„Snažili jsme se svačiny poskládat tak, aby splňovaly kritéria pamlskové vyhlášky, aby byly pro děti výživné, plnohodnotné a zároveň aby jim chutnaly.
Měli jsme trošku problém, abychom se vešli do stanovených kritérií,“ vysvětlila odborná poradkyně na výživu a zdravý životní styl Adela Skoupá z poradenského Centra Petra Havlíčka.
Na základě jejího doporučení jsme v redakci připravili celkem tři druhy svačin, se kterými jsme se vypravili do Malostranského gymnázia v Praze, kde už jsme kvůli kontroverzní vyhlášce byli na náštěvě před týdnem. Během poslední reportáže se provozní i prodavač zdejšího bufetu shodli, že vyhláška ministerstva školství je paskvil, který jim výrazně omezuje nabídku potravin pro děti na nižším stupni gymnázia (více jsme psali zde).
Fotogalerie |
Přesto se podařilo sestavit na pohled hezké svačiny, které by si koupili minimálně tři žáci školy - Agáta Krčmářová, Jan Sobotka a Pavlína Šedá. „Vypadají moc hezky. Nejvíce mě láká chleba se smetanovou pomazánkou, protože to moc hezky voní. Není tam paprika, tak tam není nic, co by mě odpuzovalo,“ uvedla Agáta.
Právě chleba se smetanovou pomazánkou byl díky svému vzhledu i vůni nejlákavější pro všechny tři. Základem byl kváskový chléb a pomazánka typu lučina s čerstvou pažitkou. K tomu byla na talíři příloha z cherry rajčat a směsi salátů lollo biongo a lollo rosso. Sladkou tečkou byly oloupané mandarinky.
Další variantou na obložený chleba byl krajíc namazaný trochou másla, na kterém byl plátek sýra, nakrájená cherry rajčata, okurky a lístky výše zmíněných salátů. Jako ovoce jsme tentokrát zvolili hroznové víno.
Třetí svačinu tvořil bílý jogurt s pohankovými vločkami, který byl ozdobený oříškovou směsí a nakrájenými pomeranči a mandarinkami. K dochucení jsme použili malé množství džemu se 70procentním podílem ovoce.
V bufetu by se svačiny dlouho neprodávaly
Náklady na použité suroviny v případě prvních dvou svačin se pohybovaly mezi 13 a 14 korunami. Jogurtová verze vyšla na necelých 18 korun. Výsledná cena na pultu by byla vyšší, například kvůli obalovému materiálu, který by uchovával svačinu v čerstvém stavu. „Když je v tom ovoce, banán nebo podobné věci, tak to začne brzy černat a děti vidí, že se s tím něco děje,“ vysvětluje provozní bufetu Stanislav Koňařík. Svačiny připravené během dopoledne jsou tak po čtyřech až pěti hodinách neprodejné.
„Jeden den až týden takové věci jdou, děti to chtějí vyzkoušet. Pak to z pultu zmizí, protože už o to ztratí zájem,“ uvedl Koňařík.
Provozní spolu s prodavačem Josefem Fronkem přesto hodnotili svačiny pozitivně. „V každém případě se mi to pozdává. S chlebem a pažitkou bych vůbec neměl problém, naopak bych přidal ještě petrželku nebo bych z toho udělal směs,“ řekl Fronk.
Podle něj se však obložený chléb příliš neprodává a chodí si ho kupovat hlavně učitelky a učitelé. Sám by připravil variantu s debrecínkou a pomazánkovým máslem. Zde by ovšem z hlediska vyhlášky narazil na nedostatečný podíl masa a vyšší podíl soli a tuků. Navrhl i variantu s mozzarellou, která se do výživových hodnot většinou vejde, ale liší se to podle výrobce.
| Varianty | Váha | Výrobní náklady |
|---|---|---|
| Kváskový chléb žitný s tvrdým sýrem a zeleninou, čerstvé ovoce | 176 gramů | 14,47 Kč |
| Kváskový chléb žitný s čerstvým sýrem a rajčaty, čerstvé ovoce | 217 gramů | 13,38 Kč |
| Bílý jogurt s pohankovými vločkami, čerstvé ovoce | 260 gramů | 17,76 Kč |
Zdravé svačiny dětem chutnají. Porce jsou malé
V redakci připravené svačiny si nakonec účastníci testu pochvalovali. „Chutnalo mi všechno. Určitě bych si to koupil, kdybych neměl svačinu. Připadá mi, že jíst zdravě a dobře je důležité,“ řekl student Jan Sobotka. Připustil, že by obětoval i deset korun navíc, pokud by svačiny zdražily.
Problematická byla velikost porcí. Například chleba se smetanovou pomazánkou vážil pouhých 217 gramů. „Mně by to nestačilo, protože sportuji a jím hodně,“ míní Pavlína. „Normálně nosím třeba chleba s pomazánkou nebo cereální housku, k tomu mám například banán, jablko a rajče. A většinou si v bufetu koupím něco navíc, třeba bagetku s mozzarellou,“ popsala skladbu svého dopoledního jídla.
Agátě by jeden krajíc chleba sice stačil, dala by ale přednost většímu množství ovoce. „Většinou si do školy sama připravuju banán, jablko nebo mandarinky. Když mi to nestačí, tak si ovoce koupím i v bufetu,“ řekla.
Výživová poradkyně Adela Skoupá připustila, že by děti mohly sníst i dvojnásobné množství jedné porce. Závisí to na věku a na tom, zda se věnují sportu. „Množství, které jsme stanovili, bylo určeno pro věkovou skupinu 11 až 14 let. Děti, kterým je 14 až 15 let, si mohou dát více,“ upozornila.
Vyhláška zužuje výběr potravin. Zakazuje i ovesné vločky
Samotná vyhláška tedy přípravě smysluplných a dobrých svačin nebrání. Přesto je kvůli svým parametrům značně omezující. „Nejproblematičtější parametr byl obsah soli, který nám trochu dělal problém. Další problém byly tuky. Například ovesné vločky natural, které jsou velice prospěšné pro zdraví, se nám tam kvůli obsahu tuků nevešly. Je na tom krásně vidět, že nám vyhláška zužuje výběr,“ vysvětlila Skoupá.
Vyhláška by se podle ní měla více propracovat. „Sůl, tuky a cukry není to jediné, podle čeho se můžeme při sestavování jídelníčku orientovat. Chtělo by to obsáhlejší propracování parametrů. Další věc je ozkoušet to v praxi. To se nejspíš během sestavování vyhlášky nestalo,“ dodala na závěru našeho testu.
 |
