Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Odpovídá vedoucí humanitární mise v Afghánistánu

Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli
velikost textu:
vydáno 10.5.2007 15:00
Humanitární organizace Člověk v tísni pomáhá znevýhodněným lidem v desítkách oblastech po celém světě. Své lidi má i ve válkami zdevastovaném Afghánistánu. V misi působí osm Čechů, ale i Tádžik a Francouzka, místních zaměstnanců je přes stovku. Velitel mise Marek Štýs říká, že ho Afghánistán vzal za srdce.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 10. května 2007 do 15:25

OTÁZKA: Jak dlouho chcete ještě v Afghánistánu zůstat? plánujete pak jet ještě někam jinam nebo už půjdete do "důchodu"? Míra
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Dobrý den, zdravím z Kábulu. V Afghánistánu budu ještě asi měsíc, misi v těchto dnech předávám své nástupkyni Věře Exnerové. Odsud se přesunu do Prahy, kde budu šéfovat Humanitárně rozvojové oddělení Člověka v tísni, ale před důchodem se určitě někam vypravím, ideálně i s rodinou. 10.5.2007 15:07
OTÁZKA: Co dělá humanitární pracovník,když se vrátí z mise? čím se živí? Markéta
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Často je těžké nesmírne množství zkušeností, které jsou z jaksi jiného světa, doma uplatnit. Práce na misi má ale i dost prozaický charakter - management, vedení lidí a celou problematiku rozvojové pomoci. Odhaduji, že zhruba 2/3 lidí, kteří prošli zahraniční misí, s nám opakovaně vyjede ven, nebo pokračuje v práci v pražském ústředí, což je teď můj případ. Ta zbylá třetina hledá lukrativní práce v zahraničí s OSN, na organizaci voleb, nebo se prostě věnuje své původní profesi, ať už se jedná o programátora, chemika nebo finančníka. 10.5.2007 15:12
OTÁZKA: Co ti na Afgánistánu nejvíc vadí? borat
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Budu upřímný - nejvíc mě vždycky "vytáčel" nefungující bojler a sprcha v kábulské kanceláři, které jsem během tří let nechal opravovat snad 20x. Je to dobrý modelový případ, že pokud v Afghánistánu něco nefunguje, nemá cenu jít hlavou proti zdi. Ono by se to dalo nakonec vztáhnout i na současnou politicko/vojenskou situaci - válka na jihu prostě nefunguje a bylo by načase hledat alternativní řešení. Na prach, horko, tisíce hodin strávených v autě a další nepohodlí si nestěžuji - to je afghánská realita, na kterou je nutné si zvyknout. 10.5.2007 15:18
OTÁZKA: Nakolik je podle vás reálné, že vládu v Afghánistánu převezme znovu Taliban? Jak by se změnila situace v zemi? Alena
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Úplné převzetí vlády je dost nereálné, určitě ne do doby, kdy v zemi budou cizí vojska, na které partyzánské oddíly technicky přeci jen nedokážou. Určitě je ale mohou zcela vyčerpat. Kdyby bylo navíc možné udělat celonárodní statistiku, celkový hlas společnosti by zazněl ne. Chtěl by se někdo vracet do barbarského středověku? To ale neznamená, že by lidé byli se současnou situací a zejména obrovskou chudobou spokojeni. Taliban už ale v současné době dost efektivně provádí tzv. noční administrativu, čili že v několika jižních a jihovýchodních provinciích bere do svých rukou místní správu, vybírá daně a poplatky, obchoduje a vynucuje si dodržování striktních náboženských pravidel. Zkušenost bratra jednoho z našich kolegů, na jehož svatbě se nedávno Taliban objevil, rozehnal hudebníky a zakázal tancovat, byla dost tristní. 10.5.2007 15:24
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě jak je to doopravdy s bezpečností cizinů v Afghanistánu. Hrozí humanitárním pracovníkům nějaké nebezpečí od radikálů? Destruxe
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Všeobecné trendy se bohužel zhoršují a tam, kde těsně po válce nálepka humanitárního pracovníka sloužila jako ochrana, nyní vyloženě ohrožuje. Nepřátelé vlády, ať už se jedná o Taliban, mudžahedínské velitele, kteří nedostali svůj díl moci, nebo teroristické bojůvky, začali házet do jednoho pytle státní zaměstnance, policisty, afghánské i zahraniční vojáky, OSN, stavební firmy, cizince a s nimi i humanitární pracovníky, kteří mohou posloužit jako zástupný cíl. Každý, kdo se jakkoli podílí na stabilizaci a obnově země, je potenciální nepřítel. Protivládní elementy chtějí moc a jelikož ji nemohou dosáhnout silou, nejlepší cesta je jakýkoli druh destabilizace a zamezení pokroku. Obyčejný člověk pak uvažuje - vláda mi nezaručí bezpečnost, nemáme pořád školu, do vesnice pořád nevede silnice, nebylo by nakonec lepší mít jinou vládu? Afghánistán je ale velká země a zatímco jiží provincie jsou vyloženě nebezpečné, celé centrální provincie jsou zcela klidné. Do problematických oblastí často jezdíme oblečení zcela místně, abychom splynuli s davem a zbytečně na sebe neupozorňovali. 10.5.2007 15:32
OTÁZKA: Zdravim, jak se da na nějakou takovou misi jako je ta Vaše v afghanistanu dostat? co proto musím umět? díky za odpověd Honza Honza
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: První krok je prozaický - spojit se s personálním oddělením ČvT, poslat nám svůj životopis a motivační dopis, a pak si případně domluvit osobní schůzku. A nutné znalosti? Zejména uvažovat racionálně a prakticky, umět dobře jednat s lidmi, být sociálně a kulturně citlivý, umět se zorientovat v novém prostředí a situacích. Pokud jste navíc stavař, zemědělec, pedagog nebo hydrogeolog a máte už nějakou zkušenost s podobnou prací v zahraničí, jste ideální osoba a rychle nám, prosím, zavolejte! 10.5.2007 15:35
OTÁZKA: Dobrý den, jak vnímáte přítomnost ISAF v Afgánistánu? Pomáhají v zemi, případně obyvatelstvu, nebo jsou to zlí okupanti jak si mnoho lidi u nas myslí... Potkal jste v Afgánistanu někdy i české vojáky třeba z rekonstrukčního týmu? děkuji Petr
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Nebýt americké invaze a současné přítomnosti ISAFu (vojsk NATO a amerických jednotek), byly by tu další desetitisíce mrtvých, v Pákistánu a Iránu by stále byly 4 - 5 miliónů uprchlíků, celý region včetně pákistánu a střední Ásie by se zmítal v zásadní krizi, a bujela by válečná ekonomika. V tomhle je situace jednoznačná, cizí vojáci na Afghánistán nasadili bezpečnostní pokličku a ačkoli to pod ní tu a tam bublá, v zemi je s výjimkou několika provincií po 23 letech mít. Tuhle jednoduchou pravdu si člověk neuvědomuje každý den (navíc kdo z nás má rád ve vlastní zemi cizí vojsko?), ale pokud se zeptáte, zda by chtěl, aby vojáci odešli a země by opět začala klouzat směrem ke konfliktu, odpoví že ne. Obrázek zlého okupanta je tedy dost pochybený. Cizí vojska se snaží provádět i rekonstrukci, což je dost diskutabilní koncept. Směšování civilního a vojenského sektoru vede k "házení do jednoho pytle", jak jsem popisoval v jedné z předchozích odpovědí. Vojáci mají sami co dělat s vlastní ochranou a zabezpečením, a když pak vidíte, jak vojenský inženýr s asistentem zaměřují rozpadlý most a hlídají je přitom tři obrněné transportéry a 15 vojáků, je efektivita takovéto pomoci zcela jasná. Z pohledu vojska je ale zas docela pochopitelné, že se snaží namísto zbraní ukázat i jinou tvář. Jak to ale vnímají Afghánci, to se musíme zeptat jich. 10.5.2007 15:51
OTÁZKA: Mate radeji Kabuli nebo Kebab? Coco Faiz
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Koko (čili strýček)Fajz je náš kuchař v Mazáre Šarífu a já odpovídám - strýčku, od tebe cokoli. 10.5.2007 15:52
OTÁZKA: Dobry den, rika se o Vas, ze jste workoholik a nutite zamestnance mise pracovat mnoho hodin prescas. Je to pravda? diky a navidenou, Tomas z Bruntalu
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: I když tady všichni děláme hodně přesčasů, workoholik určitě nejsem. Pracovní hygiena, čili vypnout počítač v rozumnou hodinu, nepracovat o víkendu a dodržovat naplánovanou dovolenou, je nesmírně důležité, prakticky u většiny kolegů včetně sebe jsem tady v některých obdobích sledoval nástup syndromu vyhoření a tomu je nutné se zuby nehty bránit. Vyhořelý humanitárec má jet domů a pokud bych někoho v takovémhle stavu ještě podporoval, byl bych opravdu špatný šéf. Čili rozhodně nenutím! 10.5.2007 15:57
OTÁZKA: Odkud berou humanitární organizace typu Člověk v tísni peníze na financování svých aktivit? Jára
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Snažíme se o co nejširší portfolio donátorů a ty největší v současnosti jsou Světová banka, Evropská unie včetně svého humanitárního fondu ECHO, Česká vláda, se kterou má naše spolupráce nejdelší historii, různé agentury OSN, evropské a americké humanitární organizace a fondy a v poslední době stále více i soukromí dárci v ČR. Těsně po válce v roce 2001-2 jsme také nashromáždili desítky miliónů od české veřejnosti na sbírce SOS. Dohromady jsme zde pracovali odhadem s 30ti různými donátory. 10.5.2007 16:02
OTÁZKA: je podle vás reálné, že se v horizontu třeba deseti let výrazně zlepší životní úrověň obyvatel Afghánistánu? Mylíte, že k tomu budou stačit pouze aktivity humanitárních organizací, nebo je nezbytné, aby se více zapojili vlády bohatých západních zemí? Magda
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Země byla válkou totálně zničená a válečné jizvy se poměrně rychle během 3-4 let zahojily. Skutečný fundamentální rozvoj a boj s chudobou je ale něco úplně jiného a řekl bych, že během jednoho desetiletí se život prostého člověka na vesnici (80% populace) nijak výrazně nezmění. Množství práce se ale podařilo, všude uvidíte nové školy, kliniky, silnice, ale aby se tohle všechno mohlo dál přirozeně rozvíjet, země potřebuje především stabilitu. Humanitární organizace jsou pouze část afghánské mozaiky a jejich důležitost bude doufám stále více ustupovat - právě to by byl dobrý signál, že se situace normalizuje a že nás už prostě nebude zapotřebí. Myslím, že vyspělejší země (a nejedná se jenom o Západ, mezi velké donátorz patří i Čína, Japonsko, Turecko...) dávají relativně dost, otázka je spíš, jak a na co se zdroje efektivně využijí a jaké procento z nich skutečně skončí v Afghánistánu. Četl jsem například odhad z Iráku, že až 40% z celkového finančního balíku určeného na rekonstrukci, je utracen na činnost soukromých bezpečnostních agentur. V Afghánistánu číslo nebude tak vysoké, ale zde například na platy konzultantů dosahující až desítek tisíc dolarů měsíčně, což nelye v afghánském kontextu označit jinak než nemravné. 10.5.2007 16:15
OTÁZKA: dobry den, da se pokracovat ve stejnem stylu zivota, ktery jste vedl pred odchodem na misi? v cem by mohla byt po navratu nejvetsi zmena ? dalibor
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Určitě a už se na to těším! :) Nejhorší může být psychické vyhoření způsobené většinou vyčerpáním a pracovním stresem, nebo naopak to, že stres na člověka začne působit jako droga a člověka to prostě doma po návratu nebaví. Naprostá většina kolegů včetně mě se ale s podobnými problémy vyrovnává docela dobře, hrozně důležité je o nich vědět a když přijdou, nebát se o nich mluvit. Většina z nás si teď na Afghánistán vzpomíná jako na obrovskou školu života. 10.5.2007 16:20
OTÁZKA: Dobrý den, jak se s Afghánci domlouváte? Stačí angličtina? Měl jste příležitost dostat se někam vysoko v afghánských horách? Stoupá objektivní nebezpečí pro cizince mimo Kábul, a nebo je na venkově bezpečněji? Děkuji za odpověďi. Jirka
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Domlouvám se přes tlumočníky agnlicky nebo rusky a je moje velká ostuda, že jsem se za tři roky naučil v místním jazyce pouze pár frází. Na všechno prostě není čas. A ano, do afghánských hor jezdím pravidelně, trávil jsem zde i velkou část dovolené a za týden se například chystám na třínedělní trek do wachánského výběžku, vloni jsme zorganizovali vůbec první afghánskou raftovou expedici, je to nádherná a neprobádaná země. V horách je nepoměrně bezpečněji, ale není dobré Afghánistán podcenit, pověstná divokost je tu cítit všude. Největší nebezpečí obecně číhá při přesunech na silnicích, vesničané vám na jejich území naopak zaručují stoprocentní bezpečnost. 10.5.2007 16:26
OTÁZKA: Dobry den, zaslouzi si ti lide opravdu nasi pomoc? A obracene, az jich bude vic nez nas a budou hegemonem globalni civilizace, budou k nam take tak vstricni jako mi k nim? Cid
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Nevíte, kdo řekl, "jsem pesimista k celému lidstvu, ale optimista k člověku"? Zhruba takhle se na téma, které jste nastínil, dívám já. Anebo jinak - zasloužili jsme si nějak Vy a já, že jsme se narodili do prosperující a bezpečné středoevropské země? Pokud nevěříme na reinkarnaci, tak asi ne, prostě jsme měli to štěstí. 10.5.2007 16:31
OTÁZKA: Mam trochu problem si sam pro sebe vyjasnit jaky je smysl humanitarni pomoci (i kdyz na humanitarni pomoc prispivam) v zemich jejichz katastrofalni situace je dana tim ze si nedokazou sami vyresit problemy vlastni slopecnosti (treba pripad obcanskych valek) - nemluvim samozrejme o prirodnich katastrofach, tam je uzitecnost vnejsi pomoci jasna. Muze vubec pomoc zvenci problemy techto zemi resit - nebylo by lepsi investovat penize do vzdelani a mistnich elit ktere by situaci potom vyresili "zevnitr", mam dojem ze humanitarni pomoc jen pomaha konzervovat stavajici neutesenou situaci. Petr
Velitel mise Člověka v tísni v Afghánistánu Marek Štýs s místními obyvateli ODPOVĚĎ: Už jsem téma "naťuknul" v minulé odpovědi, ale existují i další aspekty. Ubrání se 95 neozbrojených lidí pěti osobám s kalašnikovem? Ne. Čili říkat národu, aby si sám vyřešil svůj problém, je nesmírně jednoduché, ale v praxi těžko proveditelné. Jak dlouho jsme si ve střední Evropě řešili komunismus, který byl samozřejmě pouhý odvar dění v Afghánistánu? Z mého pohledu je motorem humanitární pomoci pocit spoluúčasti a zodpovědnosti, který se neomezuje jenom na to, co se děje u nás před domem na ulici, ale který je univerzální. Ale nechci tu zbytečně filozofovat - ano, máte pravdu, vzdělávání (a nejen elit) je nesmírně užitečné a je to jeden z pilířů naší činnosti v Afghánistánu. Stavby škol, rekvalifikace učitelů, snaha o co největší docházku dívek, změna učebních osnov a institucionální rozvoj sítě středních zemědělských institutů, to všechno tu ve školství děláme. To už se ale nejedná o humanitární, ale rozvojovou práci. 10.5.2007 16:41

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz