Jen náhodou jste včera nebyl na promenádě La Rambla, ale na pláži za Barcelonou. Jak jste se dozvěděli o útoku a jaká byla nálada na místě dnes ráno?
Můžu soudit jen podle hotelu, kde to teď (v osm ráno, pozn. red.) vypadá klidně. Včera večer hodně hostů nevycházelo a dívalo se na zprávy. Ale někteří vyšli ven a bavili se. Všude byly vidět posílené bezpečnostní složky a zdá se, že v Cambrils se to podařilo zastavit ještě v zárodcích (policie zde zastřelila pět útočníků, pozn. red.).
Miroslav Mareš Prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (1974) je brněnský politolog, který se zaměřuje na terorismus, pravicový i levicový extremismus, systémy politických stran v západoevropských zemích a fotbalové chuligánství. |
Včera po útocích, asi kolem půl páté nebo čtvrt na šest odpoledne procházeli po pláži policisté a dívali se lidem do obličeje. A ani ne tak těm, co měli pronajatá lehátka, ale spíš ostatním v okolí. Začala tam také jezdit auta katalánské policie Mossos. Po návratu do hotelu jsme se dozvěděli, co se stalo.
Jak hodnotíte zásah policie v Barceloně hned po útoku? Policisté rychle vyklidili celou oblast a drželi lidi uvnitř obchodů a restaurací.
Skoro bych řekl, že v kontextu velkého současného ohrožení se mi Barcelona loni zdála zabezpečená lépe. Viděl jsem tam hlídky policistů se samopaly, ty jsem letos neviděl a samotná La Rambla mi nepřipadala preventivně moc dobře hlídaná. Přítomnost bezpečnostních složek v centru Barcelony mohla být větší.
Po útoku, přičemž vycházím ze zpráv médií, to vyklizení bylo asi správné. Na druhou stranu nebylo správně, že útočník utekl. Je to komplikované.
Nevím, jak policie vyhodnotila kamerové záznamy a jak propracovaný je kamerový systém v Barceloně, ale je to další důležitý bezpečnostní prvek a dnešní turistická centra už jsou kamerami podchycená. Vypadá to, že se podařilo rychle zabezpečit lékařskou péči, rychle se uzavřela podstatná místa, kde by se mohly stát další atentáty. Ale vzhledem k tomu, že v noci došlo k dalšímu útoku v Cambrils, někteří ti lidé podchycení asi nebyli.
Jak schopná je podle vás španělská policie?
Předpokládám, že teď bude pod palbou kritiky, že se útokům nepodařilo zabránit. Ale je třeba si uvědomit, že španělské bezpečnostní složky v posledních letech odhalily několik desítek spiknutí. Odborné studie ukazují, že od poloviny 90. let až do současnosti to jsou až stovky odhalených případů.
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí |
Dokonce ještě v červnu se ve Španělsku zatýkalo, takže zdejší bezpečnostní jednotky - nejen katalánská policie, ale i tajné služby a celošpanělské policejní složky - se proti tomu snaží postupovat. Nicméně počet těchto incidentů je tak vysoký, že spíš bylo otázkou času, kdy se to stane. Loni se objevily výhrůžky, že dojde k útokům na plážích, a Španělsko bylo v tomto smyslu jmenováno jako jedna z nejrizikovějších zemí.
V neděli jsem tady byl na fotbalovém zápase španělského Superpoháru, Barcelona versus Real Madrid, a tam bezpečnostní opatření byla veliká a před stadionem stáli ozbrojenci se samopaly. I když pak jsem si říkal, že odchod davu tak precizně regulován nebyl v porovnání s jinými akcemi v Evropě, na kterých jsem letos byl.
Včerejší útok tedy nebyl pro španělskou policii až takovým překvapením?
Každý útok je trochu překvapení. Řada lidí si vybírala dovolenou ve Španělsku, protože se tady od madridských atentátů (útoky al-Káidy na vlaky z roku 2004, které si vyžádaly 192 obětí. pozn. red.) nepodařilo nic uskutečnit. Ale z hlediska toho, kolik bylo odhaleno džihádistických incidentů, to paradoxně zas takové překvapení není. I když lidsky to překvapí každého, navíc když je tomu zrovna tak blízko.
Online reportáž |
Má Španělsko s radikálními islamisty stejný problém jako Francie nebo Velká Británie?
Džihádistický terorismus byl ve Španělsku dlouho trochu ve stínu baskického terorismu, který tady byl velmi silný ještě třeba před deseti lety. A i ve světovém přehledu terorismu bylo Španělsko známo díky baskickým teroristům. Ale už od poloviny 90. let se tady rozmáhaly i džihádistické buňky, zpočátku napojené na alžírské skupiny.
Pak se džihádistům podařil ničivý útok v Madridu v roce 2004, aktivity baskické skupiny ETA mezitím zase postupně klesaly, a to nejvíc poté, co ohlásila příměří a odzbrojení. Džihádisté tady byli permanentně přítomní a o intenzitě jejich hrozby svědčí právě těch několik desítek případů odhalených pokusů o útok. Už v roce 2005 bylo v Barceloně zatčeno trio džihádistů, kteří si chtěli obstarat českou výbušninu semtex pro útoky právě v Barceloně.
Probudily se tyto džihádistické buňky ve větší míře po nedávných atentátech v Evropě?
To je těžké říct, ale jen letos už bylo ve Španělsku několik protiteroristických operací, při kterých bylo zadrženo několik lidí, třeba v červnu a březnu.
Vypadá to, že se probudily i vzhledem k tomu, že se podařilo uskutečnit včerejší útok. Dá se říct, že se asi inspirovaly i tím najížděním auty do lidí, protože většina předchozích útoků ve Španělsku byla spojena s užitím výbušnin. I když při dalších útocích v Cambrils snad podle médií nějaké výbušniny byly (policie později informovala, že minimálně některé z nich byly atrapy, pozn. red.).
Jsou to lidé, kteří už se ve Španělsku narodili, nebo do země přicházejí džihádisté z jiných států?
Sociální strukturu atentátníků ještě dopodrobna neznáme, jeden z nich snad měl přijít z Francie. Propojení francouzské a španělské džihádistické scény by však nebylo nic nového. Myslím, že to bude mix - jak lidé, kteří tu už dlouhou dobu žili a třeba to jsou i radikalizovaní mladíčci z druhé generace, kteří se najednou z běžných kriminálníků stali džihádisty, tak lidé z ciziny.
Před několika měsíci se tady řešil případ verbování do Islámského státu, takže nelze vyloučit, že mezi atentátníky byli ti, co také verbovali, případně se také už mohl projevit efekt navrátivších se bojovníků Islámského státu. Ale musíme počkat na výsledky vyšetřování.
Přes Španělsko putují do Evropy teroristé i z Maroka a dalších zemí Maghrebu. Má Španělsko problém s udržením kontroly nad svými hranicemi a nad enklávami Ceuta a Melilla v Maroku?
Ten problém samozřejmě má, je to dáno už španělskou polohou a pobřežím, na které se dá připlout. Koneckonců jedna z prvních protiteroristických operací po 11. září ze strany NATO směřovala právě do ochrany Středozemního moře a blízkosti Gibraltarského průlivu.
Počet ilegálů je tady vysoký a Maročané zde nejsou spojováni jen s terorismem, ale i s okrádáním turistů a podobně. Nemůžeme však samozřejmě klást rovnítko mezi zdejší Maročany a kriminálníky nebo teroristy, ale velké ilegální komunity tady vytvářejí podhoubí pro útoky a ten problém tady je.
Svědci: Útočník jezdil zleva doprava, chtěl přejet co nejvíc lidí |
Jak země zvládá integraci přistěhovalců?
Nejsem až takový expert na Španělsko, ale řekl bych, že dlouhou dobu mělo hlavně vnitřní problémy a imigrace nebyl zas až takový problém. Nebylo tu totiž tolik cizinců a spíš panovalo vnitřní pnutí i kvůli interní migraci mezi jednotlivými regiony. Nicméně integrace cizinců zas tak zvládnutá nebude, protože už došlo k několika útokům a imigrantská komunita je částečně vydělená ze společnosti.
Na druhou stranu je Španělsko zajímavé tím, že v parlamentu není zastoupena žádná silná pravicově populistická strana či hnutí s protiimigrantskou rétorikou, jako je tomu v řadě dalších evropských zemí. Radikalismus se zde přetavuje až do krajně levicových postojů a žádná protiimigrantská strana tady není, což svědčí o tom, že španělská veřejnost zatím nepovažovala imigraci za problém.
Může se to změnit i vzhledem k tomu, že přes Španělsko po uzavření ostatních tras nyní přechází mnohem víc uprchlíků?
Do určité míry může. Ale je třeba si uvědomit, že Španělsko má pořád ty vnitřní problémy. Konkrétně Barcelona nyní žije referendem o vyhlášení nezávislosti, které se bude konat 1. října, byť jej třeba nakonec španělská vláda neuzná. Ale to jsou problémy, které se dotýkají kompetencí španělského státu, regionů a podobně.
Španělsko se teď trochu vyhrabalo z vleklé ekonomické krize, stále to není optimální, kromě toho má dost svých regionálních problémů. V této situaci bude muset reagovat na zesílenou uprchlickou krizi a bezpečnostní složky se o to asi pokouší, ale stát asi není v takové kondici, aby to bez problému zvládl.
Když se vrátíme ke včerejším útokům, policisté jsou nyní podle vás všude vidět a bezpečnostní opatření se zpřísnila. Co by policie měla dělat dál?
U těchto útoků je třeba získat maximum informací z rizikového prostředí. Pokud se budeme držet současných lidskoprávních standardů, můžeme omezovat vznik komunit, ve kterých se tito jednotlivci radikalizují, a snažit se získat všechny možné informace o tom, co se tam chystá.
A co konkrétně by měla dělat teď v ulicích Barcelony a dalších španělských měst?
Co se týká ochrany měkkých cílů, je to velmi složitý prvek. Dá se mluvit o navýšení počtu policistů, což je ve všech státech problém, protože to přináší další náklady a může to vyvolávat nadměrné zásahy do soukromí. Nicméně v současné situaci bych se nebránil zvyšování počtu policistů v ulicích.
A samozřejmě musí být adekvátní výcvik zaměřený na co nejrychlejší reakci a fungující systém aktivace dalších složek. Když už se atentát stane, bezpečnostní operace musí bezprostředně začít probíhat, musí být rozestavění policisté tam, kde je větší shromáždění lidí. Což se mi zdálo divné po nedělním Superpoháru, kdy policie nechala procházet davy lidí bez ochrany. Bylo tam devadesát tisíc lidí.
Stoprocentně ale takovým útokům zabránit nelze, u každé křižovatky se na přechodu pro chodce může vytvořit dav lidí, který už teroristům bude stát za to, aby tam najeli. Primární opatření musí směřovat k tomu, aby nevznikly komunity radikalizovaných jednotlivců a když už se něco chystá, aby se proti tomu zasáhlo včas. Musí tam být důkladný monitoring jak lidskými, tak technologickými zdroji.
Útok, při kterém teroristé najedou autem do lidí, je v poslední době nejčastějším typem útoku. Bude se podle vás po Francii, Velké Británii a nyní Španělsku rozlévat i do dalších zemí?
On už se rozšířil, podívejme na Německo. Zlomovým okamžikem byl loňský útok ve francouzském Nice, který měl tragické následky a teroristům ukázal směr relativně levného a z jejich pohledu efektivního využití nákladních i těžších osobních automobilů. Myslím, že najíždění auty teď bude rozšířenou teroristickou strategií.
