Pithart: Slovensko bylo černou jámou Evropy, dnes má před Čechy náskok

  11:00aktualizováno  11:00
Bratislava (od zpravodaje MF DNES) - Bývalý český premiér a dlouholetý předseda Senátu Petr Pithart převzal v pondělí večer v Bratislavě jedno z nejvyšších slovenských vyznamenání. Podle něj má Slovensko před Českem v politické rovině náskok, protože dokázalo už na konci devadesátých let překonat velkou politickou krizi v podobě autoritářského mečiarismu.

Petr Pithart | foto: Václav PancerMF DNES

Dostal jste vyznamenání k 25. výročí vzniku Slovenska, ale před těmi pětadvaceti lety jste byl přitom proti rozdělení Československa. Vnímáte to jako paradox?
Vnímám to jako skvělý paradox. Je v tom velkorysost současné slovenské politiky. Velkorysost, která mi imponuje a která mi strašně schází v Česku.

Když jste se o vyznamenání dozvěděl, co vám hlavou proběhlo jako první?
Že budu zvláště rád, když mi vyznamenání předá právě prezident Andrej Kiska, kterého si velmi vážím.

A čím si Andrej Kiska získal vaši úctu?
Protože je to prezident, kterého řada lidí u nás v České republice Slovákům závidí, což je docela vzácný jev, kdy Češi Slovákům něco závidí.

Výročí rozpadu Československa

Jak si na tom dnes stojí Česko a Slovensko?
Slováci se dostali už v celé řadě věcí před nás. Ty víc než dvě desetiletí let využili k posílení svého sebevědomí. My Češi jsme vedle nich dnes ustrašený národ, který se bojí světa kolem nás. Slováci, s potížemi, ale jdou vstříc Evropě, té nejvlastnější Evropě.

Takže vývoj v Česku a Slovensku byl od rozdělení Československa podle vás přece jen jiný?
My jsme vždy byli ve fázovém posunu, pokud jde o veřejný život na Slovensku a u nás, už v sedmdesátých, osmdesátých letech. Tentokrát jsou ale Slováci dost daleko před námi. Je to ale, myslím, i proto, že překonali tu velikou, nebezpečnou krizi, která se tehdy už netýkala jen jich, ale celé střední Evropy. A to ve volbách v roce 1998.

To už většina Čechů vytěsnila, to, že těch prvních šest let nezávislosti se o Slovensku mluvilo jako o černé jámě Evropy. Slovensko nebylo přijato v prvním kole do NATO, že Evropská unie váhala. Slováci překonali tehdy sami sebe, když výsledek ve volbách 1998 už Vladimíru Mečiarovi (k udržení se u moci, pozn. red.) nestačil. A to je to, čím se Slovensko dnes od nás liší. Tím, že má za sebou velkou, překonanou, politickou i morální krizi. Já se musím domnívat, že nás Čechy taková krize teprve čeká a že ji musíme dokázat překonat, jako to dokázali Slováci.

Česká republika je na tahu

Dá se vzít z toho slovenského překonání oné mečiarovské krize pro Čechy nějaké ponaučení?
Tenkrát v těch devadesátých letech se probudila slovenská občanská společnost, ačkoli se před tím zdálo, jako by skoro neexistovala. Určitě pomohl i vnější svět, ale nakonec to byli mladí Slováci, kteří před volbami obešli třikrát každou chalupu na Slovensku. A nenabádali lidi, koho mají jít volit, ale říkali jim, aby šli volit. Protože bylo jasné, že už jen vysoká účast bude stačit k tomu, aby se Mečiar neudržel u moci.

Svět se ale od té doby hrozně změnil a já si nejsem jist, zda jsme při tom dnešním informačním chaosu schopni dosáhnout takové mobilizace voličů. Také je pravda, že nejsme ještě tak daleko, že v naší demokracii stále ještě všechno jakž takž funguje. Ale některé představy vůdčích politiků ve mně budí hrůzu. Nedovedu ale odhadnout, jak se to bude vyvíjet u nás dál, protože rok 1998 byl úplně jiný, než je rok 2018.

Jak se podle vás bude vyvíjet celková situace v celé střední Evropě?
To kdybych věděl. My, země visegrádské čtyřky, jsme teď na křižovatce. Vypadá to, že Slovensko se už rozhodlo. A bohužel to vypadá, že Polsko a Maďarsko také, ale opačně. Česká republika je teď jaksi na tahu a bude se muset rozhodnout. Je po volbách, nikdo s určitostí neví, jakou má pan Andrej Babiš představu o našem místě v Evropě. Je tu ale nějaká naděje, já sám si myslím, že není nic ztraceno. Teď bude pozornost upřena na nás.

Dá se něco dělat na pomoc demokratického vývoje v Polsku a Maďarsku, aniž zahodíme dvacet let visegrádské spolupráce?
Naše nejvyšší politické patro, na úrovni premiéra, či ministra ministra zahraničí, by mělo být zdrženlivé. Média, právnický svět, by ale měly pojmenovávat vývoj v těchto zemích naprosto otevřeně a k mé radosti to ten právnický svět dělá. Poučení z dějin říká, že špatné polsko-české vztahy byly koncem třicátých let minulého století v tom negativním slova smyslu rozhodující, a proto bych byl tady velmi opatrný. Takže musí být nějaká dělba práce - vy, média, musíte popisovat situaci v těchto zemích, jaká je. A pokud jde o politiku, ta se nedělá jen veřejnými prohlášeními. Je možné také intenzivně neveřejně, na osobní bázi, komunikovat s polskými politiky. Tam určitě jsou ještě nějaké možnosti.

A věříte, že česko-slovenské vztahy budou, ať už bude v Česku vývoj jakýkoli, nadále tak dobré jako dosud?
Ano, samozřejmě. To pokládám za úplnou samozřejmost. My Češi a Slováci jsme si nikdy nic zlého neudělali. Někdy jsme si nerozuměli, míjeli jsme se, ale nikdy jsme si nic neudělali.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

Hromadná nehoda ochromila dopravu na Strakonické ulici směrem do Prahy

Hromadná nehoda na Strakonické ulici u Prahy. (11. listopadu 2018)

Dopravu zastavila srážka šesti osobních a jednoho nákladního auta. Kolona, kterou nehoda způsobila, dosahovala v...

Každý pátý Čech je vyhořelý, nejčastěji manažeři. Odolní jsou faráři

Ilustrační snímek

Únava, cynismus a ztráta smyslu. Intenzivní znaky syndromu vyhoření vykazuje přibližně pětina Čechů. Míra ohrožení...

Jsme divoký sever, řekla vyhozená úřednice, když dostala cenu za odvahu

Nadační fond proti korupci již poosmé udělil Ceny za odvahu. Ty jsou určeny...

Bývalá úřednice Jana Moravcová, nedávno vyhozená z České inspekce životního prostředí, student Lukáš Blažej a aktivisté...

Najdete na iDNES.cz