Ze všeho nejvíc místo připomíná obyčejný dispečink, odkud se řídí třeba doprava. Podobně to vypadá třeba na letišti, v dopravním podniku nebo u dopravní policie. Na každém stolku stojí dvě tři obrazovky, další velká je na stěně. Rozdíl je jen v tom, že se na obrazovkách neprohánějí auta či letadla, ale teplé a studené fronty nebo radarové snímky dešťových mraků. U obrazovek pracuje pět šest meteorologů s daty, která jim dodá počítač.
Podobná pracoviště, kde se konkretizují předpovědi pro regiony, fungují i na dalších šesti místech. „Kolegové z regionů znají lépe vývoj počasí u nich, než my tady v Praze,“ vysvětluje meteorolog a mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák.
Data pro superpočítač
Nejprve se sbírají data, která seberou meteorologické stanice, kterých je v Česku zhruba dvě stě. Další pochází třeba z radarů, družic nebo vypouštěných aerologických sond. Informace přicházejí i z ciziny, všechny už v digitální podobě. Meteorologové dnes už nechodí do dřevěných domečků sledovat teploměry.
Data představují vstupní údaje pro výpočet matematického modelu známého jako Aladin. Ten běží na jednom z nejvýkonnějších počítačů v Česku, který mají meteorologové k dispozici. „Občas se mu přezdívá superpočítač, jeho výkon je totiž větší než výkon běžných strojů, bez něj by se to spočítat nedalo,“ vysvětluje Dvořák.
Seriál o počasí |
Model je komplikovaný a neustále se vyvíjí, pracuje se sítí bodů na zemi i nad ní. „Připomíná to takovou volejbalovou sít, vlastně několik takových sítí nad sebou. Pro tyto body se pak počítají parametry,“ vysvětluje.
Výpočet trvá asi tři čtvrtě hodiny. Předpověď se aktualizuje každých šest hodin. Ranní předpověď pochází z půlnočního výpočtu, data se kontrolují, filtrují a na konci čtyřhodinového procesu je připravena základní předpověď. „Všechno je to z velké části automatizované,“ popisuje Dvořák.
Bez meteorologa to nejde
Úloha meteorologa je podle Dvořáka důležitá. Počítač pracuje přesně, ale není neomylný. Kromě českého Aladinu existují i modely další – německý, britský nebo americký. Každý dává trochu odlišné výsledky. Pak přichází ke slovu meteorolog a jeho zkušenost, telekonference s regiony a z toho pak vzniká výsledná předpověď.
Podle Dvořáka je velká móda zlobit se, když předpověď do detailu nevyjde. Ale modely na jeden, dva dny jsou podle něj hodně uspokojivé, úspěšnost ale klesá s počtem dnů.
Centrální předpovědní pracoviště bylo vybudováno v roce 1998, nyní se připravuje jeho modernizace. ČHMÚ má zažádáno o stavební povolení a hotovo by mohlo být v roce 2020. Modernizací už prošly všechny meteorologické stanice a pobočky v republice. Komořanská centrála včetně tamního zámečku přijde na řadu jako poslední.
