"Jestli to myslíte opravdu upřímně, tak vyšetříte podvod se dvěma miliony dolarů, který se v roce 2002 odehrál na ministerstvu financí v souvislosti s pohledávkou jihoamerického Peru. Stát tu přišel o miliony."
Tento dopis dostal loni koncem října premiér Stanislav Gross. Autor se podepsal smyšleným jménem Vladimír Krátký. Po půl roce šetření se ukazuje, že neznámý muž měl dokonalé informace.
Upozornil na jednu z největších krádeží v dějinách země, která se odehrála za bílého dne přímo na ministerstvu financí a za přímé asistence jeho úředníků. Z účtů ministerstva zmizelo 46 milionů korun.
Neexistující pohledávka
Úřad vlády předal dopis ministerstvu financí a tady ho začal šetřit odbor interního auditu. Ten zjistil, že ministerstvo financí vydalo firmě Anper v únoru 2002 povolení, aby vymáhala v Peru pohledávku ve výši dvou milionů dolarů. Pohledávka už ve skutečnosti neexistovala, protože Peru peníze do Prahy poslalo už dávno a miliony ležely na účtu pražské banky ČSOB. Jen si jich nikdo nevšímal. Tedy téměř nikdo...
A tak ministerstvo vykazovalo sumu dvou milionů dolarů jako poslední zbytek nesplaceného dluhu. Ten vznikl ještě v době komunismu, když Peru nezaplatilo tehdejšímu Československu za vyvážené zboží. Peru dlužilo České republice ještě v polovině devadesátých let přes 40 milionů dolarů. Ale v roce 1996 prostřednictvím firmy J. P. Morgan Guaranty Trust závazky vyrovnalo a poslalo do Prahy sumu v přepočtu ve výši 380 milionů korun. Peru tak mělo za to, že se s Českou republikou vyrovnalo.
Náměstek, který v tom uměl chodit |
Ladislav Zelinka byl náměstkem ministra financí od dubna 2000. Ve funkci zažil tři sociálnědemokratické ministry - Mertlíka, Rusnoka a Sobotku. Zodpovídal zejména za vymáhání pohledávek. Sehrál klíčovou roli v jednání o vymáhání ruského dluhu, kdy vláda Miloše Zemana prodala pohledávku společnosti Falkon Capital, která za ni zaplatila 4,25 miliardy korun. Deblokace ruského dluhu se pak stala terčem kritiky pro svou neprůhlednost. Exministr financí Jiří Rusnok považuje Zelinku za klíčového hráče celého ministerstva. "Já jsem Zelinku zdědil po Mertlíkovi a musím říct, že je to člověk, který se v resortu velmi dobře vyzná. Umí v tom prostě chodit," řekl Rusnok. Jenže druhým dechem přiznává, že k němu nějakou velkou důvěru neměl. "O důvěře těžko hovořit. Žádný větší vztah mezi námi nebyl. Byla to čistě pracovní záležitost. Zelinka přišel do resortu už s tím, že bude dělat deblokace," řekl Rusnok. Před vstupem do státních služeb pracoval Zelinka jako auditor ve firmě HZ Praha a byl zakládajícím členem Komory auditorů. Před rokem 1989 pracoval ve Výboru lidové kontroly. Je mu 50 let. |
Ministerstvo proto označilo pohledávku za nedobytnou a navrhlo, že jejím vymáháním pověří firmu Anper. "Firma Anper je přitom úzce personálně propojená s funkcionářem ministerstva financí," upozornil v dopise na závažnou skutečnost dobře informovaný anonym.
Tím funkcionářem byl náměstek ministra financí Ladislav Zelinka, který za vymáhání pohledávek zodpovídal. Firmu Anper, s. r. o., totiž vlastní Anton Murárik a František Heger. Murárik byl do prosince 2004 předsedou dozorčí rady pražské společnosti SDF, kde je Zelinka stále veden jako šéf představenstva.
Anper pak získal od ministerstva výhodnou smlouvu: pokud se jí podaří dluh v Peru vymoci, dostane 95 procent z vymáhané sumy. Na stát tak zbylo jen pět procent - přes dva miliony korun.
Těsně před koncem vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana, na přelomu června a července 2002, se pak odehrála sama operace. Anper byl prý úspěšný a pohledávku v Peru vymohl.
Zelinkův odbor označil jeden konkrétní účet ministerstva financí vedený u ČSOB za ten, kam peníze z Peru údajně právě přišly, a vydal pokyn, aby 95 procent - tedy téměř 46 milionů korun bylo převedeno na účet firmy Anper do banky HVB. Interní audit ministerstva však dospěl k závěru, že částka nepřišla na účet z Peru v roce 2002, ale že tam leží bez jakéhokoli přičinění firmy Anper už od roku 1996.
Jednatel firmy Anper Anton Murárik je podle své manželky v zahraničí, a když redakce oslovila podle adresy vedené v obchodním rejstříku druhého jednatele, František Hegera, tak se od něj dozvěděla, že "s Anperem nic nemá a že musí jít o shodu jmen".
Rychlá rezignace
MF DNES shromažďovala údaje k celému případu téměř dva měsíce. Podle dostupných informací se na ministerstvu po celou dobu šetření zvažovalo, jestli vůbec případ v celé šíři odhalit a předat policii.
Až teprve když MF DNES začala toto pondělí oslovovat ministerstvo a banky, bylo jasné, že nepůjde případ utajit. Toto úterý redakce oslovila ministra financí Bohuslava Sobotku a ten řekl, že o případu ví, ale že si nechá od náměstka Zelinky předložit ještě jakési doplňující informace.
Ve středu Zelinka přišel k ministrovi "na kobereček" a hned večer oznámil, že rezignuje na svou funkci.