Sami meteorologové říkají, že Aladin je „numerický model“. Jak pracuje? Nejprve se shromažďují data, která seberou meteorologické stanice, kterých je v Česku zhruba dvě stě. Další pochází třeba z radarů, družic nebo vypouštěných sond. Informace přicházejí i z ciziny, všechny už v digitální podobě.
Jsme přesnější než Norové. Nyní i v mobilu |
Data představují vstupní údaje pro výpočet matematického modelu. Ten má na starosti právě Aladin, který běží na jednom z nejvýkonnějších počítačů v Česku. „S každým novým superpočítačem se pojí jak vyšší výkon, tak další zlepšení předpovědi. Ani nevím, zda bych uměla porovnat výkon počítače, na kterém jsem kdysi dělala svoji diplomovou práci, s dnešní technologií,“ říká vedoucí oddělení numerických předpovědí Radmila Brožková.
Dosud každých deset let znamenalo zisk přibližně jednoho dne v kvalitě předpovědi. Stoprocentní předpověď počasí je ale podle Brožkové stejný úkol jako vyrobit perpetuum mobile. „Stejně jako výrobci aut se snaží vyrobit auto s co nejnižší spotřebou, tak i my se snažíme udělat model atmosféry tak, aby byl výpočet co nejpřesnější. A stejně jako se nikdy nepodaří vyrobit auto s nulovou spotřebou, tak ani my nebudeme moci udělat model, který by stoprocentně vycházel,“ popisuje Brožková.
Jak to vypadá v centrále ČHMÚJak v Komořanech vzniká každou noc předpověď počasí |
Meteorolog je podle ní vědec, jehož jedinou laboratoří je atmosféra. „Laboratoř je navíc plná zlomyslnosti a zákeřných kousků: nejenže na její experimentální podmínky meteorolog nemá žádný vliv, ale ještě ke všemu je tak proměnlivá, že nikdy nezopakuje stejnou situaci dvakrát. Úlohou meteorologa je tak nekonečný závod s časem a jeho výsledky jsou nemilosrdně posuzovány celou veřejností,“ vypráví o své práci Brožková.
Na pár hodin i na měsíc
Meteorologové vycházejí vstříc poptávce po předpovědi na pár hodin i na celou sezonu. S tím je spojena i úspěšnost předpovědí, s časem klesá i její úspěšnost. Proto se také o předpovědi na delší časové období mluví jako o „výhledu“.
První skupinou jsou předpovědi na nejbližších 6 hodin. Ty dokážou předpovědět i lokální jevy, jako jsou přeháňky, bouřky nebo mlhy. Druhou skupinou jsou krátkodobé předpovědi s platností do 72 hodin. Tento typ předpovědi má nejvíce uživatelů. Třetí skupinou jsou střednědobé předpovědi na tři až sedm dnů. Ty předpovídají typ počasí, jako je příliv studeného nebo teplého vzduchu nebo déšť. Poslední skupinou jsou dlouhodobé nebo sezonní výhledy. Od týdne na několik měsíců. Jedná se hlavně o pokus předpovědět anomálie počasí. V ústavu vzniká v sobotu a její platnost je čtyři týdny.
První předpověď vznikla v březnu 1950, kdy se skupina pěti vědců v USA pustila do velkého pokusu. Potřebovali tehdy celý měsíc výpočtů na to, aby s velmi jednoduchým modelem atmosféry dokončili předpověď na 24 hodin. Trvalo to tak dlouho, že počasí, které „předpovídali“, mezitím skutečně bylo.
Ale jak napsal jeden z nich, americký meteorolog Jule Charney svému kolegovi Georgi Platzmanovi: „Výsledky ukázaly, že velkoplošné charakteristiky proudění v atmosféře mohou být předpovězeny.“