Madridský starosta Alberto Ruiz-Gallardon se hned po rozednění připojil k davu truchlících, kteří tiše stáli před nádražím Atocha. Na místě jedné z explozí tam nechávali svíčky a květiny.
Uvnitř nádraží ale panoval běžný ruch. Na přeplněné nástupiště přijížděly v době, kdy přesně před rokem vybuchovaly bomby, vlaky z okolí Madridu.
Na hlavním madridském náměstí Puerta del Sol se sešly desítky policistů, za oběti tam držely pět minut ticha. Tisíce jejich kolegů dnes v rámci bezpečnostních opatření hlídkují v ulicích, nad Španělskem se vznáší výzvědný letoun AWACS.
V ulicích španělské metropole se také na loňský 11. březen hodně vzpomínalo. "Myslím, že se lidé tehdy hodně semkli, zjistili jsme, že se to může stát úplně každému," říkala například se slzami v očích jednatřicetiletá Sonia Delgadová. Před rokem přežila útok na nádraží Atocha.
"Mně se nic nestalo, ale snažila jsem se vžít do situace těch, kteří zemřeli. Kdo by na to pomyslel, jeli domů, nebo do práce, a najednou byli mrtví," vyprávěla Gillermina Estevezová, která bydlí naproti nádraží Atocha.
Příbuzní odmítli pomstu, chtějí klid
Příbuzní obětí chtěli, aby vzpomínkové akce byly jen malé, tiché. Chtěli tak zabránit návratu traumatických vzpomínek. Někteří z nich raději odjeli do ciziny, aby nejitřili rány ve svém nitru.
Madrid, a s ním i celé Španělsko, v poledne zastavily k pěti minutám ticha. Tichou vzpomínku věnovali obětem lidé na ulicích i pracovníci železnic. Řidiči v celé zemi zastavovali a vystupovali ze svých vozů.
Španělský král Juan Carlos, premiér Zapatero, marocký panovník Muhammad a další státníci se sešli v "lese pro zesnulé", na místě, kde byl zasazen strom za každou ze 191 obětí atentátů. "Celý svět truchlí s vámi," řekl Španělům šéf OSN Kofi Annan.
Loňské výbuchy ve vlacích zranily přes dva tisíce lidí. Mnozí z nich, ale i ti, kteří přímo zasaženi nebyli, stále potřebují psychologickou pomoc. Pro ně je právě dnešní den mimořádně těžký.
Po madridských útocích bylo zatčeno celkem pětasedmdesát lidí, většina z nich marockého původu. Třiatřicet jich později úřady propustily, zbytek zůstává ve vazbě nebo pod soudním dohledem.
Teroristické útoky ovlivnily i výsledky španělských parlamentních voleb, bomby vybuchovaly tři dny před hlasováním. Tehdejší vláda premiéra Aznara ihned obvinila z útoků baskické radikály z organizace ETA, odmítala verzi o islámských teroristech.
K masakru se ale přihlásila Al-Kajda, která označila útoky za pomstu za španělské vojenské angažmá v Iráku. Volby vyhráli socialisté, jejichž vůdce Zapatero promptně nařídil stažení španělských vojáků z Iráku. - více zde