Norbert Hofer

Norbert Hofer | foto: Reuters

Hoferova prezidentská porážka jeho stranu neoslabí, píše rakouský tisk

  • 157
Žádné dlouhodobé oslabení Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Shodují se na tom rakouské deníky po výsledcích prezidentských voleb, v nichž kandidát FPÖ Norbert Hofer jen těsně prohrál s Alexandrem Van der Bellenem. Ten se nyní musí zaměřit na uklidnění napjaté situace v zemi, která se rozdělila na dva stejně silné volební tábory.

„I druhé místo ve volbách znamená pro Norberta Hofera a FPÖ enormní úspěch. Zatímco Van der Bellena podporovala koalice prominentů a zástupců několika stran, za Hofera se postavili jen Svobodní. A ještě nikdy nedokázal opoziční kandidát shromáždit tolik hlasů,“ uvedl deník Die Presse v komentáři pojmenovaném „Žádný důvod k oslavám, pane prezidente“.

Die Presse rovněž upozornil, že podpora pro Hofera z prezidentských voleb se může přenést i na podporu pro FPÖ v parlamentních volbách. „Kdo už jednou dal hlas Hoferovi, mohl by to snadno udělat znovu ve volbách do Národní rady,“ napsal deník.

„Koalice, která se utvořila za modrým kandidátem, je pevnější než ta za zeleným kandidátem,“ upozornil list Kurier s odkazem na tradiční barvy FPÖ a Zelených. „Nejsilnější motiv pro volbu Van der Bellena byl krátkodobý - zastavit modré. Nejsilnější motiv pro volbu Hofera byl dlouhodobější - byla to osobnost kandidáta,“ uvedl deník.

Věřím v posílení přátelských vztahů, napsal Zeman

Prezident Miloš Zeman poslal nově zvolenému rakouskému prezidentu Alexanderu Van der Bellenovi blahopřejný dopis. Věří v posílení vztahů mezi Rakouskem a Českem. Řekl to Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

„Pan prezident věří, že společně s novým rakouským prezidentem přispějí k posílení přátelských a bezproblémových vztahů mezi oběma zeměmi," řekl Ovčáček. S končícím rakouským prezidentem Heinzem Fischerem Zemana vázaly přátelské vztahy.

„To, že kandidát FPÖ získal téměř 50 procent hlasů, je pro rudo-černou spolkovou vládu dosud největší volební debakl. A dokonce ani v těch volbách nebyla zastoupena,“ upozornil na sílu Svobodných deník Krone a připomněl, že kandidáti vládních socialistů i lidovců ztroskotali už v prvním kole voleb.

„Nyní musíme věřit, že bývalý šéf Zelených je dost chytrý na to, aby vyšel vstříc milionům Hoferových voličů, aby k nim natáhl ruku. Van der Bellen se musí pokusit získat jejich srdce i rozum, aby oslabil současné rozštěpení naší země,“ uvedl komentátor Krone.

„Nejdůležitější úkol pro prezidenta Alexandera Van der Bellena zní skoro nesplnitelně. Musí se postarat o klidnější tón v politice,“ napsal Kurier. „Země potřebuje více vážné politiky a méně politického štvaní,“ uvedl list.

Výsledky povzbudí evropskou krajní pravici, píší na Slovensku

Velké drama, na jehož konci si Evropa vydechla. Hlasování ale povzbudí evropskou krajní pravici, komentoval slovenský tisk těsný výsledek přímé volby rakouského prezidenta.

„Je lehké svádět nástup extremismu na uprchlíky. Neschopnost Evropy dohodnout se na společném řešení nepochybně dodává palivo nacionalistům a populistům všeho druhu. Jenomže krajní pravice na kontinentu zvedá hlavy již od začátku milénia a zvláště od vypuknutí finanční a hospodářské krize,“ napsal list Pravda.

Rakouské volby

Podle deníku tak, jak je po prezidentských volbách rozděleno Rakousko, jsou rozděleny i další evropské země, ačkoli ještě ne půl na půl. Podobně jako polovina rakouských voličů stále více voličů v jiných státech dává najevo opovržení „klasickou“ politikou.

„Pravý i levý střed jakoby ztrácel ochotu bránit demokracii stejně účinně, jako v předchozích dekádách. Bude se to ovšem muset znovu naučit, pokud nechce dopustit, aby další revoluce v Evropě byla fašistická,“ uvedl deník Pravda.

List Hospodárske noviny napsal, že Hoferova triumfu se obávali mnozí evropští lídři. „Tento politik se totiž otevřeně vyjadřoval proti hlubší evropské integraci a ostře vystupoval proti přijímání migrantů. Naopak, nový prezident Alexander Van der Bellen je stoupencem proevropského Rakouska otevřeného migrantům,“ uvedl deník.

Podle listu Sme volební vítězství Van der Bellena neznamená, že protistrana s neonacistickým genetickým kódem si již žádné mocenské dveře v rakouské politice neotevře. „Více než dva miliony voličů uvěřily extremismu zabalenému do vlídnějšího obalu Hofera. Obal ovšem podstatu extrému nezmění,“ napsalo Sme.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video