V říjnu by měla mít aliance k dispozici pro své mise první část o síle asi 5 tisíc vojáků.
Vrchní velitel sil NATO v Evropě, americký generál James Jones předpokládá, že by právě tato první část tvořila jakési jádro elitních sil rychlé reakce, které by prakticky okamžitě mohla aliance vyslat jako expediční sbory do ohnisek konfliktů.
Právě takové jednotky, kterými disponují například Spojené státy či Británie, alianci dosud chyběly. Na jádro sil by pak podle Jonese navazovaly specializované síly, jako například jednotky protichemické a protibiologické ochrany. Podle potřeby by NATO mohlo povolat 15 až 25 tisíc vojáků.
Jak generál Jones uvedl v rozhovoru pro média v belgickém Monsu, kde sídlí vojenské velitelství NATO v Evropě, noví síly budou jakousi originální "skládačkou" z pozemních, vzdušných i speciálních jednotek. Jones navíc odmítl obavy skeptiků, že nové síly rychlé reakce budou jen jakousi "americkou cizineckou legií", kterou budou Spojené státy používat pro své operace. "Velení i složení bude evropské," prohlásil Jones.
Nové síly rychlé reakce zapadají přesně do plánů na transformaci NATO v reakci na nové hrozby 21. století a patří doslova mezi vojenské priority. Aliance navíc minulý týden potvrdila, že chce hrát aktivní roli a po mnoha letech prolomila tabu o tom, kde může a kde nemůže vlastně zasahovat.
Ministři zahraničí členských zemí v Madridu totiž schválili, že hranice po mise NATO neexistují a aliance smí působit ať už skrytě nebo přímo kdekoliv na světě. Potvrzením má být převzetí mise ISAF v Afghánistánu, což bude první vojenská operace NATO mimo evropský kontinent.
Plán na vytvoření jednotky složené z elitních skupin armád členských zemí NATO představil americký ministr obrany Donald Rumsfeld svým aliančním kolegům na loňském zářijovém zasedání ministrů obrany ve Varšavě a definitivně o vzniku rozhodli delegáti pražského summitu v listopadu.
Nové speciální síly schopné zasáhnout kdekoliv na světě během několika hodin by měly být podle amerického plánu složeny z elitních pozemních jednotek, letounů včasné výstrahy systému AWACS, námořních jednotek a sil protichemické a protibiologické obrany. Nové jednotky by měly být nasazovány v ohniscích konfliktů a především pak v boji proti terorismu.
Zájem podílet se na složení sil oficiálně proklamovala například Belgie, ale i Česká republika. Dnes již bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík představil nedávno vizi, že by čeští armádní experti mohli v rámci sil rychlé reakce vybudovat nový protichemický a protibilogický prapor, kterému by i veleli.
