Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krymští Rusové odmítají uznat revoluční vládu a žádají Moskvu o pomoc

  11:26aktualizováno  18:22
Kyjev slaví vítězství opozičního hnutí, kterému se podařilo svrhnout vládu prezidenta Janukovyče a získat kontrolu nad všemi úřady. Etničtí Rusové z poloostrova Krym ale naopak žádají Moskvu o ochranu před údajně hrozící genocidou. Východoukrajinští politici odmítají uznat novou vládu, která z revoluce vzešla.

Proruská demonstrace v Sevastopolu (24. února 2014). | foto: Profimedia.cz

Zatímco americký ministr zahraničí John Kerry vyjádřil svou podporu parlamentu, který na Ukrajině převzal moc a začal horlivě obměňovat posty ve státní správě, Moskva odvolání prezidenta Janukovyče odsoudila. Stejně jako obyvatelé a političtí představitelé z rusky mluvícího východu země a především autonomního poloostrova Krym. Když se sem vracely v Kyjevě tolik nenáviděné speciální policejní jednotky Berkut, vítali je tu lidé jako hrdiny.

ON-LINE: Dění na Ukrajině jsme sledovali minutu po minutě

Od rozpadu Sovětského svazu, kdy poloostrov připadl nově samostatné Ukrajině, se z Krymu pravidelně ozývá volání po návratu do Ruska. Nejnovější vývoj krymští Rusové vidí jako velkou šanci. "Taková příležitost tu ještě nebyla," říká Taťána Jermakovová, která stojí v čele ruské komunity v Sevastopolu, kde sídlí i početná ruská černomořská flotila.

Ve středu, kdy násilí v Kyjevě vrcholilo, poslala Jermakovová do Kremlu žádost, aby Rusko vojensky "zabránilo genocidě ruských obyvatel Krymu". Za revolucí podle ní stojí žoldáci, které sponzoruje EU a Spojené státy. "Mají jen jeden cíl: zničit ruský svět," napsala Jermakovová podle časopisu Time Putinovi. Kreml zatím nezareagoval.

Gubernátoři hromadně opouštějí úřad

Bez gubernátora jsou prakticky všechny oblasti na západě země, ale i Mykolajivská oblast na jihu nebo Kirovohradská a Kyjevská oblast v centrální části země.

Zatímco ale na západě, například ve Lvově či Ternopilu, gubernátora z úřadu vyhnali demonstrující zastánci proevropské orientace, v Sevastopolu na Krymu byl naopak gubernátor sesazen kvůli loajalitě vůči novému režimu v Kyjevě.

ČTK

Podobná žádost ale již dříve posloužila jako záminka k invazi do gruzínské Jižní Osetie v srpnu 2008.

V sobotu odpoledne v Sevastopolu demonstrovaly tři tisíce Rusů, kteří chtějí ochranu Moskvy. "Ruská invaze ani není nutná," řekla časopisu Time Jermakovová, která demonstraci organizovala, "už tady totiž jsou."

Rusko má na Ukrajině ekonomické páky

Podle nového prozatímního prezidenta Oleksandra Turčynova se Ukrajina musí vrátit do "rodiny evropských zemí". "Jsme připraveni vést rozhovory s Ruskem na novém, spravedlivém, rovném a sousedském základě a s ohledem na to, že si Ukrajina vybrala Evropu," uvedl Turčynov. 

Z ruské strany ale smírná slova nezaznívají. Nová vláda nedodržuje smlouvu, kterou v pátek s Janukovyčem podepsali zástupci opozice, nechal se slyšet ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Opozice se podle něj "de facto v Kyjevě chopila moci, odmítla složit zbraně a nadále sází na násilí." V pondělí legitimitu nové vlády zpochybnil i ruský premiér Dmitrij Medveděv. To, že některé státy již uznaly nové ukrajinské představitele, označil za omyl.

Krize na Ukrajině

Ruské stanovisko přitom není důležité jen pro východ země, který není spokojený s vítězstvím Majdanu, jak se na Ukrajině přeneseně začalo říkat opozičnímu hnutí, které svrhlo prezidenta Janukovyče. Přinejmenším ekonomicky se totiž bude Ukrajina z ruského područí vymaňovat jen velmi obtížně. Veškeré dodávky zemního plynu na Ukrajinu přichází z Ruska, Kyjev je přitom už teď vysoce zadlužený.

Po tom, co Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, se Moskva zavázala poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 15 miliard dolarů a slíbila snížení vývozní ceny zemního plynu o třetinu (více čtěte zde). Vzhledem k nepokojům v Kyjevě byl ale převod peněz zastaven. Rusko stejně jako EU a USA s finanční pomocí čeká na vznik nové vlády.

Na Krymu v Kerči se do sebe pustily dva tábory demonstrantů:

Východ země vládu Majdanu neuznává

Proruští politici z jižní a východní části země přijali v sobotu společně s ruskými diplomaty v Charkově rezoluci, která vůdce revoluce označila za extremisty a teroristy. Dokud Majdan nesloží zbraně a neuvolní obsazené vládní budovy, bude o sobě Krym a východ Ukrajiny rozhodovat sám, uvedl předseda krymského parlamentu Vadim Kolesničenko.

Jakkoli předseda výboru Státní dumy Ruské federace pro mezinárodní záležitosti Alexej Puškov ujišťoval, že na charkovském shromáždění nebyla "ani špetka separatismu", přinejmenším Krym má ven z Ukrajiny nakročeno a je pravděpodobné, že toho Rusko využije. 

Vojenská intervence na Ukrajině by podle americké poradkyně pro národní bezpečnost Susan Riceové byla "obrovskou chybou". Ruský prezident Putin se ostatně shodl s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na tom, že musí být zachována územní celistvost Ukrajiny.

Fotogalerie

Dva světy. Policejní těžkooděnec a protivládní demonstrant v lyžařské přilbě.
Protivládní demonstranti s národní vlajkou na Náměstí nezávislosti v centru...
Muž ukazuje prázdnou nábojnici vystřelenou při tvrdých střetech povstalců s...
Muž nese další pneumatiky na barikády.

Podle ruské diplomacie by Riceová měla od intervence odrazovat spíše americkou vládu. "Viděli jsme expertní hodnocení Susan Riceové, která jsou založena na opakovaných amerických vojenských intervencích na řadě míst po celém světě, zejména tam, kde je americká administrativa toho názoru, že jsou normy západní demokracie v ohrožení, nebo kde se režimy příliš očividně dostávají mimo kontrolu," citovala agentura Interfax nejmenovaného ruského diplomata. 

Vojenský zásah ovšem není jediná možnost. Podle deníku Washington Post může Kreml usilovat o to, aby východní Ukrajina namísto se zbytkem země obchodovala s ním a upevnila tak ekonomické vazby regionu na Rusko. To by přes veškeré proklamace jen napomohlo štěpení země.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.