Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pamlsková vyhláška jde správným směrem, říká expert na výživu Havlíček

  18:56aktualizováno  18:56
Provozovatelé školních bufetů jsou z pamlskové vyhlášky zoufalí, ale je to krok správným směrem. V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl specialista na zdravou výživu Petr Havlíček. „Pokud si v bufetech nevědí rady, ať se obrátí na certifikované nutriční poradce, na které má kontakty každá škola,“ navrhl.

Výživový specialita Petr Havlíček. | foto: Dalibor Puchtapro iDNES.cz

Jak vypadá v současnosti stravování dětí? Zajímají se vůbec o zdravou výživu?
Jejich návyky nejsou úplně optimální. Dítě vždy kopíruje stravování svého rodiče, takže si to ve většině případů nese z domova. Osobně se stýkám hlavně s rodiči a jsem překvapený, že ten jejich zájem není příliš velký. Na druhou stranu jsem se bavil také s dětmi a bylo vidět, že některé z nich se i na prvním stupni zajímají o jídlo.

Je tedy pamlsková vyhláška, která omezuje prodej potravin v bufetech na základních školách, správným počinem?
Je to rozhodně krok správným směrem, protože se alespoň začaly dělat první kroky k tomu, aby se stravování dětí nějakým způsobem ozdravilo. I kdyby to teď v první fázi mělo zhoršit dostupnost potravin, které vysloveně škodí zdraví dětí i dospělých.

Petr Havlíček

Specialista na výživu Petr Havlíček v rozhovoru pro OnaDnes.cz

Výživě a životnímu stylu se věnuje od roku 1996 a dnes patří mezi přední výživové specialisty v České republice. V letech 2005 až 2013 byl odborným garantem a spolumoderátorem pořadů Jste to, co jíte a Souboj v těžké váze. Je odborným garantem a tváří obecně prospěšné společnosti Vím, co jím a piju. Spolu s Petrou Lamschovou napsal šest knih, například Jídlo jako životní styl nebo Superjídelníček. V Praze vede Centrum Petra Havlíčka, které pomáhá lidem se zdravou výživou a zdravým životním stylem.

U pamlskové vyhlášky je největší problém, že zatím nevyšla prováděcí metodika, která to všechno zpřesní. Myslím si, že teď kolem toho vypukla hysterie. Sami jste si na příkladu tří zdravých svačin vyzkoušeli, že děti jsou to ochotné jíst (více o testu iDNES.cz zde).

Nebylo by nejlepší začít s osvětou přímo v rodinách?
Je to dost složité, protože to nikomu nenařídíte. Musí tam být zájem rodičů a já se obávám, že u nich velmi často převládá alibistický přístup - ať to vyřeší škola. Ta ovšem dítě ovlivňuje jenom do určité míry.

Pokud se podíváme na množství jídla, které dítě zkonzumuje, tak 35 až 40 procent denního příjmu sní ve škole a 60 procent připadá pořád na rodinu. Pak velmi záleží na tom, jak se ta rodina stravuje. Škola nemůže převzít majoritní roli. Rodiče se musí v prvé řadě začít zajímat sami.

Chodí za vámi hodně rodičů s tím, že potřebují pomoci se sestavením jídelníčku pro děti?
Těch dětí, které k nám chodí, není až tak velké množství, což při současném množství obézních nebo případů nadváhy není dobré. Obávám se, že je k nám rodiče vezmou pouze v situacích, kdy jejich stav není úplně nejlepší. Už se potýkají s výraznou nadváhou anebo mají rovnou obezitu.

Chodí k nám i rodiče za příznivější situace. Jejich dítě je zdravé, živé, aktivní, sportuje a rodiče chtějí, aby se i v rámci toho sportu dobře stravovalo a zajistilo si tak správnou výkonnost ale i růst a vývoj.

Co je dneska největším nešvarem dětí, které si nakupují jídlo ke svačině?
Zcela jednoznačně jsou to potraviny, kvůli kterým vznikla pamlsková vyhláška. Jsou to nesmysly jako sladkosti, chipsy, sladké nápoje a jiné pochutiny. Málokteré dítě přišlo do bufetu s tím, že si tam jde koupit obložený rohlík se šunkou, sýrem a zeleninou. Šly si tam koupit bonbony.

A není to jenom otázka školních bufetů. Za největší nešvar považuju, že děti už pomalu ani nemají možnost jíst přirozenou stravu a odbývá se to ve fastfoodech a potravinami, které jsou nutričně zcela nehodnotné.

Fotogalerie

Co je na nich to nejhorší?
Mají příliš vysokou energetickou hodnotu. Zároveň je tam vysoký podíl živin, které prokazatelně škodí zdraví. To znamená cukry, soli a nadbytek nasycených mastných kyselin. Jsou tam i další tuky, které jsou z nutričního hlediska nevhodné. Taková strava je pro dítě nehodnotná a mnohdy to zdraví dítěte prokazatelně poškozuje.

Jak by měla dopolední svačina v ideálním případě vypadat?
Trochu záleží na chuťových preferencích a potom na tom, jak je dítě staré, kolik váží a měří a kolik má přes den aktivit. Jinak vypadá stravování neaktivního, oplácaného dítěte a jinak vypadá stravování dítěte, které je fyzicky aktivní. Nedá se mezi tím dávat rovnítka, a proto by měly i školní bufety zasahovat nejslabší článek - méně aktivní děti s handicapem v podobě nadváhy. Ti více aktivní si budou muset holt přinést jídlo navíc z domova. Nelze v bufetech prodávat potraviny, které by si některé děti vůbec neměly jíst.

Na svačinu do školy by neměl chybět kousek ovoce, mléčné výrobky a potom to závisí na podobě snídaně. Pokud dítě mělo sladkou variantu, tak by pak mělo mít nesladkou malou svačinu - pečivo se šunkou a sýrem, rohlík s tvarohovou pomazánkou. U slané a vydatnější snídaně se může ke svačině, kde je ovoce a mléčný výrobek, přidat i nějaká celozrnná sušenka nebo kvalitní obilná tyčinka.

Přetrvávají u dětí návyky v oblasti zdravé výživy i do dospělosti?
Je to velmi pravděpodobné. Pokud je to dítě živé, aktivní a dobře jí, má daleko větší šanci, že si to udrží až do dospělosti a bude to předávat dál. Když to vezmeme obráceně, tak dítě s nadváhou nebo obezitou v raném věku má pouze dvaceti až třicetiprocentní šanci, že se toho zbaví. Pak se v pubertě nebo později musí všechno učit znova - jinak se stravovat a hýbat.

Také můžeme říct, že děti, které jsou v pohodě a aktivní, mají mnohem zdravější sebevědomí než děti, které jsou handicapované svojí váhou a neaktivitou. Zdravé sebevědomí pramení z mentálního i z fyzického a kondičního vývoje.

Provozovatelé a prodavači v bufetech nebývají odborníky na zdravou výživu. Jak tedy mají svačinu sestavit?
Pokud si nevědí rady, tak školy mají seznamy certifikovaných nutričních poradců, kteří jim jsou schopni pomoct. Škola musí mít takové kontakty kvůli případům, kdy je potřeba vařit nějaká speciální dieta.

Zajímalo by mě, zda se provozovatelé, kteří se kvůli vyhlášce rozhodli zavřít bufet, pokusili kontaktovat příslušného terapeuta, aby jim pomohl se skladbou jídelníčku. Na druhou stranu chápu, že to jsou většinou lidé v důchodu a spíš si tím přivydělávají. Jsou z toho zoufalí, neví, kde si to spočítat a jak to udělat. Ať využijí nutričního terapeuta, který tam je, aby pomáhal.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Děti ztrácejí důvěru k dospělým, třetina chce pryč z ČR, ukázal výzkum

Ilustrační foto.

Více než polovina českých dětí se cítí šťastně, a to zejména díky dobrým vztahům v rodině a s kamarády. Vytrácí se ale...

Zpráva o rakovině byla sviňárna největšího kalibru, řekl Mynář v Rozstřelu

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář v diskusním pořadu...

Hradní kancléř Vratislav Mynář se v Rozstřelu ostře ohradil proti tvrzení radního městské části Brno-střed Svatopluka...

Ošťádal v profesorské kauze neuspěl, Ústavní soud jeho stížnost zamítl

Ivan Ošťádal žaluje hlavu státu za odmítnutí jmenovat jej profesorem (21. září...

Ústavní soud zamítl stížnost fyzika Ivana Ošťádala a Univerzity Karlovy. Ti poukazovali na údajnou nečinnost prezidenta...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.