Minusové teploty tradičně komplikují cestu řidičům i cestujícím. Kromě namrzlé vozovky a zvýšeného množství dopravních nehod však silný mráz postihuje i železnice. „Takto silné mrazy mohou způsobovat lomy kolejnic. To je bohužel věc, které se nedá předcházet. Někdy mohou mrazy způsobit i poruchy zabezpečovacích zařízení či výhybek,“ rozvedla mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřina Šubová.
Nízké teploty komplikují i zásahy hasičů. Hlavním problémem je neodtékání hasební vody, která zamrzá. „Hasiči se na požářišti musí pohybovat velmi opatrně, protože chodí prakticky jen po ledě. Jejich zásahové obleky okamžitě pokrývá silná vrstva ledové tříště,“ vysvětlila mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů. Mohou však zamrzat i čerpadla či hadicová vedení.
Na nepříznivé počasí je citlivá i úroda. I přesto, že minulé jarní mrazy část úrody zdecimovaly, dopady těch letošních je zatím těžké předvídat. „Dneska to nedokáže nikdo říct, protože porosty teprve musí rozmrznout. Podle toho se pak pozná, co odumřelo a co zůstalo, co s tím udělat dál,“ uvedl Jiří Felčárek z Agrární komory.
Další nepříjemnost, která je spojená s extrémně nízkými teplotami, jsou i prasklá potrubí. K těm však zpravidla dochází až po následném oteplení. „To nejhorší nás bude čekat, až bude rozmrzat a nastane pohyb půdy,“ domnívá se mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.
Azylové domy v některých krajích jsou plně vytížené
Nízké teploty vyhnaly mnoho lidí bez domova do azylových domů - v některých krajích až na samou hranici jejich kapacit. S problémy se potýkají ubytovny v Příbrami, kde mají azylové domy plně zaplněné. Zcela obsazené jsou i noclehárny v Pardubickém kraji a v Sokolově.
Komplikovanou situaci zažívají v Benešově, kde se azylový dům rekonstruuje. Tamější noclehárna by se měla otevřít až v březnu. „Máme však prodlouženou dobu nízkoprahového denního centra a v noci dostanou klienti teplou židli u organizace Cirgus,“ uvedla ředitelka pečovatelské služby Alena Králíčková.
V Praze jsou zatím naopak rezervy dostatečné, kapacity nocleháren jsou vytížené z 95 procent. „Rezervu ve výši téměř stovky míst držíme jen na lodi Hermes, kde tráví noc v průměru 150 klientů,“ řekl ředitel pražského Centra sociálních služeb Tomáš Ján (podrobnosti jsme psali v tomto článku).
Zoo maže slonům uši proti omrzlinám
Mrazy postihují i zvířata. „Chovatelé mají povinnost zabezpečit zvířatům přiměřenou ochranu před nepříznivými klimatickými podmínkami. Tou může být například přístřešek,“ uvedl ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Krmivo by měli chovatelé upravit tak, aby zvířata měla dostatek energie.
Lidé by péči o domácí mazlíčky neměli zanedbávat. Například venčení psů je při aktuálních teplotách vhodnější nechat na poledne, kdy je tepleji (více informací najdete v tomto článku).
Zvláštním opatřením se nevyhnou ani exotická zvířata v zoologických zahradách. Například zvířata v ústecké zahradě jsou v současných mrazech venku jen minimálně.
„U tropických druhů je nejdůležitější teplotní režim, takže je potřeba vytápět pavilony a vnitřní expozice tak, aby se zamezilo prochladnutí chovaných jedinců,“ uvedla mluvčí ústecké zahrady Věra Vrabcová. Řada zvířat navíc potřebuje zvláštní péči (informovali jsme zde). „Slonům indickým Kale a Delhi se mažou ušní boltce, aby se předešlo omrzlinám,“ doplnila zooložka Eliška Barcalová.
Bruslící dráha a méně nakažených chřipkou
Fanoušci bruslení se však mohou radovat, v pondělí síla ledu na Lipně dosáhla osmnácti centimetrů a správci oficiálně otevřeli bruslařskou dráhu propojující obce Frymburk a Lipno nad Vltavou. Ta bruslařům nabízí více než deset kilometrů (informovali jsme tady).
V Boršicích na Uherskohradišťsku láká mrazivé počasí rybáře k takzvanému lovu na dírkách, kdy se zájemci pokoušejí ulovit pstruhy či jesetery v otvorech o průměru 15 centimetrů vyvrtaných do ledu. Neobvyklý způsob lovu má tradici ve Skandinávii, Kanadě či Rusku.
„Praktikujeme to už pátý rok, jsme ale samozřejmě ovlivněni počasím. Do vody jsme vysadili přes pět metráků ryb,“ uvedl provozovatel areálu Marek Hlaváček. Otvory do ledu dělají rybáři speciálním vrtákem. Ledové škraloupy, které se v otvorech tvoří, pak musejí vybírat naběračkami nebo lžícemi.
Minusové teploty bývají spojené i se snížením výskytu chřipky. „Jde o to, že lidé při mrazech méně chodí ven a tudíž je méně příležitostí pro přenos nákazy,“ domnívá se epidemioložka Zdeňka Jágrová (která byla hostem Rozstřelu).
Pomocný může být mráz i v případě domácích parazitů. „Velký mráz pod mínus patnáct stupňů pomáhá proti štěnicím. Mám kamaráda, který když přijede z cest, strčí celý batoh na tři dny do mrazáku,“ domnívá se deratizér Pavel Soukup (rozhovor s ním zde). Stejně tak je účinný i proti šatním molům.
