Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Varovný výstřel z Vídně

  13:51aktualizováno  13:51
Málokterý pojem zažívá v poslední době takovou inflaci jako „přelomové volby“. Tuto nálepku získalo téměř každé hlasování, které Evropa v posledních letech zažila. Nepřekvapí proto, že si ji vysloužila i volba rakouského prezidenta, jejíž první kolo proběhlo tuto neděli, píše analytička Zuzana Lizcová.

První kolo rakouských prezidentských voleb jasně vyhrál kandidát Svobodných Norbert Hofer. | foto: AP

Přesnější než o „přelomu“ či „zvratu“ je ale hovořit o dalším potvrzení dlouhodobého trendu. Spočívá ve strmém úpadku dvou nejsilnějších politických stran, lidové a sociálně demokratické (ÖVP a SPÖ) a paralelním vzestupu pravicově populistických Svobodných (FPÖ). Strana, kterou mimo Rakousko kdysi nechvalně proslavil Jörg Haider, klepe nyní i na brány Hofburgu.

Prvního kolo voleb přineslo řadu překvapení. Rakušané o něj projevili velký zájem, jejich účast stoupla oproti roku 2010 z necelých 54 na 68 procent. A z výsledků se dá vyčíst, že k urnám přišli zejména proto, aby uštědřili lekci vládnoucí velké koalici SPÖ a ÖVP.

Její zástupci v předvolebním klání jen potvrdili rozšířený dojem, že obě strany jsou bezradné a personálně vyprahlé. Jejich kandidáti, dlouholetý odborářský vůdce a ministr práce a sociálních věcí Rudolf Hundstorfer i bývalý předseda parlamentu Andreas Khol shodně propadli. Dohromady získali pouhou čtvrtinu hlasů.

Zuzana Lizcová

Zuzana Lizcová, analytička Asociace pro mezinárodní otázky

Analytička Výzkumného centra AMO, zaměřuje se na německy mluvící země, jejich působení v mezinárodním kontextu a bilaterální vztahy s Českou republikou.

Vystudovala Institut mezinárodních studií je součástí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Na škole nyní externě vyučuje.

Do druhého kola se tak poprvé v poválečné historii neprobojoval ani lidovecký ani sociálnědemokratický zástupce. A v poli poražených skončili i demoskopové, kteří věštili jasné vítězství doyena strany Zelených Alexandra Van der Bellena. Ten se jen těsně prosadil proti nezávislé kandidátce a jediné ženě v prezidentském klání, Irmgard Grissové. Suverénně nejvíce hlasů, přes 35 procent, pobral kandidát FPÖ Norbert Hofer.

Všichni proti Hoferovi

Výrazný úspěch teprve 45letého Hofera je o to překvapivější, že Rakušané vnímají své prezidenty podobně jako Češi. Představa, že by v tradičním sídle habsburských císařů měl zasednout moudrý, nadstranický patriarcha, který bude moderovat společenskou diskuzi a důstojně reprezentovat zemi navenek, je v zemi silně zakořeněná.

Mladistvý Norbert Hofer, který byl do kandidatury svojí stranou na poslední chvíli dotlačen, se jí jednoznačně vymyká. Mezi politiky FPÖ patří sice k serióznějším a vstřícnějším, v euroskeptické, proruské straně, která získává hlasy voličů populistickými a xenofobními hesly, je ale pevně zakotven. Jeho celkové vítězství by bylo vnímáno jako výrazný posun Rakouska doprava, směrem od jádra Evropské unie.

Jak ale dopadne druhé kolo, není vůbec jasné. Průzkumy naznačují, že by klání mohlo být vyrovnané. Proti Hoferovi se ale zřejmě spojí všichni odpůrci FPÖ. Profesor ekonomie Van der Bellen v předvolebním boji oficiálně vystupuje jako nezávislý kandidát a jeho zkušenosti i charisma působí daleko za hranicemi strany Zelených, která má v celorakouském měřítku podporu asi 15 procent voličů. O jeho konečném vítězství ale bude rozhodovat mimo jiné to, zda hrozba Hoferova nástupu do prezidentské funkce voliče ostatních stran dostatečně zmobilizuje.

Čeká Svobodné triumf v příštích volbách?

Norbert Hofer slaví vítězství v prvním kole rakouských prezidentských voleb

Norbert Hofer slaví vítězství v prvním kole rakouských prezidentských voleb

Pokud Van der Bellen zvítězí, Rakousko i jeho evropští partneři si oddychnou. Ale jen na chvíli. FPÖ bude nadále nejsilnější stranou v zemi a pokud se strany velké koalice nerozhýbou k tomu, aby zasáhly namátkou proti hospodářské stagnaci, mírně ale setrvale rostoucí nezaměstnanosti a značnému státnímu dluhu, čeká Svobodné velký triumf v příštích parlamentních volbách.

Ty se uskuteční nejpozději na podzim roku 2018 a už v nich nepůjde o reprezentaci a klíče k Hofburgu, ale o skutečnou moc v zemi.
Příští prezident může s tím, komu a kdy spadne do klína, výrazně zahýbat. Spekuluje se o tom, že pokud uspěje Norbert Hofer, vyhlásí předčasné volby. Alexander Van der Bellen naopak voliče opakovaně ujistil, že by jako prezident nikdy nejmenoval do funkce premiéra zástupce FPÖ – pokud strana nereviduje své postoje k uprchlíkům a Evropské unii. Ani kdyby strana volby do Národní rady přesvědčivě vyhrála.

Z průzkumů voličských preferencí nicméně vyplývá, že právě to se při příštích parlamentních volbách může stát. Van der Bellenův zásadový postoj je mnoha voličům sympatický a ve volbách s ním zabodoval už jen díky tomu, že mu pomohl vyprofilovat se vůči ostatním kandidátům. Jiní občané a komentátoři se naopak domnívají, že je dlouhodobě neudržitelný. Prezident by podle nich neměl upírat nejsilnější straně nárok na premiérský post a ignorovat tím vůli voličů.

Tyto úvahy jsou ale zatím předčasné. Nyní je na tahu velká koalice, která by měla výsledky prvního kola prezidentských voleb pochopit jako (možná poslední) varovný výstřel. Rakouští voliči jsou jejím dlouholetým vládnutím unaveni a stále více touží po změně. Po konkrétních řešeních problémů, po nových tvářích. Na hradě i v podhradí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.