Pokuta ministerstvu za nezákonné uchovávání DNA platí, rozhodl soud

  • 13
Městský soud v Praze potvrdil v pátek pokutu ve výši 40 tisíc korun, kterou ministerstvu vnitra uložil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) kvůli uchovávání profilu DNA Štefana S. Tomu policie v roce 2012 v rámci trestního stíhání odebrala genetický vzorek. Někdejší recidivista nakonec vyšel z případu jako nevinný, policie však jeho DNA z databáze nevymazala.

„Soud žalobu (ministerstva vnitra na Úřad pro ochranu osobních údajů kvůli uložené pokutě) zamítá,“ rozhodl v pátek senát Městského soudu v Praze. Proti jeho rozhodnutí mohou strany podat kasační stížnost.

Soud se ztotožnil s názorem ochránců osobních údajů, že policie nemůže uchovávat vzorek DNA člověka, který byl sice kdysi recidivistou, ale teď už žije řadu let spořádaným životem.

V projednávaném sporu mezi ministerstvem a ÚOOÚ šlo o konkrétní genetický vzorek Štefana S., který byl v 90. letech opakovaně odsouzen za méně závažnou trestnou činnost. Dvakrát ho soudy poslaly do vězení, jeho trest ale nikdy nepřesáhl deset měsíců. Od roku 2002 měl všechna odsouzení zahlazená a tudíž čistý trestní rejstřík.

O deset let později – v roce 2012 – obvinila policie Štefana S. z přečinu křivého obvinění a přitom mu odebrala vzorek DNA. Muže ale v prosinci 2013 soud obžaloby pravomocně zprostil. Štefan S. poté v dubnu 2015 požádal, aby byl jeho genetický profil z policejní databáze odstraněn. Jenže s žádostí neuspěl.

„Policie postupovala v souladu se svým oprávněním i právním řádem. Hodnotíme trestní minulost (dotyčného). Pokud je, tak jsou vzorky v databázi ponechány. Posuzujeme případy vždy jednotlivě,“ uvedl před soudem právní zástupce ministerstva vnitra Ladislav Adámek.

Jiný názor na tento konkrétní případ má Úřad pro ochranu osobních údajů, podle kterého měla policie žadateli vyhovět a jeho vzorek zničit. Úředníci za to uložili resortu vnitra v roce 2016 pokutu 40 tisíc korun. Právníci ministerstva se odvolali, u předsedkyně ÚOOÚ však neuspěli. Proto podali žalobu.

 „Netvrdíme, že odebrání vzorku DNA (Štefana S.) bylo nelegální, to bylo v naprostém souladu se zákonem. My ale poukazujeme na jeho následné uchovávání a to na základě trestní minulosti,“ uvedl před soudem právník ÚOOÚ Jiří Maštálka.

Podle informací, které zazněly v jednací síni, spáchal Štefan S. poslední trestný čin v polovině devadesátých let. Od té doby za nic dalšího odsouzen nebyl. Proto i podle názoru soudu uchovávala policie jeho vzorek DNA v rozporu se zákonem.

„Soud došel k závěru, že v daném případě se již nejedná o recidivujícího pachatele. Z hlediska charakteru spáchaných trestných činů a doby uplynulé od zahlazení odsouzení není  další uchovávání osobních údajů nezbytné pro plnění úkolů policie,“ konstatovala předsedkyně senátu Ludmila Sandnerová.

Soudkyně poukázala i na to, že v některých členských zemích Evropské unie lze uchovávat vzorky DNA těch nejnebezpečnějších pachatelů, například teroristů, maximálně 40 let. V Česku žádná taková časová hranice stanovena není, ani to však policii neopravňuje k tomu, aby genetické vzorky lidí ukládala do své databáze na neomezeně dlouhou dobu. Zejména v případě těch, kteří se z vykonaného trestu poučili, začlenili se do společnosti a žádného nezákonného jednání se řadu let nedopustili.

„Doživotní vedení evidence biologických vzorků a profilů DNA pachatelů úmyslné trestné činnosti tuto reintegraci ztěžuje v tom smyslu, že i když je evidence (vzorků DNA) neveřejná, osoba, která vede již mnoho let řádný život, se tímto může cítit dotčena,“ doplnila Sandnerová.

Právní zástupci ministerstva i ÚOOÚ se po jednání soudu odmítli k vyhlášenému rozsudku vyjádřit.

Národní databáze

Odebrané genetické vzorky jsou uloženy v Národní databázi DNA, která vznikla v roce 2002 a kterou spravuje Kriminalistický ústav. Podle Policejního prezidia v ní bylo k 20. květnu letošního roku uloženo celkem 245 392 vzorků DNA, z toho 219 009 profilů obviněných, podezřelých a odsouzených osob.

Databáze obsahuje také přes 20 tisíc profilů DNA z dosud neztotožněných stop zajištěných na místech trestných činů nebo na 400 profilů DNA mrtvol a kosterních nálezů dosud nezjištěné totožnosti.

O vymazání svého vzorku z databáze DNA bojuje i Jiří Pivoda (leden 2016):

O tom, komu DNA odebírat a jak dlouho ji uchovávat, rozhoduje v Česku pouze pokyn policejního prezidenta. Někteří právníci tvrdí, že to nestačí. Tak závažnou věc by měl podle nich určovat zákon.

Mezi kritiky patří například bývalý účetní Jiří Pivoda, kterému před lety odebrali vzorek DNA ve věznici. Muž tam byl kvůli krácení daní. Nyní se už několik let soudí s ministerstvem vnitra. Chce, aby zajistilo, že jeho vzorek z databáze zmizí. Právnička ministerstva ale před soudy tvrdila, že vzorek musí v databázi podle pokynu policejního prezidenta zůstat do roku 2021. Pravomocný rozsudek v případu ještě nepadl.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video