Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zaplaťte nám za léta otroctví, žádají po velmocích ostrůvky v Karibiku

  18:39aktualizováno  18:39
Drobné ostrůvky v Karibském moři o sobě dosud dávaly vědět jen prostřednictvím cestovních katalogů. Teď se však představitelé Svatého Vincence a Grenadin rozhodli vytáhnout do boje proti někdejším koloniálním mocnostem. Chtějí po nich omluvu a finanční odškodnění kvůli obchodu s otroky.

Stát Svatý Vincenc a Grenadiny tvoří jeden větší ostrov vulkanického původu a 32 drobných korálových ostrovů. | foto: Profimedia.cz

Tyrkysové moře, ideální podmínky pro jachtaře a častý výskyt hurikánů. To jsou hlavní symboly státu Svatý Vincenc a Grenadiny, který se rozkládá na 33 ostrovech nedaleko severního pobřeží Jižní Ameriky. Jen polovina z nich je obydlená, celkem tam nežije ani 120 tisíc obyvatel. Přesto se tamní představitelé rozhodli dát o sobě zbytku světa vědět.

Kolonizace země

Grenadiny a sopečný ostrov Svatý Vincenc objevil roku 1493 mořeplavec Kryštof Kolumbus.

Až do 18. století obývali ostrovy výhradně Karibové, kteří se evropskému osídlení oblasti snažili zabránit.

Na Grenadinách přesto začaly přistávat otrokářské lodě z Evropy. Otroci z afrických zemí se s původními obyvateli začali mísit, na ostrovy se navíc stahovali uprchlíci z nedalekého Barbadosu či Svaté Lucie. Vzniklo tak etnikum s názvem Garifunové.

V osmnáctém a devatenáctém století začali francouzští osadníci na ostrovech zakládat plantáže. Vedle cukrové třtiny se tam pěstovala káva, tabák nebo bavlna. Na plantážích pracovali právě otroci z Afriky, otrokářství tam oficiálně skončilo až roku 1834.

Sedmašedesátiletý premiér Ralph Gonsalves žádá někdejší koloniální mocnosti, aby se omluvily za újmu, kterou méně rozvinutým zemím způsobily obchodem s otroky.

Evropané tam za otřesných podmínek přiváželi obyvatele střední a západní Afriky, aby v karibské oblasti dřeli na úrodných plantážích cukrové třtiny. "Je to nejpalčivější problém dnešní doby," vysvětloval předseda vlády britským novinářům.

Po Velké Británii, Francii a Nizozemsku ostrované kromě omluvy požadují i finanční vyrovnání. Jak uvádí britský list The Guardian, Gonsalves to považuje za svůj osobní závazek vůči všem místním. Svého cíle chce dosáhnout společně s celou dvacítkou států Karibského společenství, jemuž by jeho stát měl brzy začít předsedat.

O finanční náhradu za škody, které karibská kultura utrpěla kvůli rozmachu koloniálních mocností Evropy, usilují místní už léta. Dlouho se zdálo, že nemají naději se svými požadavky uspět. Když ovšem na ostrov dorazila zpráva, že Velká Británie v červnu vyplatila Keňanům téměř 20 milionů liber jako mimosoudní vyrovnání za útrapy, které provázelo potlačení povstání Mau Mau v padesátých letech, ostrovanům svitla naděje, že by se i oni mohli dočkat zadostiučinění (více o omluvě Londýna zde).

Od britské královny se ostrované odtrhnout nechtějí

"Věříme, že fakta i právo jsou na naší straně. Mezinárodní právo je tady od toho, aby spravedlivě rozhodovalo o sporech mezi silnými státy a těmi slabšími," tvrdí premiér země, která žije převážně z cestovního ruchu a vývozu banánů.

Oslovil proto britskou advokátní firmu Leigh Day, která zastupovala i postižené Keňany. Žalobu chce podat na tři největší koloniální mocnosti s výjimkou Španělska, tedy právě na Velkou Británii Francii a Nizozemsko. "Možná se obchodu s otroky účastnily i jiné státy, ale tohle byli hlavní viníci," míní Gonsalves. Pokud to bude potřeba, je připraven se obrátit až na soudní tribunál v Haagu.

Argumenty, že Velká Británie svým koloniím zajistila hospodářský rozvoj i vzdělávací soustavu, ostrované rázně odmítají. "Za dvě stovky let tady Britové postavili pouhé dvě školy. Jednu pro chlapce a jednu pro dívky," vysvětluje předseda vlády. "Já jsem jich za devět let postavil deset," dodává pro srovnání.

Svatý Vincenc a Grenadiny vyhlásily nezávislost v roce 1979, o rok později vstoupily do OSN. Stále však zůstávají členy Commonwealthu a oficiální hlavou státu je britská královna. A jak ukázalo referendum v roce 2009, ostrované se vazby na Spojené království vzdát nechtějí.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Další z rubriky

Orgie v letadle a sexuální obtěžování. V síti MeToo uvázl i Bill Clinton

Bill Clinton

Jestliže byl z osahávání obviněn devadesátiletý stařec na kolečkovém křesle George Bush, muselo dojít i na Billa...

V severokorejské armádě ženy přestávají menstruovat, říká dezertérka

I Severní Korea dohlédne na Facebook, Twitter či Amazon. Dovolí to však jen...

Služba ve čtvrté největší armádě na světě byla pro Lee So Jeon tak náročná, že brzy přestala menstruovat. Podle bývalé...

Ratko Mladič půjde na doživotí do vězení, rozhodl mezinárodní tribunál

Ratko Mladič u soudu  (22. listopadu 2017)

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii ve středu poslal bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka...



Najdete na iDNES.cz