OTÁZKA:
Jak dlouho chcete ještě v Afghánistánu zůstat? plánujete pak jet ještě někam jinam nebo už půjdete do "důchodu"?
Míra
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, zdravím z Kábulu. V Afghánistánu budu ještě asi měsíc, misi v těchto dnech předávám své nástupkyni Věře Exnerové. Odsud se přesunu do Prahy, kde budu šéfovat Humanitárně rozvojové oddělení Člověka v tísni, ale před důchodem se určitě někam vypravím, ideálně i s rodinou.
10.5.2007 15:07
OTÁZKA:
Co dělá humanitární pracovník,když se vrátí z mise? čím se živí?
Markéta
ODPOVĚĎ:
Často je těžké nesmírne množství zkušeností, které jsou z jaksi jiného světa, doma uplatnit. Práce na misi má ale i dost prozaický charakter - management, vedení lidí a celou problematiku rozvojové pomoci. Odhaduji, že zhruba 2/3 lidí, kteří prošli zahraniční misí, s nám opakovaně vyjede ven, nebo pokračuje v práci v pražském ústředí, což je teď můj případ. Ta zbylá třetina hledá lukrativní práce v zahraničí s OSN, na organizaci voleb, nebo se prostě věnuje své původní profesi, ať už se jedná o programátora, chemika nebo finančníka.
10.5.2007 15:12
OTÁZKA:
Co ti na Afgánistánu nejvíc vadí?
borat
ODPOVĚĎ:
Budu upřímný - nejvíc mě vždycky "vytáčel" nefungující bojler a sprcha v kábulské kanceláři, které jsem během tří let nechal opravovat snad 20x. Je to dobrý modelový případ, že pokud v Afghánistánu něco nefunguje, nemá cenu jít hlavou proti zdi. Ono by se to dalo nakonec vztáhnout i na současnou politicko/vojenskou situaci - válka na jihu prostě nefunguje a bylo by načase hledat alternativní řešení. Na prach, horko, tisíce hodin strávených v autě a další nepohodlí si nestěžuji - to je afghánská realita, na kterou je nutné si zvyknout.
10.5.2007 15:18
OTÁZKA:
Nakolik je podle vás reálné, že vládu v Afghánistánu převezme znovu Taliban? Jak by se změnila situace v zemi?
Alena
ODPOVĚĎ:
Úplné převzetí vlády je dost nereálné, určitě ne do doby, kdy v zemi budou cizí vojska, na které partyzánské oddíly technicky přeci jen nedokážou. Určitě je ale mohou zcela vyčerpat. Kdyby bylo navíc možné udělat celonárodní statistiku, celkový hlas společnosti by zazněl ne. Chtěl by se někdo vracet do barbarského středověku? To ale neznamená, že by lidé byli se současnou situací a zejména obrovskou chudobou spokojeni.
Taliban už ale v současné době dost efektivně provádí tzv. noční administrativu, čili že v několika jižních a jihovýchodních provinciích bere do svých rukou místní správu, vybírá daně a poplatky, obchoduje a vynucuje si dodržování striktních náboženských pravidel. Zkušenost bratra jednoho z našich kolegů, na jehož svatbě se nedávno Taliban objevil, rozehnal hudebníky a zakázal tancovat, byla dost tristní.
10.5.2007 15:24
OTÁZKA:
Dobrý den, zajímalo by mě jak je to doopravdy s bezpečností cizinů v Afghanistánu. Hrozí humanitárním pracovníkům nějaké nebezpečí od radikálů?
Destruxe
ODPOVĚĎ:
Všeobecné trendy se bohužel zhoršují a tam, kde těsně po válce nálepka humanitárního pracovníka sloužila jako ochrana, nyní vyloženě ohrožuje. Nepřátelé vlády, ať už se jedná o Taliban, mudžahedínské velitele, kteří nedostali svůj díl moci, nebo teroristické bojůvky, začali házet do jednoho pytle státní zaměstnance, policisty, afghánské i zahraniční vojáky, OSN, stavební firmy, cizince a s nimi i humanitární pracovníky, kteří mohou posloužit jako zástupný cíl. Každý, kdo se jakkoli podílí na stabilizaci a obnově země, je potenciální nepřítel. Protivládní elementy chtějí moc a jelikož ji nemohou dosáhnout silou, nejlepší cesta je jakýkoli druh destabilizace a zamezení pokroku. Obyčejný člověk pak uvažuje - vláda mi nezaručí bezpečnost, nemáme pořád školu, do vesnice pořád nevede silnice, nebylo by nakonec lepší mít jinou vládu?
Afghánistán je ale velká země a zatímco jiží provincie jsou vyloženě nebezpečné, celé centrální provincie jsou zcela klidné. Do problematických oblastí často jezdíme oblečení zcela místně, abychom splynuli s davem a zbytečně na sebe neupozorňovali.
10.5.2007 15:32
OTÁZKA:
Zdravim,
jak se da na nějakou takovou misi jako je ta Vaše v afghanistanu dostat? co proto musím umět?
díky za odpověd Honza
Honza
ODPOVĚĎ:
První krok je prozaický - spojit se s personálním oddělením ČvT, poslat nám svůj životopis a motivační dopis, a pak si případně domluvit osobní schůzku. A nutné znalosti? Zejména uvažovat racionálně a prakticky, umět dobře jednat s lidmi, být sociálně a kulturně citlivý, umět se zorientovat v novém prostředí a situacích. Pokud jste navíc stavař, zemědělec, pedagog nebo hydrogeolog a máte už nějakou zkušenost s podobnou prací v zahraničí, jste ideální osoba a rychle nám, prosím, zavolejte!
10.5.2007 15:35
OTÁZKA:
Dobrý den,
jak vnímáte přítomnost ISAF v Afgánistánu? Pomáhají v zemi, případně obyvatelstvu, nebo jsou to zlí okupanti jak si mnoho lidi u nas myslí...
Potkal jste v Afgánistanu někdy i české vojáky třeba z rekonstrukčního týmu?
děkuji
Petr
ODPOVĚĎ:
Nebýt americké invaze a současné přítomnosti ISAFu (vojsk NATO a amerických jednotek), byly by tu další desetitisíce mrtvých, v Pákistánu a Iránu by stále byly 4 - 5 miliónů uprchlíků, celý region včetně pákistánu a střední Ásie by se zmítal v zásadní krizi, a bujela by válečná ekonomika. V tomhle je situace jednoznačná, cizí vojáci na Afghánistán nasadili bezpečnostní pokličku a ačkoli to pod ní tu a tam bublá, v zemi je s výjimkou několika provincií po 23 letech mít.
Tuhle jednoduchou pravdu si člověk neuvědomuje každý den (navíc kdo z nás má rád ve vlastní zemi cizí vojsko?), ale pokud se zeptáte, zda by chtěl, aby vojáci odešli a země by opět začala klouzat směrem ke konfliktu, odpoví že ne. Obrázek zlého okupanta je tedy dost pochybený.
Cizí vojska se snaží provádět i rekonstrukci, což je dost diskutabilní koncept. Směšování civilního a vojenského sektoru vede k "házení do jednoho pytle", jak jsem popisoval v jedné z předchozích odpovědí. Vojáci mají sami co dělat s vlastní ochranou a zabezpečením, a když pak vidíte, jak vojenský inženýr s asistentem zaměřují rozpadlý most a hlídají je přitom tři obrněné transportéry a 15 vojáků, je efektivita takovéto pomoci zcela jasná. Z pohledu vojska je ale zas docela pochopitelné, že se snaží namísto zbraní ukázat i jinou tvář. Jak to ale vnímají Afghánci, to se musíme zeptat jich.
10.5.2007 15:51
OTÁZKA:
Mate radeji Kabuli nebo Kebab?
Coco Faiz
ODPOVĚĎ:
Koko (čili strýček)Fajz je náš kuchař v Mazáre Šarífu a já odpovídám - strýčku, od tebe cokoli.
10.5.2007 15:52
OTÁZKA:
Dobry den,
rika se o Vas, ze jste workoholik a nutite zamestnance mise pracovat mnoho hodin prescas. Je to pravda? diky a navidenou,
Tomas z Bruntalu
ODPOVĚĎ:
I když tady všichni děláme hodně přesčasů, workoholik určitě nejsem. Pracovní hygiena, čili vypnout počítač v rozumnou hodinu, nepracovat o víkendu a dodržovat naplánovanou dovolenou, je nesmírně důležité, prakticky u většiny kolegů včetně sebe jsem tady v některých obdobích sledoval nástup syndromu vyhoření a tomu je nutné se zuby nehty bránit. Vyhořelý humanitárec má jet domů a pokud bych někoho v takovémhle stavu ještě podporoval, byl bych opravdu špatný šéf. Čili rozhodně nenutím!
10.5.2007 15:57
OTÁZKA:
Odkud berou humanitární organizace typu Člověk v tísni peníze na financování svých aktivit?
Jára
ODPOVĚĎ:
Snažíme se o co nejširší portfolio donátorů a ty největší v současnosti jsou Světová banka, Evropská unie včetně svého humanitárního fondu ECHO, Česká vláda, se kterou má naše spolupráce nejdelší historii, různé agentury OSN, evropské a americké humanitární organizace a fondy a v poslední době stále více i soukromí dárci v ČR. Těsně po válce v roce 2001-2 jsme také nashromáždili desítky miliónů od české veřejnosti na sbírce SOS. Dohromady jsme zde pracovali odhadem s 30ti různými donátory.
10.5.2007 16:02
OTÁZKA:
je podle vás reálné, že se v horizontu třeba deseti let výrazně zlepší životní úrověň obyvatel Afghánistánu? Mylíte, že k tomu budou stačit pouze aktivity humanitárních organizací, nebo je nezbytné, aby se více zapojili vlády bohatých západních zemí?
Magda
ODPOVĚĎ:
Země byla válkou totálně zničená a válečné jizvy se poměrně rychle během 3-4 let zahojily. Skutečný fundamentální rozvoj a boj s chudobou je ale něco úplně jiného a řekl bych, že během jednoho desetiletí se život prostého člověka na vesnici (80% populace) nijak výrazně nezmění. Množství práce se ale podařilo, všude uvidíte nové školy, kliniky, silnice, ale aby se tohle všechno mohlo dál přirozeně rozvíjet, země potřebuje především stabilitu.
Humanitární organizace jsou pouze část afghánské mozaiky a jejich důležitost bude doufám stále více ustupovat - právě to by byl dobrý signál, že se situace normalizuje a že nás už prostě nebude zapotřebí. Myslím, že vyspělejší země (a nejedná se jenom o Západ, mezi velké donátorz patří i Čína, Japonsko, Turecko...) dávají relativně dost, otázka je spíš, jak a na co se zdroje efektivně využijí a jaké procento z nich skutečně skončí v Afghánistánu. Četl jsem například odhad z Iráku, že až 40% z celkového finančního balíku určeného na rekonstrukci, je utracen na činnost soukromých bezpečnostních agentur. V Afghánistánu číslo nebude tak vysoké, ale zde například na platy konzultantů dosahující až desítek tisíc dolarů měsíčně, což nelye v afghánském kontextu označit jinak než nemravné.
10.5.2007 16:15
OTÁZKA:
dobry den, da se pokracovat ve stejnem stylu zivota, ktery jste vedl pred odchodem na misi? v cem by mohla byt po navratu nejvetsi zmena ?
dalibor
ODPOVĚĎ:
Určitě a už se na to těším! :) Nejhorší může být psychické vyhoření způsobené většinou vyčerpáním a pracovním stresem, nebo naopak to, že stres na člověka začne působit jako droga a člověka to prostě doma po návratu nebaví. Naprostá většina kolegů včetně mě se ale s podobnými problémy vyrovnává docela dobře, hrozně důležité je o nich vědět a když přijdou, nebát se o nich mluvit.
Většina z nás si teď na Afghánistán vzpomíná jako na obrovskou školu života.
10.5.2007 16:20
OTÁZKA:
Dobrý den, jak se s Afghánci domlouváte? Stačí angličtina? Měl jste příležitost dostat se někam vysoko v afghánských horách? Stoupá objektivní nebezpečí pro cizince mimo Kábul, a nebo je na venkově bezpečněji? Děkuji za odpověďi.
Jirka
ODPOVĚĎ:
Domlouvám se přes tlumočníky agnlicky nebo rusky a je moje velká ostuda, že jsem se za tři roky naučil v místním jazyce pouze pár frází. Na všechno prostě není čas. A ano, do afghánských hor jezdím pravidelně, trávil jsem zde i velkou část dovolené a za týden se například chystám na třínedělní trek do wachánského výběžku, vloni jsme zorganizovali vůbec první afghánskou raftovou expedici, je to nádherná a neprobádaná země. V horách je nepoměrně bezpečněji, ale není dobré Afghánistán podcenit, pověstná divokost je tu cítit všude. Největší nebezpečí obecně číhá při přesunech na silnicích, vesničané vám na jejich území naopak zaručují stoprocentní bezpečnost.
10.5.2007 16:26
OTÁZKA:
Dobry den,
zaslouzi si ti lide opravdu nasi pomoc? A obracene, az jich bude vic nez nas a budou hegemonem globalni civilizace, budou k nam take tak vstricni jako mi k nim?
Cid
ODPOVĚĎ:
Nevíte, kdo řekl, "jsem pesimista k celému lidstvu, ale optimista k člověku"? Zhruba takhle se na téma, které jste nastínil, dívám já. Anebo jinak - zasloužili jsme si nějak Vy a já, že jsme se narodili do prosperující a bezpečné středoevropské země? Pokud nevěříme na reinkarnaci, tak asi ne, prostě jsme měli to štěstí.
10.5.2007 16:31
OTÁZKA:
Mam trochu problem si sam pro sebe vyjasnit jaky je smysl humanitarni pomoci (i kdyz na humanitarni pomoc prispivam) v zemich jejichz katastrofalni situace je dana tim ze si nedokazou sami vyresit problemy vlastni slopecnosti (treba pripad obcanskych valek) - nemluvim samozrejme o prirodnich katastrofach, tam je uzitecnost vnejsi pomoci jasna. Muze vubec pomoc zvenci problemy techto zemi resit - nebylo by lepsi investovat penize do vzdelani a mistnich elit ktere by situaci potom vyresili "zevnitr", mam dojem ze humanitarni pomoc jen pomaha konzervovat stavajici neutesenou situaci.
Petr
ODPOVĚĎ:
Už jsem téma "naťuknul" v minulé odpovědi, ale existují i další aspekty. Ubrání se 95 neozbrojených lidí pěti osobám s kalašnikovem? Ne. Čili říkat národu, aby si sám vyřešil svůj problém, je nesmírně jednoduché, ale v praxi těžko proveditelné. Jak dlouho jsme si ve střední Evropě řešili komunismus, který byl samozřejmě pouhý odvar dění v Afghánistánu? Z mého pohledu je motorem humanitární pomoci pocit spoluúčasti a zodpovědnosti, který se neomezuje jenom na to, co se děje u nás před domem na ulici, ale který je univerzální. Ale nechci tu zbytečně filozofovat - ano, máte pravdu, vzdělávání (a nejen elit) je nesmírně užitečné a je to jeden z pilířů naší činnosti v Afghánistánu. Stavby škol, rekvalifikace učitelů, snaha o co největší docházku dívek, změna učebních osnov a institucionální rozvoj sítě středních zemědělských institutů, to všechno tu ve školství děláme. To už se ale nejedná o humanitární, ale rozvojovou práci.
10.5.2007 16:41
OTÁZKA:
Dobrý den,
Jak k vám přistupují tamější lidé, když jim pomáháte, jací jsou? byli jste někdy v přímém ohrožení života?máte nějaký opravdu silný zážitek?Děkuju
Jana
ODPOVĚĎ:
Obecně velice vstřícně, ale zažíváme tu i frustrující situace, kdy lidé chodí s otevřenou dlaní, ale sami nejsou ochotni ani hnout prstem, aby se o zlepšení vlastní situace zasadili. Pro nás to je často silný signál, abychom na vesnicích s podobným přístupem jednoduše nepracovali. Podobnou situaci také zažijete často na afghájnských ministerstvech, ale tam je nutné nasadit hroší kůži a uvědomit si, že byrokrat je na celém světě stejný.
V ohrožení života jsem možná někdy byl, ale naštěstí o tom nevím, nejpravděpodobněji nějakým motoristickým šílencem, které ale potkáte například i mezi Prahou a Karlovými Vary.
Silných zážitků jsem měl spousty, ale nejkrásnější bylo asi několik cest koňmo do údolí Adžár, do země kaňonů, vysokohorských průsmyků, jezer a podzemních řek. Krajina jako z klukovského snu.
10.5.2007 16:49
OTÁZKA:
Zdravim do Kabulu, co si myslim o situaci v Afgh.- kdyz jsem tam byla pred necelymi 3 tydny, tak relativne vse vypadalo, ze je v poradku, ale Taliban se pomalu "rozpina" - co si o tom myslis? Ja jsem se necitila v "nebezpeci", ale moc jsem nevychazela ven - vlastne jsem byla porad "doma. Diky a drz se.
Zdenka
ODPOVĚĎ:
Jsou to dvě stany mince - zvenčí může Afghánistán vypadat jako jáma lvová, ale ve skutečnosti tu lze docela normálně existovat; zevnitř se může chvíli zdát, že je vše v pořádku, ale kvůli neznalosti a neopatrnosti je snadné lehce narazit. Takových situací jsem viděl bohužel spoustu. V Kábulu také moc nevycházíme, ale je to proto, že Kábul není zrovna parkové město a kultura "vycházek" tu opravdu neexistuje. Je mi ale líto lidí, kteří tu pracovali rok a déle, a kvůli bezpečnostním opatřením a obavám z Kábulu prostě nevystrčili nos. Osobně bych tu zavřený za zdí raději vůbec nebyl. Díky za podporu.
10.5.2007 16:54
OTÁZKA:
Dobry den pane veliteli, zajimalo by mne, kolika lidem na misi velite a jak jste s nimi spokojen. Diky
Sarkozy junior
ODPOVĚĎ:
Dobrý den! Mrzí mě, že mě v titulku rozhovoru nazvali velitelem (nebo už iDNES nazev změnila? :)), nehrajeme si tu totiž na vojáky. Je nás tady v současné chvíli 12 a musím zaklepat, že zdejší tým vždy držel perfektně pohromadě. Smekám klobouk nad tím, kolik energie a nasazení všichni do své práce věnují.
10.5.2007 16:57
OTÁZKA:
Dobrý den,velmi si cením Vaší práce, jsem rád, že se najdou lidé, kteří mají sílu a chuť pomáhat v zemích postižených válkou. Jak vnímají lidé Vaší pomoc? Setkal jste se s negativními reakcemi ze strany místních lidí? Jak místní vnímají cizince ve své zemi? Jak moc se liší život lidí ve městech a na vesnici? I když Kábul lze z našeho pohledu asi považovat za jednu "velkou vesnici". Děkuji za odpovědi a přeju hodně sil do další práce.
Lukáš
ODPOVĚĎ:
Na většinu otázek jsem už odpovídal. Afghánci jsou obecně nesmírně vřelí a přátelští a pokud se přesvědčí, že člověk nepřijel s postranními úmysly, musíte se jejich pohostinnosti doslova bránit. Na vesnicích každou chvíli přiběhne neznámý člověk, který volá čaj! čaj!, čili pojďte se k nám posadit, najíst se, odpočinout si a zůstat na noc. Jinde na světě se mi taky nestalo, že by mi někdo řekl, "děkuji, že jste přijel". Ne proto, že jako humanitárec s sebou něco určitě přináším, ale jako člověk člověku. Díky, že mám hosta. A bylo úplně jedno, že jsem typický běloch a cizinec.
Afghánská města prožívají obrovský boom, ale většina lidí v nich živoří stejně, nebo často ještě hůř, než na vesnici. Nejsmutnější pohled je na domestikované nomády, tzv. kuči (v češtině z toho máme slovo kočí), kteří prodávají své velbloudy a živí se žebráním a sběrem odpadků. V Kábulu jsou jich tisíce a prohánějí městem stáda ovcí a koz. Vedle nich se ale objevuje nová vrstva prosperujících obchodníků, státních zaměstnanců, inteligence a často i zaměstnanců všemožných zahraničních organizací včetně OSN, kteří si žijí relativně dobře. Díky za podporu.
10.5.2007 17:08
OTÁZKA:
Preji krasny den.Uvodem Vam chci podekovat za velmi zasluznou praci kterou delate.A mam taky jeden dotaz.Pritel je anglican a prave dokoncil univerzitu(obor antropologie)a velmi ho zajima prace,kterou delate,jak by se mohl zapojit?Dekuji za odpoved.Dominika
Dominika
ODPOVĚĎ:
Díky, odpovídal jsem už výše, ale v tuto chvíli si neumím dobře představit, jak bychom antropologické vzdělání Vašeho přítele zužitkovali. :) Pokud by se chtěl držet oboru, ideální by bylo obrátit se na například na UNESCO.
10.5.2007 17:09
OTÁZKA:
Kdo podle Vašeho názoru vlastně drží moc v této zemi? A kdo v jednotlivých regionech či městech?
Lukas
ODPOVĚĎ:
Na severu a v centrální oblasti se vliv vlády stále posiluje, na bezpečnostně problematickém jihu je to bohužel naopak. Na mnoha místech na venkově se podařilo odstranit vojenské velitele, kteří dříve měli naprosto neomezenou moc. Spousta z nich se teď věnujě obchodu, špedici, a samozřejmě také pěstování a prodeji opia. Díky prakticky nulové infrastruktuře měla centrální kábulská vláda v historii vždy velký problém s výkonem moci na území plném hor, průsmyků a nepřístupných údolí, a situace se zatím nijak radikálně nezměnila. Od konce války je ale vidět zásadní posun, v odlehlých okresech se posiluje samospráva, ministerstva otevírají své úřady, stavějí se policejní stanice a vojenské základny. Všechno toto se děje, ale k naší představě funkčního státu má Afghánistán ještě daleko. Obrovský problém má také s vybíráním daní, za loňský rok se vybralo 13 dolarů na osobu, což je zhruba cena kartónu plechovek kokakoly, a s takovým rozpočtem se pak stát buduje opravdu složitě.
Děkuji za všechny dotazy a přeji hezký den.
10.5.2007 17:17
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, zdravím z Kábulu. V Afghánistánu budu ještě asi měsíc, misi v těchto dnech předávám své nástupkyni Věře Exnerové. Odsud se přesunu do Prahy, kde budu šéfovat Humanitárně rozvojové oddělení Člověka v tísni, ale před důchodem se určitě někam vypravím, ideálně i s rodinou.
10.5.2007 15:07