Zatímco dřív se ve školkách moc nehledělo na to, když děti odjely s rodiči na hory nebo si prodloužily víkend u babičky, od letošního září se situace u předškoláků změnila. Jelikož pětileté děti chodí nově do školky povinně, musí jejich mámy a tátové každou absenci omluvit a zdůvodnit ji do tří dnů od výzvy ředitele. Ten si sám ve školním řádu stanoví, jakým způsobem mají rodiče děti ze školky omluvit.
 |
„Pokud vím, většina školek si zavedla omluvné listy. My je ale zavádět nebudeme. Řešíme to tak, že nám rodiče sdělí důvod nepřítomnosti a my máme v docházce u každého dítěte na konci kolonku ‚poznámky‘, do které jen napíšeme ‚nemoc‘, nebo co je potřeba,“ říká Lucie Ducháčková, učitelka mateřské školy ve Víchové nad Jizerou na Semilsku.
Příklad omluvného listu, který zavedly některé školky v souvislosti s novou vyhláškou (11.9.2017).
Sama je ráda, že může po rodičích vyžadovat, aby uvedli důvod nepřítomnosti. „Mám totiž zkušenost s tím, že schválně zatajují nemoci, aby mohli dát dítě hned druhý den po nemoci do školky, i když je ještě nedoléčené. Takto si na to můžeme dát větší pozor. A rodinné důvody samozřejmě neřeším. Ať si jedou děti na výlet, kam chtějí,“ říká Ducháčková.
Absenci může řešit i „sociálka“
Jenže najdou se i školky, jejichž ředitelé si zákon vykládají poněkud restriktivně. Jeden otec čerstvého předškoláka, který si nepřál být jmenován, iDNES.cz vylíčil, že se školka jeho dítěte rozhodla hlásit Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) takové děti, které budou mít víc než 20 neomluvených hodin za měsíc (viz dokument).
Podívejte se, jak vypadá ukázka formuláře, který rozdávají mateřské školy rodičům pětiletých dětí. |
Vztahy mezi rodiči a učitelkami ve školce jsou podle něj důvěrné a stát je nutí k tomu, aby tuto důvěrnost zbytečně překlopili do papírových formulářů. „Je to zbytečná byrokracie, která nikomu nepomůže. Vím, že to není problém vedení školky. Pokud bych měl někoho vinit, tak ministerstvo, které to celé vymyslelo,“ uvedl.
V jiné nejmenované pražské školce zase zavedli, že děti, které jsou nemocné déle než tři dny, musí mít omluvenku od lékaře. Předškoláka navíc mohou (kromě nemocí) rodiče uvolnit maximálně na deset dní v roce.
Odpovědi na otázku iDNES.cz, proč ministerstvo pokládá za nutné děti omlouvat, se úřad vyhnul. Místo toho zaslalo oddělení vnějších vztahů vyjádření, že kterého vyplývá, že pravidla jsou značně benevolentní.
Povinné předškolní vzdělávání
|
„Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy. Dokladem prokazujícím důvody nepřítomnosti dítěte je prosté písemné vyjádření zákonných zástupců, případně mohou doložit nepřítomnost dítěte jiným způsobem uvedeným ve školním řádu.“
Skutečně tedy záleží na jednotlivých školkách, jak si pravidla nastaví. Některé školky proto zůstávají benevolentnější.
„My k tomu přistupujeme tak, že rodiče musí do tří dnů omluvit dítě písemně nebo telefonicky a zdůvodnit jeho nepřítomnost. V případě, že tak neučiní, je písemně vyzveme, aby doručili písemnou omluvu a také jim voláme, co se děje. Pokud ani poté dítě neomluví, máme povinnost kontaktovat OSPOD,“ říká zástupkyně ředitele Základní a mateřské školy v pražských Ďáblicích Věra Dusová.
Omluvenky? Přirozená součást procesu, míní ředitelka
Podle ředitelky pražské ZŠ a MŠ náměstí Svobody na Praze 6 Michaely Rybářové jsou omluvenky u pětiletých dětí přirozenou součástí procesu. „Poslední rok předškolního vzdělávání by měl být v oblasti dodržování pravidel docházky na úrovni základních škol. Omluvenky chápu jako součást tohoto procesu, takže mi změna v zákonu nevadí,“ říká Rybářová.
„Přijde mi logické, že máme omluvenky předkládat,“ shoduje se s ředitelkou Hana Kynčlová, která dávala na Semilsku do předškolního ročníku dvě dcery. Jejich školka pravidla omlouvání tolik neřeší.
Do školek nedorazily tisíce předškoláků, všechny se dohledat nepodaří |
„Co mi přijde nefér, je to, že do školky musí plošně všechny děti. Mám spoustu kamarádek, které mají děti, které si chtěly ještě rok nechat doma. Mají třeba ještě mladší dítě a je to pro ně složité,“ dodává Kynčlová. Zákon byl podle ní udělán hlavně pro děti ze sociálně vyloučených lokalit. „Pro takové děti, které dosud neuměly pomalu ani držet vidličku. Ve školce se to naučí,“ míní Kynčlová.
Právě příprava dětí ze sociálně vyloučených lokalit na nástup do první třídy byla jedním z hlavních důvodů pro zavedení povinného předškolního vzdělávání. Děti totiž podle zpráv pedagogicko-psychologických poraden nepřicházely z rodin na školu dostatečně připraveny.
Příkladem je sídliště Chanov. Zatímco děti tam dosud chodily do školky jen zřídka, nyní musí dojíždět do okolních školek (psali jsme zde).
