Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Londýn se omluvil za koloniální zvěrstva. Povstalce Mau Mau odškodní

  16:45aktualizováno  7. června 6:22
Britové se omluvili Keňanům za útrapy, které jim způsobili během povstání Mau Mau v 50. letech. Londýn vůbec poprvé uznal, že mnozí obyvatelé afrického státu byli během potlačení povstání mučeni. Nyní za to dostanou odškodné. Spojené království více než 5 tisícům lidí vyplatí celkem 20 milionů liber.

Příslušníci hnutí Mau Mau za ostnatým drátem poté, co je chytili vojáci britské koloniální správy. Snímek z roku 1952 | foto: Profimedia.cz

"Britská vláda uznává, že Keňané byli vystaveni mučení a dalším formám špatného zacházení koloniální správou. Naše vláda upřímně lituje, že se to dělo a kazilo to cestu Keni za nezávislostí," prohlásil ve čtvrtek v dolní komoře parlamentu ministr zahraničí William Hague.

Rebelie Mau Mau

Hnutí Mau Mau v 50. letech založil keňský kmen Kikujů s cílem osvobodit africký stát z područí britské koloniální správy. Útočili přitom na veškeré britské cíle. Rebelie trvala od roku 1952 až do roku 1961. Podle keňské komise na ochranu lidských práv při ní bylo 90 tisíc Keňanů popraveno, mučeno nebo zraněno. Na 160 tisíc lidí skončilo v internačních táborech, kde je Britové drželi v otřesných podmínkách.

Byl mezi nimi například i dědeček amerického prezidenta Baracka Obamy. Někteří historici počet obětí represí zpochybňují a tvrdí, že byl ve skutečnosti nižší. Povstání bylo nakonec potlačeno, Keňa ale vyhlásila nezávislost na Británii v roce 1963 a jejím prvním prezidentem se stal následujícího roku Jomo Kenyatta, účastník povstání Mau Mau.

Londýn zároveň postiženým Keňanům vyplatí odškodné 2er. Mezi 5 228 obětí krutého zacházení rozdělí 14 milionů. Na každého z nich by tak měla připadnout suma 2 600 liber, což je v přepočtu přes 345 tisíc keňských šilinků (cca 78 tisíc Kč). Přičemž průměrný roční příjem činí v Keni asi 70 tisíc šilinků. Vláda také zaplatí 6 milionů liber právních nákladů a souhlasila financovat památník obětí v keňské metropoli (původní informace hovořily o tom, že vláda mezi pětitisícovku Keňanů rozdělí celých 20 milionů. Britská média později údaj zpřesnila).

Na sumě se kabinet premiéra Davida Camerona dohodl s právními zástupci obětí britského kolonialismu, kteří za kompenzaci bojovali dlouhé roky. William Hague zároveň ovšem neuznal, že je Velká Británie legálně zodpovědná za to, co v Keni páchala koloniální správa někdejší mocnosti.

Právní zástupce Keňanů, kteří za kompenzaci od Britů dlouho bojovali, v prohlášení slova šéfa diplomacie Spojeného království ocenil. "Stárnoucí oběti mučení se konečně dočkaly uznání a spravedlnosti, kterou požadovaly mnoho let. Význam tohoto momentu pro ně nelze ani příliš zdůrazňovat," uvedl podle BBC Martyn Day.

Ozvou se i další bývalí poddaní?

"Je to velký den pro všechen lid Mau Mau. Je to potvrzení, že jsme byli bojovníci za svobodu a nikoliv teroristé. Čekali jsme dlouho, abychom slyšeli, až Britové řeknou, že co provedli v Keni, bylo špatné," podotkl šéf sdružení veteránů Mau Mau Gitu Wa Kahengeri.

Fotogalerie

Cestu k omluvě a odškodnému vydláždili tři Keňané, kteří prošli detenčními tábory během rebelie: Paulo Nzili, Wambugu Wa Nyingi a Jane Muthoni Maraová. Nzili byl vykastrován, Nyingi krutě bit a Maraová brutálně sexuálně zneužita.

Před časem Británii zažalovali u soudu a po třech letech britský Nejvyšší soud v říjnu rozhodl, že mají právo se soudit o kompenzaci. Martyn Day tehdy prohlásil, že se bude snažit dosáhnout i mimosoudního vyrovnání, což se mu nakonec povedlo. Po loňském rozhodnutí soudu se o odškodné přihlásilo na 8 tisíc lidí. Většina z nich tvrdila, že ačkoli nebyli ozbrojeni, byli vystaveni mučení třeba za to, že povstalcům dávali jídlo.

Dohoda mezi Londýnem a Keňany by mohla povzbudit nyní obyvatele dalších bývalých britských kolonií, aby žádali kompenzaci za útrapy, které jim v minulosti koloniální správy Velké Británie způsobily, podotkla agentura Reuters.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.