Zatímco ministr obrany Antoni Macierewicz přirovnal prezidentovo veto k „hybridní válce“, poslanec PiS Marek Suski vidí v prezidentovu počínání obdobu postoje Rudé armády, přihlížející v létě 1944 z druhého břehu Visly, jak nacisté utápějí v krvi varšavské povstání.
„Možná pan prezident uvažuje o zlaté střední cestě - PiS a další ať se perou, ale my si počkáme stranou, jak to dopadne. To je ale trochu jako postoj ruských vojsk za povstání ve Varšavě. Čekali, až povstání vykrvácí a pak přijdou k hotovému. To nepodporuji. Takové postávání s puškou u nohy pomáhá opozici,“ prohlásil Suski v internetové televizi wPolsce.pl.
Suski dodal, že Duda nemusí být kandidátem PiS v příštích prezidentských volbách v roce 2020; zvláště pokud opravdu pomýšlí na vytvoření vlastní strany. Místo Dudy by se do boje o prezidentský palác mohla pustit premiérka Beata Szydlová.
Gazeta Wyborcza: PiS sundavá Dudovy portréty
„Grilování Andrzeja Dudy teprve začíná,“ předpověděl opoziční list Gazeta Wyborcza, podle kterého nálady v PiS jsou vůči prezidentovi mimořádně nepřátelské a znějí nejtěžší obvinění ze zrady. Veto prý zasáhlo vládní stranu jako „atomová bomba“. V některých stranických kancelářích v Krakově již prý sundali Dudovy portréty.
Místopředseda sněmovny a šéf poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki ale před novináři uklidňoval emoce a ujišťoval, že mezi mocenskými špičkami nevypukla „žádná válka“. Neoficiálně se ale říká, že PiS se chystá Dudu, který ztratil důvěru šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského, izolovat a vyvíjet na něj psychický nátlak, tvrdí Gazeta Wyborcza.
Prezidentův mluvčí Krzysztof Lapiński kritikům vzkázal, že právě vítězství Andrzeje Dudy v prezidentských volbách otevřelo PiS cestu k vítězství v parlamentních volbách a nynějším prezidentovým kritikům k usednutí do křesel, namísto do opozičních lavic.
Odpůrci justiční reformy demonstrovali v ulicích:
22. července 2017 |
„Doufám, že rozjitření politici trochu zchladí své emoce a tón svých vyjádření,“ prohlásil v televizi TVN 24 a dodal, že právě dění ve sněmovně vedlo k tomu, že původní podpora 70 procent Poláků pro soudní reformu se přeměnila v odpor poloviny společnosti a desetitisícové demonstrace.
EK dává Polsku měsíc
Evropská komise ve středu dala Polsku měsíc na to, aby uvedla kontroverzní justiční reformu v zemi do souladu s unijním právem. Komise konstatovala, že polské úřady stále nereagovaly na obavy, které vyjádřila v prvních dvou doporučeních týkajících se ústavního soudu. Varšava naopak podnikla další kroky, které ještě zhoršují obavy o nezávislost justice v zemi a výrazně zvyšují systémové ohrožení právního státu v Polsku. K tomu by přispělo zejména propuštění soudců nejvyššího soudu, domnívá se komise.
„Naše doporučení polským úřadům jsou jasná. Je čas obnovit nezávislost ústavního soudu a buď stáhnout zákony reformující soudnictví, nebo je uvést v soulad s polskou ústavou a s evropskými standardy nezávislosti justice,“ prohlásil místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans.
„Kaczyński buduje silný stát“Rozhovor s analytikem Vítem Dostálem o situaci v Polsku |
Pokud by byli soudci nejvyššího soudu propuštěni, je komise připravena okamžitě aktivovat mechanismus podle článku sedm smlouvy o EU, na jehož konci by mohlo být až odejmutí hlasovacích práv. „Komise po polských úřadech žádá, aby nepodnikaly žádná opatření směřující k odvolání nebo přinucení k odchodu soudců nejvyššího soudu,“ prohlásil místopředseda komise. „Pokud bude takové opatření podniknuto, komise je připravena okamžitě spustit proceduru podle článku sedm,“ dodal Timmermans.
Hlavní obava komise spočívá v diskriminaci pohlaví vzhledem k zavedení různých věkových limitů pro odchod do důchodu u soudkyň (60 let) a soudců (65 let), což je v rozporu s unijním právem v oblasti rovnosti pohlaví v zaměstnání. Dále je komise znepokojena tím, že napříště má být na uvážení ministra spravedlnosti, zda prodlouží mandát soudců, kteří dosáhli důchodového věku, a také má mít právo odvolávat a jmenovat předsedy soudů.
Varšava „ultimátum“ Evropské komise odmítla. „Nesmíříme se s žádným vydíráním od úředníků Evropské unie, zvláště s vydíráním, které se neopírá o fakta,“ prohlásil mluvčí polské vlády Rafal Bochenek. „Všechny zákony připravené polským parlamentem se shodují s polskou ústavou a zásadami demokracie,“ řekl Bochenek. „Je nám líto, že Timmermans, který nezná návrhy zákonů a polské právní předpisy, vznáší kritiku, která Polsku křivdí,“ dodal.
„V Timmermansových slovech zní nepředstavitelný brežněvismus,“ prohlásil polský europoslanec za vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) Ryszard Legutko, podle kterého se EK „staví do role pánaboha“, jakkoli reforma polské justice by měla být vnitřní záležitostí Polska. Legutko zjevně narážel na tzv. Brežněvovu doktrínu, umožňující někdejšímu sovětskému vedení zasahovat do záležitostí „spřátelených zemí“, například v podobě sovětské invaze do Československa v srpnu 1968.
Naopak jeden z opozičních předáků Ryszard Petru varoval před další eskalací sporu, protože další postup EK by mohl vést nejen k sankcím, ale i ke spuštění odchodu Polska z EU. „Nad Polskem se zjevně stahují temná mračna. Jsme ve vážné situaci,“ prohlásil a vyzval nespokojence v řadách poslanců PiS, aby dali jednoznačně najevo, že proti prezidentově vetu hlasovat nebudou.
