Návrhem poslanců SPD trestat nenávistnou ideologii se v pátek zabývaly právnické kapacity ve Sněmovně u kulatého stolu, který uspořádal ústavně-právní výbor. Není tajemstvím, že okamurovci svojí iniciativou sledují zejména potlačování islámu. Novelu zakládají na soudní kauze Vladimíra Sáňky, který čelí obžalobě kvůli vydání radikální knihy Bilala Philipse s názvem Základy tauhídu – Islámský koncept boha. V případu zatím nepadl pravomocný verdikt.
SPD tvrdí, že v zákoně existuje mezera: trestná je propagace nenávistného hnutí, ale ne propagace ideologie. „Náš právní řád na to není připraven,“ argumentoval proti radikálnímu islámu poslanec Jiří Kobza, který hned na počátku zmínil, že je v místnosti nejspíš jediný bez právnického vzdělání. „Můžeme předpokládat, že vzniknou další nenávistné ideologie, o kterých ještě nemusíme vědět,“ uvedl Kobza.
Poslanci dali šanci návrhu SPD zakázat šíření nenávistné ideologie |
Návrh SPD si mezi experty příznivce nenašel. Přestože se přítomní shodli, že projevům radikálního islámu chtějí zabránit všichni, tak novela založená na pravomocně neukončeném případu podle nich nejspíš nebude tou správnou cestou.
„Pokládám za problematické reagovat na konkrétní případy, navíc nedosouzené. V tuto chvíli se kloním ke stanovisku, abychom počkali, jak to dopadne,“ prohlásil předseda výboru Marek Benda (ODS). „Vadí mi tam možnost, že tím pootevřeme Pandořinu skřínku,“ obávala se poslankyně Helena Válková (ANO) možného trestání jakéhokoli osobního přesvědčení. Navíc upozornila, že SPD nepřihlédla k už existujícím paragrafům, které šíření nenávistné ideologie mohou postihnout.
„Slovo ideologie je prázdný pojem“
Podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala je páka na radikály už v současném trestním zákoníku. „Nepostihuje se ideologie, ale její projevy,“ upozornil. Trestat ideologie by podle něj mohlo být v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
„Slovo ideologie je klasický prázdný pojem. Je třeba jej naplnit obsahem. Jak ji definovat pro trestní právo?“ ptal se předseda Nejvyššího správního soud Josef Baxa. Připomněl případ neonacistické Dělnické strany, kterou soudy nakonec zrušily. „Samotná ideologie nepostačí. Museli jsme se ptát po konkrétních projevech,“ vysvětlil. Prokazovat ideologii by podle něj bylo velmi sporné. „Trestní právo se bez toho obejde,“ dodal.
Proti rozšíření zákona se vyslovil i Jan Lata z Nejvyššího státního zastupitelství. „Máme dostatek paragrafů. Rozšiřovat škálu verbálních trestných činů může přinést víc škody než užitku,“ řekl.
Založení, podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka už řeší § 403 trestního zákoníku. Co se týče stíhání samotného přesvědčení, zakazuje jej Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavy.
Přesto se poslanec Kobza návrhu své partaje vzdát nechtěl. „Uvítám lepší návrhy. Pokud ale nebude jiný, tak podporujeme tento,“ řekl. „Nechceme opakovat chyby západní Evropy,“ ujistil ho Benda, „ale bavíme se, jestli je tohle ta správná cesta.“
Maření spravedlnosti odbornou veřejnost rozděluje
Zatímco u tématu „trestnosti ideologie“ se účastníci vesměs shodli, připravovaný paragraf s názvem „maření spravedlnosti“ experty vybudil k vzrušené debatě (o novém trestném činu maření spravedlnosti jsme psali zde). Kriminalizoval by například předložení padělané soukromé listiny soudu či svádění k maření spravedlnosti. Výtky proti němu mají zejména advokáti, podle nichž postačí současné zákony.
„Jestliže je někdo schopný tvrdit soudu, že černá je bílá, tak ho tohle nezastaví,“ přemítal právník Tomáš Sokol. Dodal, že advokáti nejsou pro maření spravedlnosti, ale je třeba promyslet dopady návrhu. Jedním z nich je podle něj například neúměrné prodloužení soudních řízení.
„Právo lhát před soudem tím zpochybněno není. Může dojít i k upřesnění, aby to bylo zjevné,“ hájil návrh náměstek ministra spravedlnosti Tomáš Franěk s tím, že požadavek rozšíření zákoníku vychází i z mezinárodních smluv. O smyslu nového paragrafu však nepochybovali jen advokáti.
Podle některých soudců je potřeba hloubková analýza. „Ta zkratka, která tu nastala, abychom to rychle měli, je špatně,“ nabádal ke zdrženlivosti Pavel Šámal z Nejvyššího soudu. Ani mezi soudci však nepanuje shoda. Šámalův kolega Jiří Říha s návrhem souhlasí. „Se současnou situací by se mělo něco dělat. Návrh vykrývá nedostatky,“ konstatoval a nabídl příklady jiných zemí, kde podobná úprava funguje.
Podle olomouckého vrchního státního zástupce Iva Ištvana by nový trestný čin přispěl všeobecně k hledání spravedlnosti. „Rozsudek nemusí být spravedlivý. Já se domnívám, že skutečně bychom měli hovořit o nalezení spravedlnosti, aby ten proces byl fér se vším všudy. To znamená, aby se nepředkládaly padělané doklady,“ zamyslel se Ištvan.
Stanoviska k návrhům na novelizaci trestního zákoníku nyní musí zaujmout ústavně-právní výbor. Poté o nich bude hlasovat plénum Sněmovny.
