Měsíc má rozeklaná vysoká skaliska, za nimiž na temné obloze září Země s jasně rozeznatelnou Afrikou, Evropou a Asií. Nakreslil ho tak za války v Terezíně židovský chlapec z Československa Petr Ginz.
Nebyl zdaleka jediný, kdo toužil zobrazit cizí svět, který nemohl poznat vlastními smysly - vždyť něco takového je součástí lidské přirozenosti.
Za poslední léta lidé nalezli kolem pěti set planet kroužících kolem vzdálených hvězd. Jak to na nich vypadá, ale můžeme jen kreslit - podobně jako Petr Ginz, kterému by za pár dní mohlo být 83 let, kdyby nezahynul v Osvětimi. Sedm z objevených světů fascinovalo amerického kreslíře Rona Millera, který své ilustrace poskytl portálu iDNES.cz.
Vodní svět v našem vesmírném sousedství
GJ 1214 b: Superzemě v souhvězdí Hada, 40 světelných let od Země
Relativní blízkost GJ 1214b k Zemi dává šanci, že se její atmosféru podaří v budoucnu prozkoumat výkonnými dalekohledy.
SUPERZEMĚPlaneta s pevným povrchem těžší než Země (ale nejvýše 10x - ještě těžší planety bývají už plynnými obry). |
Žhavý oceán je tak horký, že by se na Zemi dávno vypařil, ale zde mu v tom brání velký atmosférický tlak. Obrovské rudé "slunce" (ve skutečnosti červený trpaslík, k němuž je z planety blíž než ze Země na Měsíc) zapadá za obzor. Taková je Millerova představa o povrchu planety GJ 1214 b.
Teplota na jejím povrchu zřejmě dosahuje 200 stupňů Celsia a zdálo by se, že v tak extrémním prostředí nemůže nic přežít. Ale i na Zemi už jsme našli bakterie, schopné přežít v extrémním horku či mrazu nebo v prostředí bohatém například na sůl či jedovatý arzen.
Planeta tří sluncí jako z Hvězdných válek
HD 188753 Ab: plynný obr v souhvězdí Labutě, 149 světelných let od Země
Planeta samotná spadá do třídy "horkých Jupiterů" - plynných obrů, kteří jsou dvakrát (a více) blíže hvězdě, než Země Slunci. Ron Miller nakreslil možnou scénu viditelnou z jejího potenciálního měsíce. Planeta zabírá dominantní část oblohy.
Existence planety HD 188753 Ab je nejistá. Polský astronom Maciej Konacki oznámil její objevení v roce 2005, Švýcarka Anne Eggenbergerová to ale o dva roky později zpochybnila.
Pokud existuje, nemá jednu hvězdu, ale rovnou tři - jednu podobnou našemu Slunci a dvě menší, které obíhají kolem společného těžiště a také kolem hlavní hvězdy. Koniacki proto planetu nazval "světem typu Tatooine" podle fiktivní planety z Hvězdných válek. Rodný svět hrdiny Luka Skywalkera totiž také byl součástí soustavy o více (konkrétně dvou) hvězdách.
Pán prstenů ze souhvězdí Jižní ryby
Fomalhaut b: plynný obr v souhvězdí Jižní ryby, 25 světelných let od Země
Planetu Formalhaut b našel Hubbleův teleskop. Je první planetou, zobrazenou ve vlnové délce viditelného světla.
Působivý systém planetárních prstenců může být až desetkrát rozsáhlejší než u Saturnu, prstenci nejnápadněji zdobené planety naší sluneční soustavy. V rozsáhlých prstencích se mohou podobně jako u Saturnu skrývat desítky měsíců. Planeta obíhá kolem mladé hvězdy (osmnáctkrát jasnější než Slunce) na vnitřním okraji jejího prachového a plynového pásu. Ten je zřejmě pozůstatku po tvorbě hvězdného systému.
Svět ledu a ohně, kde prší kamení
CoRot 7b: Superzemě v souhvězdí Jednorožce, 480 světelných let od Země
Zatímco na přivrácené straně dosahuje teplota více než pekelných 2 000 stupňů Celsia, na odvrácené polokouli (viz úvodní obrázek článku) panuje věčná zima - je tu kolem minus dvou set. V úzkém pásmu na rozhraní obou polokoulí trvá věčný soumrak (či svítání) a teploty zde mohou být podobné pozemským.
Jedna z prvních objevených exoplanet rozhodně není příjemné místo k dovolené. Se Zemí má podobný poloměr (1,6x větší) a hmotnost (4,7x větší). Slabě svítící hvězdu oběhne každých 20,5 hodiny - je k ní 60x blíže než Země ke Slunci. To podle vědců napomáhá silné vulkanické aktivitě, spolu se slapovými silami, deformujícími povrch planety.
Podle vědců planeta mohla být plynným obrem, přiblížila se ale hvězdě a o plynový obal přišla, uvedl server Exoplanety.cz. Kvůli vázané rotaci má jednu polokouli stále přivrácenou ke hvězdě. Povrch zřejmě tvoří moře lávy z roztavených křemičitanů. V řídké "atmosféře" složené z kyslíku, hořčíku, železa či draslíku se mohou tvořit mraky z prachu a hornin, díky čemuž na planetě může "pršet" kamení. (o objevu CoRot-7b čtěte zde)
Dvanáct miliard let starý Metuzalém
psr b 1620-26 b: plynný obr v souhvězdí Štíra, 12 400 světelných let od Země
Obloha plynného obra psr b 1620-26 b nabízí podle Rona Millera záblesky pulsaru a pohled na hvězdokupu, do jejíhož jádra systém směřuje.
Nejstarší známá exoplaneta existuje už přes dvanáct miliard let - pro srovnání, naší sluneční soustavě je "pouhých" pět miliard roků. Zatímco jiné planety v hlubokém vesmíru bývají označovány suchým shlukem písmen a číslic, této se díky jejímu požehnanému věku přezdívá buď Metuzalém, nebo Genesis.
Planeta obíhá kolem dvouhvězdy - pulsaru (rotujícího pozůstatku hvězdy vyzařujícího elektromagnetické záření) a bílého trpaslíka. Server Scientific American předpovídá "Genesis" chmurný osud. Soustava směřuje do jádra velké hvězdokupy, kde se může střetnout s jinou hvězdou, což "Genesis" zřejmě vymrští ze systému a odsoudí k roli bludného Holanďana v mezihvězdném prostoru.
Neklidný obr s koloběhem atmosféry
Epsilon Andromeda b: plynný obr v souhvězdí Andromeda, 44 světelných let od Země
Bouřlivá atmosféra Epsilon Andromeda b podle Rona Millera
Neklidný plynný obr v souhvězdí Andromedy krouží blízko hvězdy a má tak zřejmě vázanou rotaci. Hustá mračna plynů na přivrácené straně se zahřívají a "tečou" na druhou polokouli. Zde chladnou, klesají a v nekonečném koloběhu se vrací zpět na přivrácenou stranu.
Zajímavostí systému je, že planety v něm nemusí obíhat ve stejné rovině, jak tomu je v naší soustavě - systém totiž má dvě hvězdy, jejichž vzájemné působení není dosud příliš prozkoumáno.
Nejnadějnější kandidát: znamená voda život?
Gliese 581d: Superzemě v souhvězdí Vah, 20 světelnýchlet od Země
Pokud má Gliese 581d velký atmosférický tlak a pokud je v atmosféře velké množství oxidu uhličitého, má podmínky pro přítomnost vody v kapalném stavu. Objevených planet v systému Gliese je několik, některé jsou však nepotvrzené.
Žádné poskakování po vzoru astronautů na Měsíci: Gliese 581d váží víc než pětkrát tolik co Země a bude tedy mít značně vyšší gravitaci. Podle modelů na povrchu Gliese 581d může téct voda. Ta sice znamená život jen podle pozemských měřítek, ale nikde není psáno, že jinde ve vesmíru nemohl vznikat podle obdobných zákonitostí.
Planeta má vázanou rotaci (kolem své osy otočí za 67 dní, stejně trvá i její oběh kolem hvězdy). Na jejím povrchu se tak nestřídají dny a noci a případná obyvatelná zóna se nachází na rozhraní osvětlené a neosvětlené polokoule. Francouzští vědci ovšem loni spočítali, že aby na planetě mohla být voda v kapalném stavu, musel by atmosférický tlak být 10x větší než na Zemi. (více o objevech v soustavě Gliese čtěte zde)
