"Nebudeme čekat, zda se ministerstvo rozhodne podat v té věci trestní oznámení. Začali jsme to šetřit ihned na základě pátečního článku v MF DNES," řekl náměstek protikorupční policie Milan Šiška. V případu může jít o několik trestných činů najednou: korupci, podvod a zneužití pravomoci veřejného činitele.
Peníze byly z účtu ministerstva financí ve spolupráci s některými úředníky převedeny na účet soukromé firmy Anper, která je spřízněná s bývalým náměstkem ministerstva Ladislavem Zelinkou.
Na případ upozornila ve svém pátečním vydání MF DNES s tím, že informace o podvodu předal resortu už koncem loňského roku anonym a jeho údaje, které se potvrdily, dodnes šetří odbor interního auditu ministerstva. - více zde
Zelinka ze své funkce odstoupil už ve středu. V pátek byl navíc odvolán z funkce i jeho podřízený – ředitel odboru mezinárodně finančních vztahů Karel Ponocný.
Podvod „odhalila“ Špidlova cesta
V listopadu 2003 se chystal tehdejší premiér Vladimír Špidla na návštěvu jihoamerického státu Peru. A jako jeden z důležitých bodů mu chtělo ministerstvo zahraničí připravit jednání o tom, aby Peru splatilo České republice zbytek dluhu – 50 milionů korun.
Český velvyslanec v Peru Petr Mikyska proto napsal na ministerstvo financí náměstkovi Ladislavu Zelinkovi, aby se domluvili, jak mají postupovat. „Otázka dluhu tvoří jedno z témat rozhovorů před návštěvou premiéra Špidly v Peru. Prosím proto o vydání pokynů o způsobu jejího vymáhání,“ uvedl Mikyska v dopise v září 2003.
„Děkuji vám za spolupráci, ale pohledávka už byla vyřešena,“ odepsal Mikyskovi náměstek Zelinka. A všechny tím šokoval. O tom, že pohledávku už někdo vymohl, totiž nikdo nevěděl.
Byla to tajná operace úzkého kruhu lidí na ministerstvu financí pod náměstkem Zelinkou. Ten vydal ve vší tajnosti v únoru 2002 pokyn, aby pohledávku v Peru „vymohla“ pražská firma Anper. Pokud by byla úspěšná, mohla si nechat nevídanou provizi – 95 procent vymáhané částky. V červenci 2002 si firma Anper připsala na svůj účet v přepočtu 46 milionů korun. Český stát dostal zbytek z údajně zaplacené pohledávky: 2,3 milionu korun.
Premiér Špidla si tehdy z Peru odvezl nejvyšší státní vyznamenání, Řád Zlatého slunce v hodnosti velkokříže, ale kdyby peruánská vláda tušila, jak velký podvod se v Praze odehrál s peruánskou pohledávkou, možná by Špidlovi nic nedala.
Zelinkův střet zájmů
Teprve teď se totiž přišlo na to, že šlo od samého začátku o podvod, protože Peru ve skutečnosti dlužnou částku už zaplatilo. Téměř 50 milionů korun leželo podle nejnovějšího šetření interního auditu ministerstva na účtu v ČSOB už od roku 1996. Pouze se to řádně nezaevidovalo. Zelinka tedy v roce 2002 nechal vymáhat firmu Anper něco, co už bylo dávno na účtu v Praze.
Podle interního auditu teď existuje podezření, že Zelinka o tom všem věděl a firmu Anper nevybral náhodou, protože s jedním z jeho majitelů se zná. „Vím o tom. I to je potřeba prošetřit,“ řekl ministr financí Bohuslav Sobotka, který se o problému s pohledávkou dozvěděl koncem loňského roku od anonyma a nechal případ prošetřit.
I když zpráva auditu bude hotova až příští týden, tuto středu už rezignoval náměstek Zelinka. Sobotka pak ve čtvrtek odvolal z funkce jeho podřízeného, ředitele odboru mezinárodně finančních vztahů Karla Ponocného. „Je to v souvislosti se šetřením auditu,“ řekl mluvčí ministerstva Marek Zeman.
Ponocný je podle vyšetřování auditu asi nejdůležitější hráč v celém příběhu. Znal totiž celé zákulisí pohledávky v Peru. Ponocný do roku 2001 pracoval nejdříve v Československé obchodní bance, která spravuje účty ministerstva financí související s pohledávkou – pracoval přímo v oddělení peruánských účtů. A pak přešel na ministerstvo financí, kde se stal ředitelem odboru, který zodpovídal za vymáhání pohledávky v Peru.
Ponocný nebyl V pátek k zastižení. Zelinka však V pátek televizi Nova řekl, že nemá s podvodem nic společného. „Ta pohledávka byla zneužita k jiné platbě. Já jsem o tom nevěděl, ale vyvodil jsem z toho důsledky – rezignoval jsem,“ tvrdí.
Zelinka i Ponocný už rychle vyklidili své kanceláře. Policie, která případ vyšetřuje na základě pátečního článku MF DNES, se teď obává, že z kanceláří mohly zmizet důležité důkazy. „Čím později nám někdo oznámí podezření z trestného činu, tím složitější a těžší je pak vyšetřování,“ řekl náměstek protikorupční služby Milan Šiška v reakci na to, že ministerstvo s oznámením dlouho váhalo.