PREPARÁTOR: Z vlastní krve je mi na omdlení. Domácí mazlíčky nevycpávám

  17:36
Na střední škole vyzkoušel několik kroužků, ale nejvíce mu učarovalo preparování zvířat. Od té doby vyhrál řadu mezinárodních soutěží a pracuje i pro zahraniční muzea. V rozhovoru pro seriál Lidé Česka mluví preparátor Pavel Višňák o výstředních trendech nebo přísných regulích. „Víceméně každé zvíře musí mít papír,“ říká.
Preparátor Pavel Višňák

Preparátor Pavel Višňák | foto:  Petr Kozlík, MAFRA

V posledních dnech se v médiích hodně probírá kauza preparátora zadrženého za nelegální obchod s exotickými zvířaty, který podle policie vařil a porcoval šelmy, hlavně tygry. Může to podle vás vrhnout na preparátory špatné světlo?
Určitě. Když se podíváte na tu dílnu, v jakém byla stavu, všude shnilé kosti a tak dále, spousta lidí si pomyslí, že jsme blázni a že děláme v takových podmínkách. Jenomže takhle to většinou prostě není.

S preparováním jste začal už na střední škole, kde jste navštěvoval preparátorský kroužek. Čím vás to tehdy lákalo?
V té době jsem potřeboval něčím zaplnit volný čas a na střední lesnické škole, kterou jsem navštěvoval, bylo na výběr hodně kroužků. Mimo preparátorského jsem chodil ještě do včelařského a sokolnického, ale v tom preparování jsem se tak nějak našel. Přišlo to asi s tím, když se mi začali ozývat první zákazníci. Takže jsem se do toho nějak zamotal a už se nikdy nevymotal. A jednoduše mě vždycky bavilo dělat rukama.

Lidé Česka

seriál iDNES.cz

Lidé Česka

Zapomeňte na politiky, vrcholové sportovce, hvězdy showbyznysu a další celebrity.

Portál iDNES.cz přináší druhou řadu seriálu rozhovorů s mediálně neznámými lidmi.

Po 60 vydaných dílech a roční pauze jsme opět pečlivě vytipovali reprezentanty profesních či zájmových skupin napříč Českem a zveřejňujeme další desítky interview, ve kterých zprostředkujeme radosti i starosti zpovídaných.

Motto projektu zní:
Každý má co říci

Máte zajímavý tip na dalšího hosta našeho seriálu?
Napište nám na na adresu: lideceska@idnes.cz

Motivoval vás k preparátorství někdo?
Ne, to byla víceméně moje iniciativa. Ale samozřejmě když ve škole viděli, že už to ovládám na nějaké úrovni, tak mě v tom podporovali a dávali mi prostor. Taky jsem měl podporu doma.

Nedělalo se vám ze začátku špatně?
Ne. Ale když mě píchnou v nemocnici, tak omdlévám.

Tak to je zajímavý kontrast.
Mně se občas stává, že když píchám dráty do ptáků, tak si propíchnu prst skrz naskrz a to je potom špatné. Moje vlastní krev mi prostě vadí, ale zvířecí ne. Ale na kroužku jsem měl spolužáka, který omdlel, když učitel stahoval straku. Potom už se tam nikdy neukázal.

Bylo něco, co jste musel překonávat?
Technologické postupy jsou komplikované, to zvíře musí nějak vypadat. To bylo těžké si osvojit. A doteď se to vlastně učím, stále mě něco překvapuje.

Jakou kvalifikaci musíte jako preparátor mít?
U nás žádnou. Když to chcete dělat oficiálně, musíte mít živnost a schválenou dílnu.

A v zahraničí kvalifikaci požadují?
Třeba v Dánsku musíte čtyři roky pracovat pod akreditovaným preparátorem a pak si teprve můžete otevřít svůj vlastní byznys. Ve Švédsku to funguje podobně. V Německu jste dřív museli před komisí složit preparátorské mistrovské zkoušky, ale nejsem si jistý, jak je to teď.

Neměl by člověk přece jen mít nějaký přehled například v zoologii?
Tady to tím není limitované. U nás může preparovat kdokoliv, nemusí poznat ani slepici. Já samozřejmě mám nějaké vzdělání z lesnické školy a potom z vysoké, takže zoologii umím, zvlášť ptáky rozlišuju. Ale na světě je tolik zvířat, že některé exotické druhy taky nepoznám. Logicky byste ale měla poznat to, co vám zákazník přinese a vědět, jestli to můžete preparovat nebo ne.

Jsou tedy nějaká zvířata, která preparovat nesmíte?
Většina. Mohou se preparovat lovná zvířata nebo zvířata z odchovů a zajetí. Z volné přírody je to potom na povolení úřadů. Víceméně každé zvíře musí mít papír.

Pavel Višňák

  • Narodil se v roce 1988. Po studiu na Střední lesnické škole v Trutnově pokračoval na Fakultě lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze. 
  • Preparaci se původně věnoval především ve volném čase, vědomosti získával i u profesionálů nejen v Česku. V rámci studia na univerzitě v Mnichově absolvoval několikaměsíční stáž ve Spojených státech.
  • Se svou prací se účastnil několika mistrovství, získal ocenění například na soutěžích v USA, Velké Británii, Rakousku nebo Itálii.
  • Žije ve Velvarech na Kladensku, kromě preparování se věnuje také včelařství.  

Chtěl byste si zkusit preparování nějakého exotického zvířete?
Teď třeba pracuju na pštrosovi, to je pro mě výzva. Budu si na něj vytvářet vlastní model a potom poputuje do Národního muzea.

Jaké zvíře je na preparaci nejtěžší?
Šelmy. Třeba rys nebo liška. Hlava by se měla udělat tak, aby odpovídala jejich výrazu v přírodě, což je hodně těžké a málo lidí to umí. Dost třeba záleží na postavení uší. A potom malí ptáci a také například sluka, protože má strašně jemnou kůži. Stačí, když se v ní udělá jedna dírka a už to skoro nejde zašít. Každé zvíře má svá specifika, záleží na tom, jak dobře to chcete dělat. Nějak vycpat to jde vždy, ale moje vodítko je příroda a tu je velmi složité kopírovat.

Absolvoval jste několikaměsíční stáž v USA. Jak se liší tamní praxe od té české?
V Americe je to obrovský průmysl, do kterého se investují miliony dolarů. Fungují tam velké firmy, které poskytují preparátorům po celém světě materiál k preparaci. Seženete tam cokoliv, od umělých nohou na ptáky až po kompletní sestavy na savce či odlitky kořenů. Všechno. Na rozdíl od nás se tam hodně preparují kachny, ty se tady skoro nedělají. A taky krocani, kteří jsou lovnou zvěří a vyskytují se volně v přírodě. V Americe se totiž pohybuje spousta lovců, kteří dodávají zvířata preparátorům.

Je ale problém preparovat nelovná zvířata. Musíte mít licenci i na to, abyste to mrtvé zvíře vůbec mohla sebrat ze země. Je vzácnost, když nějaký preparátor dostane licenci na to, aby mohl dělat třeba orla bělohlavého, i když je to státní symbol Ameriky. Proto tam vzniká takzvaná recreations category, kdy preparátoři slepují tyhle vzácné druhy z jiných zvířat. Třeba panda se dá slepit z kůží různých medvědů a vypadá to velice dobře.

Zajíc s křídly a telefonující straka

Jak preparace probíhá?
Pták musí být především kvalitní, dobře opeřený. Když někde dlouho leží a je zapařený, tak to vadí, protože peří spadne. Stáhne se od nohou až po hlavu a vy potom pracujete jenom s kůží, která se natáhne zpátky na model. Ten vyřezávám z balzového dřeva. Místo originálních nohou a hlavy je možné dělat odlitky. To u ptáků dělám často.

Kolik času vám běžná preparace zabere?
Takových patnáct hodin. Ten pštros, na kterého se chystám, ale bude trvat mnohem déle.

Kdo vás nejčastěji oslovuje – soukromníci, nebo instituce?
Především muzea. Dělám na exemplářích pro Národní muzeum, mám preparace v muzeu v Hradci Králové a jiných muzeích, ale i v zahraničí, například v Německu, Dánsku, Řecku nebo Lotyšsku. Ale klientela je převážně česká. Občas mě osloví myslivci nebo lidé, kteří někde najdou mrtvé zvíře a chtějí si ho nechat vypreparovat. Třeba v Dánsku je to velká móda, lidé si nechávají zvířata dělat jako bytový doplněk.

Pozice, ve kterých zvířata budou, si vymýšlíte sám, nebo vám klienti řeknou, jakou mají představu?
Víceméně mi nechávají volnou ruku. Snažím se ty pozice sladit s kořeny, které mám k dispozici, vytvořit nějakou kompozici. Ale jsou samozřejmě zákazníci, kteří si přejí, aby to vypadalo podle jejich představ. Teď jsem dělal do Národního zemědělského muzea orla s liškou během zápasu. Orel má lišku sevřenou v pařátech.

Předchozí díly

Pak se bude dělat ještě rys skákající na srnce. Jenže to je problém, protože nikde nejsou fotky ani videa lovícího rysa, takže jsme je museli dlouho shánět. Měl jsem zachytit jejich výrazy, reakce srnce, a nemohl jsem to dělat podle toho, jak si to představuju, nemuselo by to působit autenticky. Nakonec jsme získali pár krátkých záběrů z bratislavského televizního archivu. Taky jsem se řídil podle materiálů zachycující kočkovité šelmy z Afriky při lovu, ale to může být taky zkreslené, protože se ve velké většině jednalo o zvířata chovaná v zajetí. Ale teoreticky by ty pohyby měly být podobné.

Na kolik preparace vyjde finančně?
Málo. Zvlášť u ptáků. Ty ceny jsou od revoluce víceméně stejné, i když se všechno ostatní stále zdražuje. U nás v republice oficiálně preparaci ptactva už skoro nikdo neprovádí, za nastavené ceny se s tím nedá uživit. Proto jsem musel ceny zvýšit, jinak bych musel dávno zavřít.

Jaká je tedy podle vás optimální cena?
Záleží na kvalitě, na tom, co do toho dáte. Kdybych ptáka udělal za čtyři hodiny, můžu ho prodat za patnáct stovek. Ale já ho dělám hodin patnáct, takže podle mě je ideálních aspoň pět tisíc.

Oslovil vás někdo, že chce vypreparovat domácího mazlíčka?
Já ho vždycky odradím cenou, takže jsem v životě nic takového nedělal. Ale v Holandsku se to třeba dělá běžně. Jenže zvířata jsou většinou hodně stará a sešlá, když umírají, což je na tom výsledném vzezření vidět, a s tím mám trochu problém.

Změnily se v poslední době trendy v preparaci?
Od 90. let se sem začaly dostávat nové materiály, nejdřív z Německa a Rakouska, teď už i z Ameriky. Postupně s tím přicházejí i nové technologie, ale záleží na každém preparátorovi, co sedí jemu a jestli má zájem nové technologie uplatnit. Ale mění se to neustále. Stačí, když jedete na mistrovství světa do Ameriky v roce 2013 a 2017, a už tam uvidíte něco úplně jiného. V zahraničí, hlavně se jedná o Anglii, Nizozemsko a jiné státy, ze zvířat vytvářejí pro mě velmi často nepochopitelné umění. Vyrobí třeba telefonující straku nebo zajícům přišijí křídla. Jelen může mít rozpárané břicho a rostou z něj houby. A lidi jsou schopni za to dávat neskutečné peníze. 

Preparátor, manželka a jejich pstruh

Proč se specializujete právě na ptáky? 
Já dělám i savce, ale ti tvoří třeba jen dvacet procent. A na ptáky se zaměřuju asi proto, že zpočátku jsem jako zakázky dostával jenom je a potom jsem v téhle oblasti začínal mít i nějaké jméno, že to dělám obstojně a zároveň jsem zjistil, že se jim věnuje málo lidí, tak jsem u toho zůstal. A samozřejmě se mi ptáci hrozně líbí.

Máte doma nějaké zvíře? Třeba papouška?
Jenom včely, to stačí.

Lovíte?
Už moc ne, nemám na to čas. Dřív jsem chodil častěji, ale teď víceméně jen když se sejdeme s kamarády na nějakém honu.

Moje místo v Česku

odpovídají všichni hosté seriálu

Každý odněkud je, někde se narodí, někde je doma. Říká se, že ta nejdůležitější místa v srdci člověka mohou být maximálně dvě. Jaká jsou ta vaše?

Líbí se mi na Kokořínsku nebo Křivoklátsku, na Nezabudických skalách, tam je to moc hezké. Příroda je pro mě inspirací a kolem Prahy je spousta krásných míst, která by nám mohli v zahraničí závidět. A pak je mi náramně ve společnosti včel a mé rodiny.

Jak se na vaši práci dívá okolí? Nepřipadá jim to morbidní?
Myslím, že ne, respektují to. Někomu to tak může připadat, ale pro mě je to prostě práce, kterou se snažím dělat dobře. Bylo by mi naopak líto, kdyby ta zvířata někde zetlela.

Působí v Česku i preparátorky?
Žádnou osobně neznám, ale o některých vím. Je to spíš starší generace. V zahraničí to ale ženy dělají běžně. V Německu má třeba každé muzeum svého preparátora a mezi nimi jsou i ženy.

Tady to tak nefunguje, že by muzea měla svoje preparátory?
Bohužel ne, anebo velice vzácně. Tady muzea zaměstnávají preparátory externě, protože dobrého preparátora nezaplatí. Myslím si, že to je škoda, protože například v Německu je úroveň muzejní preparace na světové špičce a postupy, které tam jsou naprosto běžné, tady u nás zná málokdo.

Máte nějaké období v roce, kdy se nezastavíte, a pak naopak období sucha?
Já mám pořád období mokra. Teď třeba neberu zakázky, protože už na to nemám kapacitu. Ale jiní preparátoři, co dělají vyloženě trofeje, mají nejpernější období asi během lovecké sezony.

Chystáte se teď na nějakou soutěž?
Až v roce 2021. Teď jsem byl v únoru v Salcburku a to mi stačilo, protože je to časově i finančně náročné. Připravoval jsem se na to takové dva roky dopředu. Jednou bych se chtěl znovu podívat na mistrovství do Ameriky, ale tam je to finančně ještě náročnější. Navíc je k tomu spousta papírování, převoz preparátu letadlem je komplikovaný. Jeden kolega si musel kvůli preparátu koupit jedno sedadlo vedle sebe, protože byl asi o pět centimetrů delší, než byly nastavené parametry. Takže seděl on, manželka a jejich pstruh.

Článek se mi líbí

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

Opilého policistu, který před barem v Praze na Smíchově napadl několik dívek,...

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici. Incident, na jehož...

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

Andrej Babiš, expremiér za ANO

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé informace na ministra...

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

Donald Trump a Viktor Orbán při jednání v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago...

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických republikánů na...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru před prezidentskými volbami. (12....

Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup Finska a Švédska do...

Přímý konflikt Ruska s NATO je už jen krok od třetí světové války, hrozí Putin

Ruský prezident Vladimir Putin hovoří při návštěvě svého volebního štábu po...

Ruský diktátor Vladimir Putin v pondělí varoval Západ, že přímý konflikt mezi Ruskem a NATO by znamenal, že je planeta...

Další z rubriky

FARÁŘKA: Tetování mě polidšťuje, lidé vnímají duchovní zkresleně

Farářka Sandra Silná (20. prosince 2018)

Je rozvedená, její současný partner je fatalista, tělo jí zdobí devět tetování, a doma na faře vaří pivo Božínku....

DRÁTENICE: Musíme si účtovat vysoké ceny, jinak řemeslo úplně vymře

Anna Benešová se drátenictví věnuje už od jedenácti let

Dráteníků je u nás i dnes zhruba přes stovku. Podoba historického řemesla se ale hodně mění. Hrnce si už dneska člověk...

TLUMOČNICE: Policie volá i ve tři hodiny ráno. Nikdy nevím, co mě čeká

Soudní tlumočnice polštiny Hanna Marciniak (12. srpna 2019)

Je k dispozici 24 hodin denně, musí perfektně ovládat cizí i český jazyk, rozumět překládané problematice a především -...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...