Poslanecký návrh totiž přinášel některé změny, jež soud označil za protiústavní. Šlo především o úpravy krajských a obecních voleb. - více zde
Jeho kritikům se nelíbilo také to, že zakazoval zastupitelům pracovat v příspěvkových organizacích města. Někteří kvůli tomu museli dokonce odstoupit. - více zde
Nový zákon o střetu zájmů připravil ministr spravedlnosti Pavel Němec. Vláda ho posílá do parlamentu.
Týká se nejen členů vlády, poslanců, senátorů a šéfů ústředních státních orgánů jako dosud, ale i soudců, členů Komise pro cenné papíry, bankovní rady České národní banky či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a také všech krajských a obecních zastupitelů, kteří za funkci berou plat.
Jednou z největších novinek novely jsou sankce. Když někdo zapomene podat přiznání, dostane pokutu 30 tisíc, za lživé údaje mu hrozí až půl milionu korun. Změnou je také to, že do přiznání budou zahrnuti i manželé a manželky.
O případných proviněních bude rozhodovat třináctičlenná rada, jejíž členy nominují poslanci, senátoři, vláda, prezident, ombudsman, předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu.
Proti tomu, aby zveřejňovali svůj majetek a příjmy včetně darů, se už dříve ohradili někteří soudci. Třeba Iva Brožová z Nejvyššího soudu namítá, že se tím dává prostor potenciálním vyděračům.
Podle viceprezidenta Soudcovské unie Jaroslava Mádra je zvýšená kontrola soudců na místě. "Máme výhrady proti tomu, aby na internetu bylo uvedeno, kde jaký dům stojí. Proti majetkovým přiznáním v obecnější podobě nemáme námitky," řekl iDNES.
Nevládní organizace, které monitorují korupci a dohlížejí na chování politiků, Česko kvůli absenci takového zákona kritizovali. Jejich reakci k rozhodnutí vlády se iDNES zatím nepodařilo získat.
