Německé krajně pravicové hnutí Říšští občané (v německém originálu Reichsbürger) zažívá během posledních dvou let nebývalý úspěch. Německé ministerstvo vnitra oznámilo, že mezi 19 tisíci stoupenci tohoto hnutí eviduje celkem 950 pravicových extremistů. Právě na nejradikálnější členy se chce zaměřit strana Zelených, která navrhuje důkladné prošetření všech členů.
Říšští občané podle stanice Deutsche Welle neuznávají autoritu současného vládního systému a namísto toho žijí podle zákonů z období Německé říše a nacistického Německa. Mnozí z nich odmítají platit daně a pokuty. Hnutí na některých místech dokonce vyhlásilo své vlastní území pojmenované jako „Druhá německá říše“, „Svobodné Prusko” nebo „Německé knížectví“.
Stoupenci radikálního hnutí si v rámci svých „nezávislých“ států tisknou vlastní pasy a řidičské průkazy, vyrábějí reklamní trička a vytváří státní vlajky. Fakt, že je tato činnost nezákonná, jim rozhodně nevadí. Na svých webových stránkách se navíc chlubí záměrem „pokračovat v boji proti Spolkové republice Německo“.
Zatímco v roce 2016 evidovala německá zpravodajská služba asi deset tisíc členů tohoto hnutí, v loňském roce už to bylo 16 500. Německá média na začátku října zjistila, že téměř 600 členů hnutí vlastní pušky a pistole, a to navzdory dlouhodobým pokusům policie o jejich odzbrojení. Policisté prozatím odebrali zbrojní pas asi polovině známých stoupenců Říšských občanů.
Říšští občané jsou po zuby ozbrojení
Zjištění veřejnoprávní televize ARD a deníku Süddeutsche Zeitung navíc ukázalo, že členové hnutí jsou v některých spolkových státech po zuby ozbrojení. Například ve státě Braniborsko vlastní 37 příslušníků Říšských občanů dohromady 150 střelných zbraní, ve státě Durynsko má osmnáct stoupenců pro změnu celkem 79 pušek.
Německé bezpečnostní služby během posledních dvou let výrazně zvýšily sledování krajně pravicové scény. Říšští občané se do hledáčku policie dostali v říjnu 2016 poté, co jeden z jejích členů v Bavorsku zastřelil policistu. O několik měsíců později došlo k dalšímu incidentu, při kterém stoupenec hnutí vyhrožoval puškou kolemjdoucím v západoněmeckém městě Trevír.
AfD se chce zbavit puncu antisemitismu, založí židovské sdružení |
Naposledy se policie s Říšskými občany střetla minulý měsíc během protestů ve městě Erlenbach v Bádensku-Württembersku, při kterých extremisté zranili několik strážců zákona.
Mluvčí strany zelených Irene Mihalicová v reakci na události vyjádřila obavu, že „počty Říšských občanů stále nekontrolovatelně narůstají“. Postěžovala si také na to, že „počet odebraných zbrojních průkazů členům hnutí momentálně stagnuje“.
Podle dostupných údajů mají pravicový extremisté v Německu na svědomí od začátku roku 12 000 politicky motivovaných zločinů, a to z celkového počtu 19 508 zaznamenaných případů. Představitelé krajní pravice se navíc podle německého ministerstva vnitra dopustili drtivé většiny antisemitských zločinů, v letošním roce 910 z 1015 incidentů. Představitelé krajní pravice spáchali také 463 z 500 protiislámsky motivovaných zločinů.