ODPOVĚĎ: Obecně velice vstřícně, ale zažíváme tu i frustrující situace, kdy lidé chodí s otevřenou dlaní, ale sami nejsou ochotni ani hnout prstem, aby se o zlepšení vlastní situace zasadili. Pro nás to je často silný signál, abychom na vesnicích s podobným přístupem jednoduše nepracovali. Podobnou situaci také zažijete často na afghájnských ministerstvech, ale tam je nutné nasadit hroší kůži a uvědomit si, že byrokrat je na celém světě stejný. V ohrožení života jsem možná někdy byl, ale naštěstí o tom nevím, nejpravděpodobněji nějakým motoristickým šílencem, které ale potkáte například i mezi Prahou a Karlovými Vary. Silných zážitků jsem měl spousty, ale nejkrásnější bylo asi několik cest koňmo do údolí Adžár, do země kaňonů, vysokohorských průsmyků, jezer a podzemních řek. Krajina jako z klukovského snu. 10.5.2007 16:49

ODPOVĚĎ: Jsou to dvě stany mince - zvenčí může Afghánistán vypadat jako jáma lvová, ale ve skutečnosti tu lze docela normálně existovat; zevnitř se může chvíli zdát, že je vše v pořádku, ale kvůli neznalosti a neopatrnosti je snadné lehce narazit. Takových situací jsem viděl bohužel spoustu. V Kábulu také moc nevycházíme, ale je to proto, že Kábul není zrovna parkové město a kultura "vycházek" tu opravdu neexistuje. Je mi ale líto lidí, kteří tu pracovali rok a déle, a kvůli bezpečnostním opatřením a obavám z Kábulu prostě nevystrčili nos. Osobně bych tu zavřený za zdí raději vůbec nebyl. Díky za podporu. 10.5.2007 16:54

ODPOVĚĎ: Dobrý den! Mrzí mě, že mě v titulku rozhovoru nazvali velitelem (nebo už iDNES nazev změnila? :)), nehrajeme si tu totiž na vojáky. Je nás tady v současné chvíli 12 a musím zaklepat, že zdejší tým vždy držel perfektně pohromadě. Smekám klobouk nad tím, kolik energie a nasazení všichni do své práce věnují. 10.5.2007 16:57

ODPOVĚĎ: Na většinu otázek jsem už odpovídal. Afghánci jsou obecně nesmírně vřelí a přátelští a pokud se přesvědčí, že člověk nepřijel s postranními úmysly, musíte se jejich pohostinnosti doslova bránit. Na vesnicích každou chvíli přiběhne neznámý člověk, který volá čaj! čaj!, čili pojďte se k nám posadit, najíst se, odpočinout si a zůstat na noc. Jinde na světě se mi taky nestalo, že by mi někdo řekl, "děkuji, že jste přijel". Ne proto, že jako humanitárec s sebou něco určitě přináším, ale jako člověk člověku. Díky, že mám hosta. A bylo úplně jedno, že jsem typický běloch a cizinec. Afghánská města prožívají obrovský boom, ale většina lidí v nich živoří stejně, nebo často ještě hůř, než na vesnici. Nejsmutnější pohled je na domestikované nomády, tzv. kuči (v češtině z toho máme slovo kočí), kteří prodávají své velbloudy a živí se žebráním a sběrem odpadků. V Kábulu jsou jich tisíce a prohánějí městem stáda ovcí a koz. Vedle nich se ale objevuje nová vrstva prosperujících obchodníků, státních zaměstnanců, inteligence a často i zaměstnanců všemožných zahraničních organizací včetně OSN, kteří si žijí relativně dobře. Díky za podporu. 10.5.2007 17:08

ODPOVĚĎ: Díky, odpovídal jsem už výše, ale v tuto chvíli si neumím dobře představit, jak bychom antropologické vzdělání Vašeho přítele zužitkovali. :) Pokud by se chtěl držet oboru, ideální by bylo obrátit se na například na UNESCO. 10.5.2007 17:09

ODPOVĚĎ: Na severu a v centrální oblasti se vliv vlády stále posiluje, na bezpečnostně problematickém jihu je to bohužel naopak. Na mnoha místech na venkově se podařilo odstranit vojenské velitele, kteří dříve měli naprosto neomezenou moc. Spousta z nich se teď věnujě obchodu, špedici, a samozřejmě také pěstování a prodeji opia. Díky prakticky nulové infrastruktuře měla centrální kábulská vláda v historii vždy velký problém s výkonem moci na území plném hor, průsmyků a nepřístupných údolí, a situace se zatím nijak radikálně nezměnila. Od konce války je ale vidět zásadní posun, v odlehlých okresech se posiluje samospráva, ministerstva otevírají své úřady, stavějí se policejní stanice a vojenské základny. Všechno toto se děje, ale k naší představě funkčního státu má Afghánistán ještě daleko. Obrovský problém má také s vybíráním daní, za loňský rok se vybralo 13 dolarů na osobu, což je zhruba cena kartónu plechovek kokakoly, a s takovým rozpočtem se pak stát buduje opravdu složitě. Děkuji za všechny dotazy a přeji hezký den. 10.5.2007 17:17