Ministr Pelikán tak podpoří stížnost na porušení zákona, kterou nyní sepisuje Vrchní státní zastupitelství v Praze. Žalobci ji poté předají resortu spravedlnosti. Oběma institucím se nelíbí verdikt vrchního soudu, který předchozí rozsudek nad bývalým hejtmanem Středočeského kraje na základě nezákonnosti odposlechů zrušil (o důvodech rozhodnutí soudu jsme psali zde).
Vrchní soud kritizuje, že okresní soud, který na počátku případu povolil odposlechy, jejich nasazení dostatečně neodůvodnil. Žalobce by se tak v novém líčení u krajského soudu musel obejít bez klíčových odposlechů a důkazů, které na jejich základě policie získala. Pelikán je však přesvědčen, že se v případu procesní vady, o nichž vrchní soud mluví, nestaly.
„Já si nemyslím, že by v tom případě došlo k závažné procesní chybě. To je právě ten důvod, proč podávám stížnost na porušení zákona,“ řekl iDNES.cz šéf resortu spravedlnosti.
Vrchní soud se ve svém odůvodnění odvolává mimo jiné na judikát Nejvyššího soudu, který se pravidly nasazování odposlechů zabývá. Stížnost tedy míří ke stejné instituci, na jejíž rozhodnutí se Vrchní soud v Praze odvolává.
To však podle Pelikána není důležité. „To, že vrchní soud cituje nějakou judikaturu, neznamená, že to rozhodnutí je správné. To rozhodnutí je zcela originální a rozhodně nemá žádný precedens v judikatuře Nejvyššího nebo Ústavního soudu,“ tvrdí ministr s tím, že je důležité, aby se k věci Nejvyšší soud vyjádřil co nejrychleji.
Obžalovaný David Rath podle Českého rozhlasu vnímá stížnost jako politický nátlak na soudce a o Pelikánovi prohlásil, že se stal spoluautorem politického procesu. „To je nesmysl, protože zákonně tuhle pravomoc mám, takže jí používám. Není v tom nic politického,“ odmítá nařčení ministr.
Rozhodnutí vrchního soudu krom něj kritizuje také pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Odůvodnění nejen, že popírá i dosavadní rozhodovací praxi samotného Vrchního soudu v Praze, ale významně vybočilo z principu základní předvídatelnosti aplikace práva a soudních rozhodnutí,“ komentovala zrušení verdiktu nad Rathem Bradáčová. Rozhodnutí označila za „přepjatě formalistické“.
Ovlivní rozhodnutí jiné případy s odposlechy?
Prezidentka soudcovské unie Daniela Zemanová říká, že jí nepřísluší hodnotit výrok ani odůvodnění vrchního soudu. Nicméně vyjádřila „politování nad tím, že rozhodnutí vrchního soudu nebylo veřejnosti lépe vysvětleno“. Výrok o zrušení verdiktu padl v říjnu a odůvodnění bylo zveřejněno až v pondělí.
Pokud by stížnost neuspěla, mohlo by to znamenat, že ovlivní i jiné případy, v nichž figurují jako důkazy odposlechy. „Pokud by čistě teoreticky Nejvyšší soud posuzoval otázku náležitosti odůvodnění povolení odposlechů a řekl, že to tak je, nebo není v pořádku, tak v každém případě to do budoucna ovlivní praxi. To můžu potvrdit,“ řekla iDNES.cz Zemanová. Nechce však zobecňovat. Podle ní odůvodnění a povolení odposlechů jsou subjektivní a záleží na okolnostech konkrétního případu.
Odhadovat následky, které by přineslo zamítnutí stížnosti, ministr Pelikán nechce. „Zatím předpokládám, že budu se svou stížností úspěšný. Pokud ne, budeme muset na to reagovat,“ uvedl. Nicméně je přesvědčen, že dosavadní praxe týkající se odposlechů je dostatečná a srovnatelná s praxí v jiných demokratických zemích.
Připomeňte si část odposlechů v následující archivní reportáži:
18. května 2015 |
