Informaci v úterý přinesl list Neue Osnabrücker Zeitung s odvoláním na data, které na dotaz poslankyně strany opoziční strany Levice poskytla německá vláda. Podle těchto údajů policie navzdory vydanému zatykači v současnosti marně pátrá po 467 pravicových extremistech.
Počet hledaných radikálů ovšem meziročně klesl. Na konci loňského září pátrali policisté na základě zatykače po 501 pravicových radikálech, kteří se dopustili trestného činu. V roce 2014 takových hledaných bylo 253.
Z více než čtyř stovek hledaných se podle vládních údajů 32 pravicových extremistů skrývá nejspíš v sousedních zemích, především Rakousku, Polsku a Česku.
Němka promluvila o vraždách imigrantů. Měla jsem těžké dětství, hájí se |
Nejznámějším případem, kdy se dařilo neonacistům dlouhodobě skrývat před německými úřady, je případ členů skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU), kteří se ukrývali od konce devadesátých let.
V letech 2000 až 2007 Uwe Mundlos, Uwe Böhnhardt a Beate Zschäpeová spáchali deset převážně rasově motivovaných vražd a další trestné činy včetně ozbrojených loupeží. Muži později spáchali sebevraždu, Zschäpeová v červenci dostala trest doživotí poté, co ji soud uznal vinnou z deseti vražd a dvou bombových útoků. Obhájce 43leté Zschäpeové pak oznámil, že proti rozsudku podá odvolání.
Počty stoupenců krajně pravicového hnutí, které neuznává moderní stát a žije podle vzoru nacistické třetí říše, v Německu v posledních letech rostou závratným tempem. Podle německého ministerstva vnitra se jeho řady jen za poslední dva roky zdvojnásobily na 19 tisíc lidí. Policie se navíc marně snaží o odzbrojení jeho členů.
