Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Náhorním Karabachu vypukly boje, Jerevan i Baku hlásí těžké ztráty

  9:39aktualizováno  19:11
V Náhorním Karabachu vypukly nejsilnější boje od uzavření příměří v roce 1994. Při střetech s arménskou armádou přišlo o život dvanáct ázerbajdžánských vojáků, Jerevan hlásí osmnáct padlých. Baku tvrdí, že obsadilo několik vesnic a buduje novou palebnou linii.

Z eskalace konfliktu se obviňují obě strany. „Ázerbájdžán podnikl otevřený útok, po celé délce hranic s Náhorním Karabachem se vedou boje,“ uvedl v sobotu ráno mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovannisjan. „Na obou stranách jsou mrtví,“ dodal později na svém profilu na Facebooku.

Na Kavkazu se šikují tanky, Náhornímu Karabachu hrozí další válka

„Kromě boje na přední linii nepřítel ostřeloval civilní obce a vojenská kasárna. V dané chvíli se po celé frontové linii odehrávají intenzivně boje,“ uvádí karabašské úřady. Palba z raketometů si podle nich vyžádala život dvanáctiletého Vaginaka Grigorjana, další dvě děti byly zraněny. Podle činitelů arménské armády skončí potyčka „jasnou porážkou“ Ázerbájdžánu.

Podle ázerbajdžánského ministerstva obrany arménské ozbrojené složky porušily dojednané příměří a za uplynulých 24 hodin 127krát ostřelovaly sporné území, píše server RIA.

Podle serveru Kavkaz-Uzel, který se odvolává na vyjádření karabašského ministerstva obrany, přišla ázerbájdžánská armáda o tři tanky a dva bezpilotní letouny. Ázerbájdžán odpoledne připustil, že v bojích přišel o jeden tank, vrtulník Mi-24 a dvanác vojáků, píše ruská agentura RIA Novosti.

Ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že jeho vojska dobyla několik sídel a strategických výšin nedaleko obcí Füzuli a Horadiz. Ázerbajdžánští vojáci údajně nyní na nových pozicích budují zákopy. „V boji jsme zničili šest arménských tanků, patnáct dělostřeleckých zařízení a několik ženijních konstrukcí,“ uvedl mluvčí ministerstva Vagif Ďargachli. Podle něj v bojích padlo více než sto nepřátelských vojáků.

02.dubna 2016 v 08:21, příspěvek archivován: 02.dubna 2016 v 09:48

Nagorno #Karabakh Air #Defense destroys attacking Azerbaijani #helicopter https://t.co/qby0qmaqVl #NKpeace pic.twitter.com/6IaCGEhAnE

Arménský prezident Serž Sargasjan večer oznámil, že v bojích padlo osmnáct arménských vojáků, dalších 35 je zraněno. Sargasjan přerušil pobyt na washingtonském jaderném summitu a odletěl do vlasti, kde se kvůli eskalaci konfliktu sešla arménská vláda.

Místopředseda Národního shromáždění Arménské republiky Eduard Šarmazanov označil počínání Ázerbájdžánu za akt terorismu namířený nejen proti Arménii, ale také proti všem členským zemím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle Šarmazanova by proti takovému jednání mělo zasáhnout mezinárodní společenství, píše server Artsakh Press.

Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k okamžitému klidu zbraní. „Prezident vyzývá znepřátelené strany k okamžitému ukončení palby a ke zdrženlivosti, aby se zabránilo dalším obětem na životech,“ zdůraznil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Znepojkojení vyjádřilo také OBSE, které chce kvůli eskalaci dlouhá léta dýmajícího konfliktu svolat schůzku.

Dlouholetý spor

Spor o Náhorní Karabach má kořeny hluboko v historii. Ve 20. letech Sověti tuto oblast obývanou převážně Armény přiřkli Ázarbajdžánu, což položilo základy krvavého konfliktu zažehnutého během rozpadu SSSR.

Válku, která stála 30 tisíc životů, rozpoutal v roce 1988 incident, kdy v reakci na zabití dvou mladých Azerů vypukly v Ázerbajdžánu pogromy na Armény. Válka se vlekla šest let a jako oficiální konec se udává podpis dohody o příměří z 12. května 1994 zprostředkované Ruskem.

Fotogalerie

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě před pár týdny uvedla, že s množícími se potyčkami je klid zbraní v oblasti dlouhodobě neudržitelný. Pokud by došlo k válce, byla by zřejmě situace na bojišti daleko vyrovnanější než v devadesátých letech. Tehdy měla navrch Arménie.

Ázerbajdžán sice mohl těžit z ekonomické převahy, Arménie však byla politicky jednotná, měla lépe vybavenou armádu a mohla se spolehnout na podporu Moskvy (více o sporu o Náhorní Karabach se dočtete zde).

V současnosti se Náhorní Karabach nachází pod vojenskou kontrolou Arménie. Republiku vyhlášenou místními Armény a zabírající část ázerbájdžánského území mezinárodně nikdo neuznal. Území tak uznává pouze arménská vláda.

Aktuální debaty o vyřešení sporu o Náhorní Karabach nikam nevedou. Baku hrozí, že spornou oblast dobude zpět silou, nepovede-li diplomacie k výsledku, Arménie odpovídá, že se vojensky postaví proti každému takovému pokusu (jak jsou na tom oba státy s armádní silou se můžete podívat zde).

Rusko má v Arménii vojenskou základnu a Jerevan kvůli spojenectví s Ruskem odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a vstoupil do hospodářského společenství vedeného Moskvou.

Mapa Náhorního Karabachu. (7. ledna 2016)

Mapa Náhorního Karabachu. (7. ledna 2016)

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.