Doubrava řekl iDNES.cz, že zařazení na sankční seznam je pro něj novinka. Uvedl, že se tím trápit nebude a dál bude bojovat za pravdu, jako se to podle vlastních slov snažil na Ukrajině.
„Hlava mě z toho bolet nebude. Jestliže vláda na Ukrajině dokáže poslat armádu na vlastní lidi, tak to byl důvod, proč jsem tam jel,“ uvedl senátor, který loni na podzim působil v Luhansku jako pozorovatel při volbách, které organizovali proruští separatisté (loňský rozhovor s Doubravou o jeho působení čtěte zde).
Pozorovatelem v Donbasu byl i Zemánek. Ten působí v extremistické Národní demokracii vedené Adamem B. Bartošem.
Na Ukrajinu nesmí ani ministr obrany Šojgu
Vstup na Ukrajinu má od nynějška zakázán například ruský ministr obrany Sergej Šojgu, jeho náměstci a různí velitelé, ministr zemědělství Alexandr Tkačev, předseda dolní komory ruského parlamentu Sergej Naryškin, předseda zahraničního výboru sněmovny Alexej Puškov či čečenský vládce Ramzan Kadyrov. Na černou listinu se dostala i řada ruských novinářů v čele s šéfem státního mediálního holdingu Rossija segodňa Dmitrijem Kiseljovem.
Krize na UkrajiněSAVČENKOVÁ: Rusové soudí ukrajinskou pilotku ŠEPTYCKYJ: Patriarcha kolaborant má pomník MH17: Letoun sestřelili separatisté, tvrdí vyšetřovatelé PŘEBĚHLÍK: Generál přešel k separatistům ANALYTIČKA: Ruské dezinformace zaplavují Česko DĚTI: Separatisté cvičí dětské bojovníky TRAUMA: Veteráni zahánějí traumata vodkou ČERNÉ TULIPÁNY: Jednotka, která hledá padlé NEPOHODLNÍ VELITELÉ: Separatisté záhadně mizejí MUČENÍ: V Donbasu je na denním pořádku |
List Ukrajinska pravda dal nové sankce do souvislosti s volbami, které se proruští separatisté chystají příští měsíc uspořádat na ovládnutých územích východní Ukrajiny, prý v dohodě s Ruskem.
„Minský (mírový) proces inkasoval velice silný úder uspořádáním falešných voleb loni 2. listopadu a chci zdůraznit veliké nebezpečí, které vytváří rozhodnutí o uspořádání falešných voleb 18. října a 1. listopadu,“ uvedl Porošenko. „Toto hazardní, neodpovědné rozhodnutí vyžaduje naši jasnou a sladěnou reakci v podobě prodloužení a rozšíření sankcí (...),“ dodal.
Podle něj v sázce je nejen svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, ale i svoboda, demokracie a další evropské hodnoty. Zdůraznil také, že při uvalování sankcí Kyjev postupuje v koordinaci s Evropskou unií a Spojenými státy. Sankce jsou podle prezidenta uvalovány za „zločinnou činnost“ proti Ukrajině.
Rozhodnutí o sankcích přijalo ukrajinské vedení ještě 2. září, kdy své sankce proti Rusku prodloužily i Evropská unie a USA. Sankcím EU je vystaveno 37 firem a 150 jednotlivců. Spojené státy na sankční seznam nově zařadily několik ruských společností, které údajně dodávají jaderné a raketové technologie režimům v Severní Koreji, Íránu a Sýrii, například monopolní ruský zbrojní exportér Rosoboronexport nebo výrobce stíhaček MiG.
