Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mluvit o genocidě Rohingů u nás bylo tabu, tvrdí zdroje z OSN

  12:16aktualizováno  12:16
O násilí páchaném na barmské muslimské komunitě Rohingů se nesmělo mluvit a toho, kdo to udělal, už příště na schůzi nepozvali, popsaly pro BBC zdroje z Organizace spojených národů. Ty tvrdí, že barmská pobočka OSN ze strachu, aby nenaštvala tamní vládu, masakry Rohingů raději ignorovala. Těch už z Barmy do Bangladéše uprchlo více než půl milionu.

Hranice Bangladéše a Barmy přešly od srpna desetitisíce Rohingů. (3. září 2017) | foto: Reuters

Podle zdrojů ze společenství národů a komunity humanitárních pracovníků v Barmě se ředitelka tamní pobočky OSN Renata Lok-Dessallienová už čtyři roky před současnou vlnou násilností na Rohinzích snažila zabránit lidskoprávním aktivistům v cestách do oblastí, kde barmští muslimové žijí. 

Dále se také údajně pokusila ukončit veřejnou debatu na téma násilí, které už tehdy Barma na svých obyvatelích začínala páchat, a izolovala zaměstnance, kteří chtěli o možných etnických čistkách mluvit alespoň uvnitř OSN.

„Byla jsem se skupinou expatů a barmských byznysmenů, kteří mluvili o Rakhinském státu a Rohinzích a jeden z těch Barmánců řekl: ‚Měli bychom je všechny zabít, stejně to jsou pouzí psi.‘ Pro mě je takový stupeň dehumanizace lidí známkou, že se daná společnost dostala do bodu, kdy už se to bere jako normální,“ popsala pro BBC humanitární pracovnice Caroline Vandenabeelová. 

Fotogalerie

Ta podobné varovné signály viděla už dříve. V roce 1993 totiž pracovala ve Rwandě - v době, kdy tam začínala genocida Tutsiů - a když přijela do Barmy, všimla si znepokojujících podobností.

Podle ní vedení OSN v Barmě doufalo, že když se zaměří na dlouhodobý rozvoj státu Rakhine, dosažená prosperita zmírní napětí mezi buddhisty a rohingskými muslimy. A dokud se jí nedosáhne, nebude se o Rohinzích mluvit, líčí strategii místního vedení OSN v Barmě.

Z tématu násilí na Rohinzích se tak časem stalo naprosté tabu. Jméno muslimské komunity se neobjevovalo v tiskových zprávách, nezmiňovalo se na veřejnosti a podle interního vyšetřování se neprobíralo ani na schůzích vedení.

A kdo by s tím chtěl začít, byl údajně okamžitě umlčen. „Mohli jste to udělat, ale mělo to své důsledky. Negativní důsledky, například už jste nadále nebyl zván na schůze a vaše žádosti o pracovní cesty nebyly vyřízeny. Ostatní zaměstnanci přišli o práci a na schůzích je ponižovali. Vznikla tam atmosféra, že mluvit o tomto tématu je prostě mimo,“ říká Vandenabeelová. 

Jedním z těch, kteří tabu často porušovali, měl být tehdejší ředitel Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí při OSN (UNOCHA). Vandenabeelová vypráví, že dostávala nařízeno, aby zjistila, kdy bude ředitel mimo město. V tu dobu se pak konaly schůze. Ona samotná prý dostala nálepku potížistky a na starost měla čím dál méně záležitostí.

Nežádoucí měly být také cesty za Rohingy. „Setkal jsem se s paní Dessallienovou a dostal jsem od ní tuto radu - prosím nejezděte tam. Zeptal jsem se jí proč a nedostal jsem žádnou odpověď, jenom prohlášení, abych si nedělal problémy s úřady,“ vzpomíná také Tomas Quintana, který byl až do roku 2014 zvláštní zpravodaj o lidských právech v Barmě.

„Je to jen jedna příhoda, ale ukazuje, jaká byla strategie tamní OSN vůči tématu Rohingů,“ dodává.

Vedení OSN nařčení odmítá

Podle pracovníků OSN bylo jedním z cílů strategie hlavně to, aby se kvůli hovorům o etnických čistkách a lidských právech muslimů nenaštvali buddhisté v barmské vládě. „Vláda ví, jak nás využít a zmanipulovat nás. Pořád to dělají a my se nikdy nepoučíme. Nemůžeme se jí postavit, protože si ji nemůžeme naštvat,“ cituje BBC také jistého vysoce postaveného zaměstnance OSN. Pak už by se totiž ohroženým skupinám obyvatel nedostala vůbec žádná pomoc.

Strategii kritizuje také zpráva z interního vyšetřování OSN z roku 2015. „Příliš silně se zaměřuje na velmi zjednodušenou naději, že investice do rozvoje zmírní napětí, aniž by vzala v potaz, že investice do diskriminující struktury - vedené diskriminujícími státními činiteli - mnohem spíše posílí diskriminaci, než aby ji změnila,“ uvádí zpráva.

Vojáci stříleli po všech, pak vypálili vesnici, popisují násilí Rohingové

Tvrzení Vandenabeelové a dalších zdrojů z OSN však současné vedení organizace odmítá. „Silně nesouhlasíme s obviněními, že místní koordinátor bránil interním diskuzím. Koordinátor naopak pravidelně svolává všechny agentury OSN v Barmě, aby s nimi probral, jak podpořit mír, bezpečí, lidská práva, rozvoj a humanitární podporu v Rakhinském státě,“ uvedl mluvčí Organizace spojených národů v prohlášení. 

Deset velvyslanců v Barmě, například z Velké Británie či Spojených států, také poslalo BBC maily, ve kterých vyjadřují podporu Dessallienové. Další však vidí podobnost mezi současným přístupem OSN vůči problémům v Barmě a selháním během občanské války na Šrí Lance. To organizace přiznala před pěti lety (více zde).

Vandenabeelová dodává, že navrhla systém varování a věřila, že by mohl situaci alespoň trochu předpovědět. „Je těžké říct, co by tomu mohlo zabránit. Ale vím jistě, že způsob, jakým se k tomu přistupovalo, by tomu nikdy nezabránil. Ta situace se prostě ignorovala.“

Kvůli současné vlně násilí na barmské muslimské komunitě uprchlo do sousedního Bangladéše už více než půl milionu Rohingů. Kvůli náporu uprchlíků Bangladéš čelí jedné z největších humanitárních krizí, k níž v Asii od přelomu tisíciletí došlo. Gigantické tábory v příhraničních oblastech nezvládají nápory nově příchozích a hrozí epidemie cholery, úplavice a dalších nemocí.

Podle agentury Reuters také zemřelo devatenáct lidí a před padesát dalších se pohřešuje poté, co se s utíkajícími Rohingy převrhla loď.

Zastavte vývoz zbraní do Barmy, vyzvala svět Haleyová

Americká velvyslankyně v OSN Nikki Haleyová ve čtvrtek vyzvala země, které do Barmy vyvážejí zbraně, aby export kvůli násilí na Rohinzích pozastavily. Řekla, že bojkot by měl trvat, dokud barmská armáda své akce ověřitelným způsobem nezastaví, uvedla agentura Reuters.

„Nemůžeme se bát nazývat aktivitu barmských úřadů tím, čím se ukazuje, že je - jako brutální a trvalou kampaň s cílem vyčistit zemi od etnické menšiny,“ řekla Haleyová na zasedání Rady bezpečnosti OSN. „Mělo by to zahanbit vedoucí barmské představitele, kteří toho tolik obětovali za otevřenou, demokratickou Barmu,“ dodala velvyslankyně v narážce na barmskou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij, která byla desítky let disidentkou bojující proti bývalému vojenskému režimu.

Generální tajemník OSN António Guterres také vyzval k „zastavení vojenských operací“ v západní části Barmy a v souvislosti s postavením Rohingů hovořil o „humanitární noční můře“.

Skupina amerických republikánských a demokratických senátorů mezitím vyzvala vládu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby plně využila svého vlivu k tomu, aby pomohla vyřešit rohingskou krizi. 

Dopis, který ve stočlenném Senátu podepsali čtyři republikáni a 27 demokratů, zároveň vyzývá ministra zahraničí Rexe Tillersona a šéfa americké agentury pro mezinárodní rozvoj Marka Greena, aby zajistili další humanitární pomoc uprchlíkům. Senátoři v listu označují za neuvěřitelné, že navzdory mezinárodnímu odsouzení barmské úřady nadále popírají páchaná zvěrstva.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

Devítileté manželky? V Iráku projednají zákon, který to má zlegalizovat

(Ilustrační snímek)

V Iráku připravují návrh zákona, který by umožnil muslimským duchovním rozhodovat o uzavírání manželství. To by mimo...

VIDEO: Strejdo Vovo, jsme s tebou, zpívají malí ruští kadeti Putinovi

Klip malých kadetů z Volgogradu o věrnosti Vladimirovi Putinovi

Jako lacinou propagandu odsoudili ruští diskutéři klip, v kterém děti z volgogradského vojenského učiliště pějí o...

Při bombovém útoku IS na východě Sýrie zemřelo nejméně 20 lidí

Ostřelování jihosyrského města Daraá (12. června 2017)

Nejméně 20 obětí a tři desítky zraněných si vyžádal atentát v pátek na východě Sýrie. Auto naplněné výbušninami...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.