová koalice, která bude vycházet z politických sil, která se tam teď nacházejí. Pak se bude vytvářet vláda. Kdo v ní bude, to se v současnosti neví. Nejsilnější pozici má nyní Oleksandr Turčynov. Ten byl řádně zvolen předsedou parlamentu a včera úřadujícím prezidentem. Ale samozřejmě nemůže být ještě k tomu předsedou vlády. To ústava nedovoluje. Příprava na vytvoření nové vlády nyní tkví v tom, že jsou postupně odvoláváni staří ministři.
Stane podle vás v čele nové vlády některý z opozičních lídrů - Vitalij Kličko, Arsenij Jaceňuk, případně Petro Porošenko, o kterém se nyní začalo více mluvit?
Já si myslím, že někteří z nich se o to budou ucházet. Umím si představit, jak těžká ta jednání jsou. A rozhodování navíc neprobíhá jen v parlamentu. Myslím, že o členství ve vládě se budou ucházet i radikálové, protože nastanou-li předčasné volby, tak se například Pravý sektor s velkou pravděpodobností stane normální parlamentní stranou.
Jak vypadá rozložení sil v ukrajinském parlamentu? Janukovyčovu stranu Regionů opouští poslanci, takže kdo je nyní nejsilnější hráč?
Janukovyčova Strana regionů měla ještě začátkem roku 203 poslanců a teď jich má už jen 131 a další odcházejí. Ale stále je spolu s regiony nejsilnějším uskupením. Komunisti teď dělají obstrukce a říkají, že se koaličního jednání nebudou účastnit, takže situace je v podstatě dost nepřehledná. Někteří lidé ze Strany regionů si teď sypou popel na hlavu a omlouvají se, že byli ve straně a podíleli se na tom, co tady dělal diktátor Janukovyč.
Krize na UkrajiněÚSTAVA: Ukrajinu vede ministr vnitra POLITIKA: Janukovyče se zřekla vlastní strana MAJDAN: Na náměstí vzniká stát ve státě TYMOŠENKOVÁ: Jste hrdinové tohoto století KRYM: Požádal Rusko o vojenskou intervenci OBVINĚNÍ: Kyjev vydal zatykač na Janukovyče OBRAZEM: Zlaté kohoutky v Janukovyčově sídle OBJEVENÉ DOKUMENTY: Opulentí účty a seznam nepohodlných ZLOMOVÝ VÍKEND: Utekl prezident, vzniká nový stát i vláda |
Jaká je v současnosti role Majdanu a jak vypadá situace v centru Kyjeva?
Na Majdanu jsou i prvky radikalismu, ale je to velké celonárodní hnutí. Ti učmoudění chlapíci, co sedí u hořících pneumatik, vypadají sice divoce, ale často to bývají univerzitní profesoři, doktoři a studenti, elita ukrajinského národa. Jsou tu tisíce lidí a bez jakýchkoli násilných činů. Tady v Kyjevě se nerabovalo, nevypalovalo. Na Majdanu je pořádek, uklízí se a co se týče logistiky nebo stravování, je to zorganizované . Skoro bych to považoval za takovou sešlost táboritů. Ta pospolitost se tam jeví.
Janukovyč už nemá politickou moc, vzniká nová vláda. Na co tedy lidé na náměstí Nezávislosti stále čekají?
Majdan se nyní považuje za jakousi pojistku. Lidé odsud neodchází, protože očekávají, že může zase nastat situace, kdy se opět nevůle lidu projeví. Velmi zásadně se to projevilo v okamžiku, kdy Majdan nedodržel smlouvu o předčasných volbách, kterou Janukovyč podepsals Kličkem.
Majdanu se nelíbilo, že by volby mohly být až někdy v prosinci a vydal radikální prohlášení, že pokud Janukovyč neodstoupí, tak demonstranti dobudou prezidentský palác. Když to Janukovyč pocítil, tak se sebral, opustil prezidentský palác i výkon své funkce. Opozice si tuto sílu Majdanu uvědomuje a proto z náměstí neodchází.
Co nyní lidé na Majdanu požadují?
Aby byl Janukovyč postaven před soud. Dnes byl na něj vydán zatykač a zaznívají tu i požadavky poslat Janukovyče do Haagu (Mezinárodní trestní soud, který řeší zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, pozn. red.). Co se mě osobně týče, tak si myslím, že po tom strašném vraždění je to skutečně záležitost, kterou by soud v Haagu měl projednat.
Fotogalerie    |
Co znamená zatykač na Janukovyče? Není to jen vyřizování účtů mezi bývalou vládou a lidmi, kteří se momentálně dostávají k moci?
Není to vyřizování účtů, nechce se nic jiného, než aby se postupovalo podle zákona. Osobně si ale myslím, že před soud postaven nebude, protože už se na Ukrajinu nevrátí. Myslím, že skončí v Moskvě, kde za poslední desetiletí skončila celá řada diktátorů. Pokud je mimo Ukrajinu, tak už se ho nepodaří chytit.
Je tedy už definitivně vyřazen z politické hry, když se od něj distancovala i jeho Strana regionů?
On ve čtvrtek promeškal chvíli, kdy mohl ještě zamezit tomu vraždění. Zajímavé také je, že se ještě nerozluštilo, co se ve čtvrtek stalo. Po prvním souboji mezi Berkutem a Majdanem následovala střelba oněch tajemných střelců. Jsou dvě možná vysvětlení: Buď to mělo vést k destabilizaci situace, což by Janukovyčovi umožnilo vyhlásit výjimeční stav. Druhou možností je, že to naopak byla snaha zdiskreditovat samotného Janukovyče, aby se mu mohly ty oběti přišít.
Za celou dobu tříměsíčních pouličních rvaček se střelné zbraně nepoužívaly. Ty byly použity poprvé ve čtvrtek. A ti snajpři, kteří zabíjeli cíleně, nepatřili ani k jedné té tradiční skupině - ani k Berkutu, ani k majdanovcům. To byl někdo třetí a zatím se neví kdo. Není vyloučeno, že to byly jednotky Alfa, které byly kdysi vytvořeny v Rusku jako ozbrojená protiteroristická služba. Ti ostřelovači mluvili rusky. To se podařilo zjistit pomocí odposlechů mezi nimi a lidmi, kteří jim dávali pokyny. Mohly to tedy být jednotky Alfa z východní Ukrajiny, kde žijí Rusové. Není jisté, že se to někdy vůbec povede zjistit.
Na Majdanu jsem si uvědomil, co člověku udělají roky vězení
Jaká je nyní pozice Julie Tymošenkové?
Byl jsem na Majdanu, když tam seděla na kolečkové židli, a uvědomil jsem si, jak člověka může tříleté vězení změnit. Poprvé jsem se s ní setkal před deseti lety při oranžové revoluci na skoro stejném místě. Projev paní Tymošenkové odpovídal tomu, když člověka propustí z vězení a postaví ho před sto tisíc lidí. Nebyl přijímán s takovou spontaneitou jako v roce 2004. A dokonce tam stálo několik příslušníků Pravého sektoru a snažili se Tymošenkovou vypískat. Nejednotnost vůči Tymošenkové vyjadřuje nový plakát, který se objevil přímo tady v parlamentu a je na něm napsáno: "Tymošenkovou propustili a naši chlapci jsou ještě ve vězení."
Jak odhadujete budoucí vývoj v zemi? Je podle vás reálné, že se Ukrajina rozpadne na východní a západní část nebo že se odtrhne Krym?
Ztratí-li Vladimir Putin Ukrajinu, je to začátek jeho konce. Pokud bude mít politickou sílu, bude usilovat o Krym kvůli vojenským základnám. Nemyslím si ale, že to bude mít lehké, protože představitelé EU jasně a nekompromisně říkají, že se rozpad Ukrajiny se nesmí dopustit. Když paní Merkelová telefonovala s Putinem, ujistil jí, že nemá zájem na rozpadu Ukrajiny. Je-li to ovšem pravda, to nevím.
Před pár dny jste kritizoval, že čeští politici se o situaci na Ukrajině vyjadřují v politických klišé a že by měli zaujmout jasnou pozici. Jakou?
Já jsem řekl, že Evropská unie ani my nemůžeme dále používat klišé jako "Jsme znepokojeni." To je málo. Navíc náš parlament se vůbec neúčastní. Tady se střídá spousta členů parlamentů evropských zemí, ale my nikoli. Ani Poslanecká sněmovna ani Senát nezaujaly žádné jasné stanovisko. Pouze jednotlivci, jako pan Schwarzenberg nebo Zaorálek.
