Obě strany konfliktu tvrdí, že nepříteli způsobily těžké ztráty, zatímco samy utrpěly jen minimální škody, podotkl Interfax. O víkendu zemřelo na obou stranách nejméně 30 vojáků a tři civilisté.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany v pondělí vydalo komuniké, podle něhož při „odvetné palbě“ zahynulo na karabašské frontě kolem 170 arménských vojáků, uvedla v Baku místní agentura APA. Zlikvidováno bylo dvanáct tanků a obrněných transportérů. Ázerbájdžánské jednotky prý na frontě zaujaly výhodnější strategické pozice a situaci plně kontrolují. Arménští vojáci prý prchají z bojiště a v panice opouštějí své palebné posty.
Ázerbájdžánci také pohrozili útokem na karabašskou metropoli Chankendi (arménsky Stěpanakert). „Pro případ pokračujícího ostřelování našich obcí vydal ministr obrany příkaz všem druhům zbraní, včetně dělostřelectva a raketového vojska, aby byly připraveny k zasazení zničujících úderů na Chankendi a další okupovaná města,“ uvádí se v prohlášení.
Karabašské úřady zase v pondělí hlásily prudké ranní ostřelování frontové linie ázerbájdžánskými raketomety, houfnicemi a tanky. „Silné bombardování začalo kolem 7:00 (5:00 SELČ) v jihovýchodní a severovýchodní části frontové linie. Ázerbájdžánci střílí ze 152mm raketometu Grad a z tanků,“ citoval karabšské ministerstvo obrany web Artsakh Press. Na bojišti podle Jerevanu zůstalo několik desítek mrtvých ázerbájdžánských vojáků.
Arménie uvedla, že během ranních potyček její vojáci zničili další tři ázerbájdžánské tanky, čímž prý celkový počet zničených obrněnců nepřítele vystoupil na 25. Zničeny byly i dva vrtulníky a tři bezpilotní aparáty. Už v sobotu hlásily zpravodajské agentury, že Ázerbájdžán přišel o vrtulník a tank (více čtěte zde).
Boje o Karabach |
„Bojeschopnost ázerbájdžánských jednotek podle prověřených zpráv upadla natolik, že jim nemohou pomoci ani zkušení žoldáci. Ázerbájdžánské trestné roty střílejí po ustupujících vojácích,“ oznámil agentuře Armenpress armádní mluvčí Arcrun Ovannisjan.
Arménský prezident Serž Sargsjan v pondělí pohrozil, že pokud ozbrojené akce Ázerbájdžánců neustanou, arménská vláda uzná samostatnost karabašské enklávy. Podmínkou urovnání nynějšího konfliktu je podle prezidenta záruka, že Náhorní Karabach se nestane obětí „opakované kolonizace“.
Ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mammadjarov dnes dopisem oslovil evropské kolegy a z odpovědnosti za konflikt obvinil Jerevan, oznámila agentura Salam News. „Hlavní příčinou porušení režimu příměří a vyostření situace je přítomnost arménských ozbrojených sil na okupovaném ázerbájdžánském území,“ uvedl ministr.
Přestaňte bojovat, vyzvali ministři zahraničí USA a Ruska
Naléhavou výzvu k ukončení bojů v Náhorním Karabachu v pondělí adresovali do Baku a Jerevanu ministři zahraničí Ruska a USA. Sergej Lavrov a John Kerry zároveň odsoudili pokusy „vnějších hráčů“ o rozněcování konfrontace kolem karabašského problému, uvedla bez dalšího upřesnění ruská agentura TASS.
Lavrov a Kerry se podle TASS dohodli na potřebě aktivizovat činnost takzvané minské skupiny, jejímiž spolupředsedy jsou zástupci Ruska, Francie a USA. Skupina se už dlouhá léta bez viditelných výsledků snaží o urovnání karabašského konfliktu.
Situace u Náhorního Karabachu se prudce vyostřila během noci z pátku na sobotu, kdy propukly boje s nasazením letectva, dělostřelectva a tanků. V neděli pak ázerbájdžánské ministerstvo obrany ohlásilo jednostranné příměří, avšak intenzivní boje pokračovaly. Karabašské úřady uvedly, že jsou ochotny posoudit návrh na ukončení palby - avšak s tím, že dojde k návratu vojsk na dřívější pozice.
Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o Náhorní Karabach již desítky let. Ve 20. letech minulého století Sověti tuto oblast obývanou převážně Armény přiřkli Ázerbajdžánu, což položilo základy krvavého konfliktu zažehnutého během rozpadu SSSR.
Válku, která stála 30 tisíc životů, pomohl rozpoutat v roce 1988 incident, kdy v reakci na zabití dvou mladých Azerů vypukly v Ázerbajdžánu pogromy na Armény.
Válka se vlekla šest let a jako oficiální konec se udává podpis dohody o příměří z 12. května 1994 zprostředkované Ruskem. Mírová smlouva však nikdy nebyla podepsána.
