V rozhovoru Štys vysvětloval, proč má podle něj pomoc lidem v zemích, jako je Afghánistán, smysl.
"Nevíte, kdo řekl, ´jsem pesimista k celému lidstvu, ale optimista k člověku´? Anebo jinak - zasloužili jsme si nějak Vy a já, že jsme se narodili do prosperující a bezpečné středoevropské země? Pokud nevěříme na reinkarnaci, tak asi ne, prostě jsme měli to štěstí," napsal Štys.
ODPOVĚDI MARKA ŠTYSE NEJDETE ZDE
Lidé v Afghánistánu si podle něj sami pomoci nemohou. V zemi je drtivá většina lidí bez prostředků. Tito lidé, přestože jich je početně víc, se nemohou vzepřít ozbrojeným skupinám muslimských radikálů.
"Ubrání se 95 neozbrojených lidí pěti osobám s kalašnikovem? Ne. Čili říkat národu, aby si sám vyřešil svůj problém, je nesmírně jednoduché, ale v praxi těžko proveditelné. Jak dlouho jsme si ve střední Evropě řešili komunismus, který byl samozřejmě pouhý odvar dění v Afghánistánu?," reagoval Štys na dotaz jednoho ze čtenářů.
Za necelý měsíc misi v Afghánistánu opustí a bude se v Praze dál věnovat práci v Člověku v tísni. Původně do Afghánistánu přijel pracovat jen na půl roku, nakonec zůstal tři roky.
"Vzalo mě to tady za srdce, říká se tomu Afghánský virus," řekl Štys iDNES.cz. Před tím se účastnil misí v Albánii, Kosovu a Iráku.
K práci ve válkou zasažených oblastech se dostal za války v Kosovu. "Díval jsem se na to každý den v televizi. Jednou jsem si řekl, že bych měl buď přestat zprávy sledovat, nebo se pokusit do situace, která se mi silně nelíbila, zasáhnout," vyprávěl Štys.
V Afghánistánu se věnuje organizaci, administrativě a přípravě projektů. Přesto asi třetinu času stráví v terénu, v poušti a horách.
"Stavíme školy a nemocnice, vzděláváme učitele, stavíme studně a rozvody vody nebo pořádáme pro místní lidi školení. Pracujeme většinou na venkově, kam centrální administrativa a rozvoj v dohledné době určitě nedosáhne. Bohužel nejsme kouzelníci a nemáme zázračné recepty na štěstí," popsal svoji práci vedoucí mise, která působí v devíti provinciích v severní, střední a jihovýchodní části země.
Život v Afghánistánu je podle Štyse mnohem jednodušší. "Lidé tráví většinu času s rodinou, dětmi, návštěvami, na venkově neustálou starostí o obživu. Místní mají minimální zájem a představu o životě mimo rodinný kruh, mimo Afghánistán. Žije se tu spontánně a divoce, ale i opravdově," řekl.
Afghánistán se potýká s mnoha vážnými problémy, lidé se nejvíce obávají další války a návratu radikálů. "Cítím tady obrovskou nestabilitu a nejistotu. Místní se bojí, že vlády se znovu ujmou muslimští radikálové, kteří se začnou ohánět tradicemi a zakážou lidem normálně žít," konstatoval.
"Dalším obrovským problémem je chudoba a extrémně vysoká nezaměstnanost. Slabá vláda se zkorumpovanými úředníky situaci v zemi nedokáže zlepšit, administrativa není schopna řádně vybírat daně. Do toho je tu stále nevyřešený spor o hranice s Pákistánem a ilegální obchod s opiem. Všechny tyto problémy se stále prohlubují," uzavřel Štys.
