Novela občanského zákoníku by současné čtyři třídy dědiců rozšířila o další dvě. "Nově navržená pátá skupina zahrnuje prarodiče rodičů zůstavitele. V šesté třídě, nedědí-li žádný dědic v páté třídě, má dědictví připadnout potomkům dětí sourozenců zůstavitele a potomkům jeho prarodičů," popsala mluvčí ministerstva spravedlnosti Veronika Ludvíková.
|
Změny v úpravě dědického řízení budou součástí návrhu nového občanského zákoníku, který by měl být do konce tohoto roku rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení a na jaře roku 2011 předložen vládě. |
V současné době zákoník umožňuje dědění bez závěti dětem zemřelého, manželovi nebo manželce, rodičům a sourozencům. Posledním dědicem ze zákona se mohou stát prarodiče mrtvého, případně jeho strýcové a tety. Nově jsou do okruhu zákonných dědiců zařazeni sestřenice, bratranci a praprarodiče.
"Dědění praprarodiči sice není příliš pravděpodobné, ale může k němu dojít. Novela je navíc navržena tak, aby byl okruh dědiců co nejširší," vysvětlila Ludvíková to, proč by měli dědit i lidé, které dělí od mrtvého velký věkový rozdíl.
Ministerstvo spravedlnosti chce novelou omezit případy, kdy majetek člověka, který zemře, přechází na stát, protože mrtvý nemá nejbližší příbuzné nebo nesepsal závěť. Například před čtyřmi lety bylo takových dědických řízení přes dva tisíce (čerstvější statistika není k dispozici). Státu při nich připadl majetek v hodnotě 140 milionů (více o takzvané odúmrti, kdy za mrtvého dědí stát, čtěte tady).
"Návrh nového občanského zákoníku preferuje, aby majetek zůstal pokud možno v okruhu zůstavitelových nejbližších, stát by se měl stát dědicem pouze ve velmi výjimečných případech," dodala Ludvíková.
Podle ministerstva si změnu vyžaduje praxe, návrh se snaží navrátit okruh dědiců na úroveň, kterou znalo dědické právo před rokem 1950.
"Pokud se k tomu budu vyjadřovat jako prezident Notářské komory ČR, pak mi to nepřísluší hodnotit, protože je to otázka nikoliv právní, ale společenská. Jako člověk to ale vnímám tak, že úprava jde správným směrem, protože úmyslem zákonodárců je, aby děděný majetek nepřipadal státu," domnívá se o návrhu notář Martin Foukal.
Notářská komora již dříve změny v dědickém řízení, které by měly přinést například vyšší počet notářů, kritizovala. Podle nich ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil změny s notáři nekonzultoval. "Je to politické rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí odborníků, kteří se s dědickým řízením setkávají v praxi," dodal Foukal.
V jakém pořadí se dědíV současné době občanský zákoník uvádí čtyři skupiny dědiců ze zákona: První skupina Druhá skupina Třetí skupina Čtvrtá skupina |
