Tisíc vozidel za dva roky. Sečetli jsme americké obrněné konvoje v Česku

Během června projede Českou republikou tisící kus americké vojenské techniky, kterou USA začaly přesouvat po zemi jako signál zesílené vojenské přítomnosti v Evropě po ruské anexi Krymu. První konvoj budil velký zájem i vlnu internetových protestů. Ty další už zdaleka tolik netáhly.

Americké vojenské průjezdy Českou republikou se odehrávají už prakticky neviditelně. Ten poslední, pokud započítáme časově blízké průjezdy několika kolon na dvě cvičení do Rumunska, Maďarska a Bulharska, je dokonce nejmasivnější: zahrnuje 450 vozidel a 1 600 vojáků. Část z nich Českem projela ve středu a čtvrtek, část se teprve chystá.

V celkových číslech to od prvního průjezdu na jaře 2015 dává 1 065 vozidel a 3 620 vojáků. Někteří vojáci a technika jsou započítáni vícekrát, přes Česko totiž opakovaně projížděl 2. jezdecký pluk americké armády – obrněná kavalerie se základnou v bavorském Vilsecku.

První průjezd vzbudil vlnu internetového odporu a zdání relativně silné lidové opozice proti Američanům. Jenže na demonstracích pak oponenti prakticky nebyli vidět. Příznačně se tak posledním medializovaným „aktem odporu“ stal zadek jednoho z odpůrců, vystrčený na Američany v květnu 2016. Jeho majitel odešel od soudu s podmínkou za výtržnictví (psali jsme zde).

Nabízí se také vysvětlení, že odpůrci byli méně vidět proto, že motivaci „jít se podívat“ mají spíš příznivci vojenské techniky nebo lidé zkrátka zvědaví. I tak ale platí: Česko si na konvoje zvyklo.

Nynější či nastávající cvičení na jihovýchodním křídle NATO (manévry Noble Jump a Saber Guardian) cílí na nácvik bleskového nasazení hrotových sil velmi rychlé reakce a na nasazení velkého množství vojáků a techniky. Tento druhý aspekt například Rusko cvičí pravidelně a v ještě větším měřítku (grafiku porovnávající velikost cvičení najdete zde).

Pro odpůrce Američanů by okolnosti posledního průjezdu mohly být dobrou municí, protože to zrovna bleskový přesun nebyl a několik dní se odkládal. Zástupce velitele 16. brigády podpory podplukovník Steven P. Schultz se ve středu omlouval, že americké síly nedodržely šest plánovaných termínů překročení českých hranic. Důvodem byly neupřesněné technické potíže.

Pravidla přesunů

O průjezdu či přeletu ozbrojených sil jiných států přes území ČR rozhoduje dle ústavy vláda (čl. 43). Musí informovat parlament, ten může rozhodnutí vlády zrušit (nadpoloviční většinou všech členů alespoň jedné z komor).

Zapotřebí je i autorizace ze strany armády (odbor vojenské dopravy).

Projíždějící vojáci musí dodržovat české zákony. Pro účely kontroly musí mít rozkaz k přesunu, doklady totožnosti, oprávnění k řízení patřičné techniky a celní prohlášení.

Zdroj: MZV ČR

„Americká armáda chce vyjádřit uznání Čechům a českým úřadům, které nás s plným nasazením podporují. Při cvičení Saber Guardian klademe bezpečí našich vojáků a Čechů, kteří s námi sdílejí své silnice, na první místo,“ nezapomněl Schultz na „povinnou“ diplomatickou lichotku.

Průjezdy bez komplikací

Všechny dosavadní průjezdy se obešly bez nehod a komplikací. „Žádné incidenty si nevybavuji,“ kroutí hlavou plukovník Jan Šulc z generálního štábu na dotaz iDNES.cz, zda projíždějící vojáci zaměstnali českou vojenskou policii, která Američany pravidelně doprovází.

Je tak otázkou, zda je současná „neviditelnost“ průjezdů dobrou zprávou. Záleží, jakou optikou se člověk dívá.

Minimálně pro část společnosti jsou jakékoliv viditelnější přesuny obrněné techniky, zvláště zahraniční, impulsem ke znepokojení, že se blíží válka. Ta část si mohla oddechnout.

Je to i ukázka vlivu médií a toho, z čeho „udělají téma“. Českem totiž během roku běžně projíždí velké množství spojeneckých vojenských jednotek, o nichž zpravodajské články a reportáže nevznikají. Takových přesunů je podle Jana Šulce z generálního štábu běžně přes stovku ročně.

V roce 2014, ještě před prvním „konvojem“, například bez zájmu médií křižovalo Českou republiku 131 průjezdů s 1 631 vojáky a 601 kusy techniky (techniku představovaly více než z poloviny americké stroje). Zčásti ovšem po železnici.

„Neviditelné“ přesuny ovšem nefungují jako „ujištění Čechů o stálosti amerických závazků v NATO“, jak o jízdě dragounů na jaře 2015 hovořil mluvčí amerických sil v Evropě Craig Childs. Ani dny otevřených dveří se na základnách, kde Američané nocují, poslední dobou nekonají.

Na druhou stranu se protesty proti americkým vojákům v Česku nestaly klínem pro rozdělení české společnosti a politické scény. Nenaplnila se totiž žádná z vizí, jak Američané zničí silnice, budou beztrestně střílet odpůrce na potkání a zahájí válku s Ruskem, jak strašili kritici průjezdů a konspirační weby.