Po zasedání šéfů diplomacie minulý týden i ministři obrany NATO zhodnotí, jak pokračuje reforma aliance, na které se dohodli členské země loni v listopadu v Praze.
Všeobecně se předpokládá, že ministři potvrdí účast NATO v Afghánistánu a podporu polské mise v Iráku. Dalším bodem má být zpráva o budování nových sil rychlé reakce a s tím i související změna ve velitelské struktuře ozbrojených sil aliance.
USA žádají změnu systému velení
S návrhem na změnu v systému velení aliance přišly Spojené státy. Jak počátkem týdne oznámil americký ministr obrany Donald Rumsfeld, především kvůli novým misím v Afghánistánu a Iráku potřebuje NATO zjednodušit a zefektivnit velení operací. "Aliance musí být pružnější, mobilnější a účinnější," předeslal.
Pokud se ministři obrany dohodnou, může dojít poprvé v historii NATO ke zrušení několika základen.
Reorganizace velení by totiž spočívala v zachování tří regionálních velitelství v Evropě - v italské Neapoli, nizozemském Brunnssumu a námořním velitelství v portugalském Lisabonu. Na ně by navazovalo šest nižších štábů, rozdělených po třech jako dosud na sever a jih Evropy.
|
O ČEM BUDE SCHŮZKA MINISTRŮ? |
| Nové síly rychlé reakce První část nových sil rychlé reakce bude mít NATO k dispozici už v říjnu. Jednotky mají být shopny zasáhnout okamžitě kdekoliv na světě...více ZDE |
| Změna ve velitelských strukturách V rámci transfromace počítá NATO se změnou ve velitelských strukturách. Zaniknout by měly čtyři velitelství...více ZDE |
| Silná aliance Členské země léčí rány, které aliance utrpěla během války v Iráku. Především vztahy mezi USA a Německem a Francií ještě zdaleka nejsou nejvřelejší...více ZDE |
| Nové mise a operace NATO připravuje převzetí mise v Afghánistánu. Ministři zharničí se minulý týden dohodli, že pomohou Polsku se správou jednoho ze tří sektorů v poválečném Iráku...více ZDE |
Podle diplomatů se někteří spojenci brání uzavírání základen a velitelství na svém území a hádají se mezi sebou, kde co zůstane. Hlavní spor se vede mezi středomořskými členy Španělskem, Řeckem a Tureckem.
Podle Pentagonu však aliance musí učinit tento krok, aby se jí podařilo přejít z dávno zastaralého systému na nový a efektivní a mohla vybudovat mobilní a pružné síly rychlé reakce, jejichž jádro o síle 5 tisíc vojáků by mělo být připraveno k operacím už letos v říjnu.
Premiéra pro nového českého ministra
Čtvrteční a páteční zasedání ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu bude
premiérou pro nového českého ministra obrany Miroslava Kostelku, který tento týden vystřídal odstoupivšího Jaroslava Tvrdíka.
Okolnosti a důvody Tvrdíkovy demise vyvolaly v alianci jisté znepokojení ohledně osudu české reformy ozbrojených sil. Očekává se proto, sdělily ČTK nejmenované zdroje, že Kostelka bude tázán na povahu a závažnost změn, které si vyžádají snížení finančních prostředků, jímž Tvrdík svou demisi zdůvodnil.
Během zasedání by ministři měli hovořit i vybudování nového praporu protichemické a protibiologické ochrany pod českým velením, který by byl součástí nových sil rychlé reakce NATO.
Rumsfeld: Největší hrozbou zůstává terorismus
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld v předvečer schůzky ministrů obrany zemí NATO uvedl, že největší hrozbou pro Spojené státy i Evropu zůstává globální terorismus a zbraně hromadného ničení.
V německém horském městečku Garmisch, kde se setkal se svým německým protějškem Peterem Strückem, zároveň upozornil, že čelit takovým hrozbám nepůjde bez vzájemné důvěry a podpory mezi členskými zeměmi NATO.
Podle listu New York Times tak Rumsfeld fakticky zahájil usmiřovací proces mezi Spojenými státy a Německem, jejichž vzájemné vztahy značně ochladly kvůli odmítavému stanovisku Německa a Francie vůči ozbrojené intervenci v Iráku.
"Jsme jako rodina, někdy se neshodneme. Potřebujeme se sjednotit tak, jak se nám to podařilo po teroristických útocích z 11. září," citoval americký deník Rumsfelda.
Americký ministr v krátkém projevu vyzval alianci, aby se usilovně připravila na hrozby, které se ukrývají v podobě nebezpečných zbraní a spojení s teroristickými skupinami v takzvaných "potulných státech". Zároveň připomněl, že nadcházející rozšíření NATO o sedm postkomunistických zemí bude v boji proti novým hrozbám jasným přínosem.
Podle Rumsfelda totiž mají budoucí členské státy ještě velmi čerstvé vzpomínky na roky tyranie a odhodlání čelit nebezpečí je u těchto zemí daleko větší, než u států podle jeho slov "staré Evropy".
