Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruské dezinformace zaplavují Česko a zamlžují pravdu, tvrdí analytička

  20:23aktualizováno  20:23
Proruské dezinformace cíleně zaplavují Evropu včetně Česka dezinformacemi. Mají demoralizovat společnost, obrátit veřejné mínění proti západním institucím a narušit jednotu. V rozhovoru pro iDNES.cz to říká analytička Ivana Smoleňová z Pražského institutu bezpečnostních studií, která sleduje ruskou propagandu v Česku.

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

V nedávno vydané studii zkoumala proruskou dezinformační kampaň v Česku a na Slovensku. Podle Smoleňové se na ní podílí celá řada proruských webových stránek, neformálních skupin a komunit na sociálních sítích, několik tištěných periodik, rozhlas i nevládní organizace. 

„Jejich prokremelská sdělení zesiluje rozsáhlá aktivita na sociálních sítích a organizace veřejných shromáždění. Ruská propagandistická síť je sofistikovaná, využívající k šíření svých zpráv úředníky, novináře, komentátory a internetové ‚troly‘,“ shrnuje ve své studii Smoleňová.

Společné znaky nových proruských médií

  • silně proti Ukrajině, USA a Západu obecně
  • silné využívání konspiračních teorií, kombinace fakt a polopravd
  • negativní podtón, obvykle líčí morální, ekonomickou, politickou a sociální degradaci a předvídají ponurou budoucnost, včetně kolapsu nebo střetu civilizací
  • emocionálně zabarvený jazyk
  • napojení a odkazování na různé známé osobnosti, které mají kampani dodat důvěryhodnost a publicitu
  • většina vznikla v roce 2014 v souvislosti s ruskou anexí Krymu a konfliktem na Ukrajině
  • původ, organizační struktura a financování je neznámé
  • osočení z neobjektivity nebo netransparentnosti ostře odsoudí jako pokus o potlačení alternativního názoru

Zdroj: PSSI

Co je cílem této dezinformační kampaně, jejíž výraznější nástup je datován zhruba do loňského roku?
Myslím, že cílů je víc. U nás je to v první řadě snaha o demoralizování společnosti, obrátit veřejné mínění proti západním institucím, proti USA a NATO a narušení jednoty v rámci EU. Je to v podstatě modifikace strategie “rozděluj a panuj”. Také se snaží vykreslovat politiky a mainstreamová média jako zkorumpované a pracující v zájmu korporací, a tím podkopat jejich důvěryhodnost a autoritu. Z takovéto situace potom Rusko vychází jako zachránce a morální hodnota, někdo, kdo přinese do chaosu pořádek.

Zdá se, že ruská propaganda má úspěch, když u části populace takové informace minimálně vzbudí zvědavost či zasejí alespoň malou jiskřičku pochybností.
Určitě, už jen samotné zpochybnění nějaké skutečnosti plní svůj účel. V angličtině v této souvislosti existuje termín “war of narratives” (souboj příběhů). Příkladem je například velké množství teorií a konspiračních příběhů okolo havárie letadla MH17, které bylo v červnu minulého roku sestřelené na východě Ukrajiny. Možná vysvětlení havárie tehdy zahrnovala teorie o tom, že letadlo sestřelila ukrajinská armáda, Američané ve snaze sestřelit Putinovo osobní letadlo, že letadlo bylo plné mrtvol už předtím, než vzlétlo, anebo že sestřelení naplánovala farmaceutická společnost ve snaze zabránit vědcům na palubě ve vynalezení léku proti AIDS (více o konspiračních teoriích k letu MH17 čtěte zde).

Zmatený příjemce takových informací se po informačním přesycení dostává do pasivní role, ve které už nevěří nikomu a ničemu. Cílem není přesvědčit o tom, že Rusko má pravdu, ale že pravda neexistuje, anebo se ve velkém množství teorií a paralelních pravd ztratí a není podstatná. Vyvracením klamných informací jen vytváříme další možné scénáře, čím přiléváme olej do ohně. Je mnohem méně finančně a časově náročně nějakou dezinformaci vypustit do veřejného prostoru, než ji potom vyvrátit.

KOMENTÁŘ: Rusko vydává bílé za černé, propagandou chce zahltit Západ

Jsou známi lidé, které za těmito aktivitami stojí?
Na některých stránkách jsou texty anonymní, na některých podepsané, někde je to kombinace obou. V dnešní době si však může kdokoliv založit webovou stránku (anebo stačí blog anebo profil na sociálních sítích), začít psát o věcech, které lidi zajímají, získat dostatek čtenářů a nazvat se alternativní médium. Když se přednedávnem časopis Respekt snažil dopátrat, kdo stojí za serverem Aeronet, tak na jejich adrese v Nizozemsku nikoho nenašel.

Některá jména autorů se však vyskytují častěji. Například Radka Zemanová-Kopecká, jedna ze zakladatelek proruského think tanku Institut slovanských strategických studií, který minulý rok organizoval seminář v parlamentě pod záštitou ruského velvyslance Kiseleva. Její články se vyskytují nejen na vícerých českých proruských stránkách a v komentářích pod články, ale i na ruských serverech v ruštině. Potom jsou známa jména, která stojí za tištěnými médii, například časopisy Vědomí nebo Zem a Vek.

Vybrala jste si pro srovnání tři „nezávislá“ média a jeden oficiální, státem podporovaný ruský server. Jen u nás jich jsou ale desítky.
Ano, je jich mnoho. Ty tři nezávislé jsem si vybrala, protože jsou jedny z nejznámějších s poměrně velkým dosahem. Časopis Zem a Vek je od svého založení v roce 2013 velmi aktivní, organizuje veřejné debaty, v současnosti vychází v nákladu okolo 20-30 tisíc výtisků měsíčně a podle vlastních vyjádření mají víc než 7 000 předplatitelů. Stránka spravující časopis Vědomí, AC24, má například na Facebooku víc než 67 tisíc sledovatelů, to není málo.

Na začátku jsem vycházela ze seznamu Juraje Smatany, který v únoru označil 42 webových stránek šířící ruskou propagandu. Ten seznam se od té doby postupně rozšiřuje a objevují se nové servery. Stačí sledovat jednotlivé menší kampaně, například nedávná o sexuální výchově v Norsku, a objevíte nové a nové stránky.

Lze vysvětlit, proč se velmi často na těchto stránkách objevují různé konspirační teorie?
To je otázka asi spíš pro psychology. Existuje teorie, že lidé, co se cítí sociálně bezmocní, jsou více náchylní věřit konspiračním teoriím. Okolo třetiny Američanů si stále myslí, že teroristické útoky z 11. září má na svědomí Bushova administrativa. V Evropě se toto číslo též pohybuje mezi 10-20 procenty populace.

A to se netýká pouze některých věkových a sociálních skupin. Na veřejné diskusi silně konspiračního Zem a Vek v Žilině mě nejvíc překvapilo složení publika. Čekala jsem, že převážná většina budou sociálně slabší skupiny, nezaměstnaní, důchodci a tak podobně. Jistě, také tam byli, ale sedělo tam mnoho dobře oblečených lidí ve středním věku, kteří nevypadali, že by jim něco chybělo. Ta přednáška měla tři hodny a nikdo z nich se po celé trvání nezvedl a neodešel.

Jak takové kampani čelit? Existuje vůbec účinný způsob, aniž by šlo o tvrdé zásahy jako například blokování přístupu na takovéto servery?
Podle mě by zákaz ani nebyl dobrý nápad. Máme svobodu slova a myslím, že bychom se neměli snižovat na úroveň autoritativních režimů. Lepší PR zbraň byste takovým mediím ani nemohli dát, už teď si mnoho z nich stěžuje, že jejich alternativní názor je utlačovaný do pozadí a že jim „zlá mainstreamová média“ nepřejí a tak podobně.

Mnohem efektivnější by byla snaha zvyšovat kritické myšlení a mediální gramotnost lidí, a tím se snažit zabránit automatickému přebírání názorů z proruských zdrojů. Existuje americký výzkum ze 70. let, který potvrdil, že lidé, kterým je propaganda a její nástroje vysvětlena, mají menší tendenci takovéto manipulaci podlehnout. V tomto směru se Slovensko i Česká republika pomalu vydávají správným směrem, organizují se debaty, píší se články a publikace.

Taktéž je třeba se zamyslet nad tím, jak se takové informace lidem podávají. Pokud si zapnete Russia Today anebo jakýkoliv jiný ruský kanál, tak 80 procent obsahu je zábava a do toho jsou šikovně zasazené zprávy a propaganda z Kremlu. Netvrdím, že bychom měli kopírovat RT, to ne, ale pokud chceme lidem něco vysvětlit, tak by to mělo mít formu, které rozumějí a která je zaujme.

Také neprospívá, že slovo propaganda je v poslední době tak frekventovaně používané. Všude je propaganda, USA mají svou, Ukrajina ji používá, politici jsou jí ovládaní, nedávno jsem zahlédla v médiích termín protiimigrační propaganda. To znova nahrává Rusku - vždyť to dělají všichni, tak na tom vlastně není nic zlého. Ne, existují rozdíly mezi politickým marketingem, lobbingem, legitimní snahou informovat veřejnost a tím, o co se snaží Kreml. To by se též mělo veřejnosti vysvětlit.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.