Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Česku zemřou ročně stovky lidí bez dědiců, státu věnují desítky milionů

  2:34aktualizováno  2:34
Před čtyřmi lety v Česku zemřelo 104,4 tisíce lidí, 2 168 z nich neuzavřelo závěť, ani po sobě nezanechali žádného dědice. Jejich majetek proto po smrti připadl státu. Ten je dokázal prodat za 140 milionů korun.
Ne každého při umírání někdo drží za ruku. Pokud umírající nemá závěť ani příbuzné, jeho majetek putuje státu. Ilustrační foto.

Ne každého při umírání někdo drží za ruku. Pokud umírající nemá závěť ani příbuzné, jeho majetek putuje státu. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

O takových číslech hovoří alespoň statistika, kterou má k dispozici Nadace Via. Ta pomáhá obnovovat zpřetrhané tradice dárcovství. A to třeba i po smrti. Letos poprvé ve své historii ocenila im memoriam českobudějovického učitele Lubomíra Kohouta. Odkázal více než dva miliony korun dvěma organizacím. (více o činu Lubomíra Kohouta čtěte tady)

Lubomír Kohout je v menšině. Pokud někdo neuzavře závěť a nemá dědice, jeho peníze putují nikoliv na dobročinné účely, ale do rozpočtu státu.

Po smrti

Po úmrtí se vyhotovuje nejprve úmrtní list, trvá to zhruba 14 dnů. Jeho kopii obdrží soud a zahájí dědické řízení. O tom, komu majetek připadne, ale nerozhoduje soudce, nýbrž notář. Soud ho pověří do funkce takzvaného soudního komisaře. Než rozhodne, mohou uplynout měsíce. Některá řízení se táhnou ale i léta.

Na konci června evidoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) 2 558 dědických řízení. Odhadoval, že část z třetiny těchto případů se nakonec dostane do takzvaného režimu odúmrtě, tedy do majetku člověka, který neměl ani závěť, ani dědice, nebo se ho všichni dědicové zřekli. V takovém případě majetek "zdědí" stát. Kolik případů odúmrtě evidoval třeba loni, není jasné. ÚZSVM si statistiku nevede, protože mu to nenařizuje zákon.

O případy odúmrtě se stará ÚZSVM. Majetek nabízí dalším státním institucím. Umělecká díla si mohou převzít muzea a galerie, šperky úřad bezúplatně převádí puncovnímu úřadu. Pokud ho nepotřebují, stát ho prodá ve výběrových řízeních. Výnos z nich je příjem státního rozpočtu.

Byty v dezolátním stavu i dědictví za 35 milionů

Státu připadají nejrůznější druhy majetku. "Od drobných uměleckých předmětů až po byty a domy. Velmi časté jsou případy příbytků, které jsou ve špatném technickém a hygienickém stavu," popsala mluvčí ÚZSVM Jana Rennerová. Vybavení takových bytů pak končí většinou na skládkách, samotný byt je po vyklizení, desinfekci a deratizaci k prodeji.

I takto vypadá nechtěné dědictví, které se dostává do rukou státu.

I takto vypadá nechtěné dědictví, které se dostává do rukou státu.

Ne vždy ale je dědictví v dezolátním stavu. Rekordem, který stát eviduje, je dědické řízení, v němž připadl státu majetek za více než 35 milionů korun. Takový případ se stal před pěti lety, soudní tahanice trvaly tři roky, poté majetek připadl státu. Ten zdědil například cennné papíry v hodnotě více než 11 milionů, zůstatky na účtech v součtu za více než 8 milionů, zemědělské usedlosti, rekreační chatu na Dobříšsku nebo obytný dům s pozemky.

Závěť

Upravuje okruh dědiců. Je zbytečná, pokud vyjmenovává například nejbližší příbuzné. Ti totiž mají na dědictví nárok ze zákona.

"Pokud v ní napíšu, že odkazuji polovinu majetku někomu nepříbuznému a druhou třeba synovi, pak dědí oba společně," vysvětlil prezident Notářské komory ČR Martin Foukal.

Stát také zdědil cennou sbírku za 29 milionů. Byl v ní mimo jiné soubor soch s názvem Getsemanská zahrada. V roce 1829 ho vytvořil Ignác Martinec. Sochy a další předměty stát bezúplatně převedl na Muzeum Českého ráje v Turnově.

Proč ale takový majetek končí v rukách státu? Podle Nadace Via a těch, kteří peníze sbírají pro jiné, lidé bez dědiců nejsou v Česku zvyklí psát závěti, v nichž by majetek odkazovali nadacím, občanským sdružením nebo třeba univerzitám.

"Odkaz v závěti je pro nás mimořádnou událostí. Za 10 let fungování jsme se s ní setkali poprvé," řekla před časem iDNES.cz Olga Vilímková, zakladatelka Nadačního fondu INKA. Lubomír Kohout mu odkázal více než jeden milion korun.

Podle Rennerové ale existuje i zcela prozaický důvod, proč majetek končí v odúmrti. "Přibývá dědických řízení, u nichž se dědicové postupně majetku zříkají. Důvodem toho je, že zůstavitel po sobě zanechal více dluhů než majetku."







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.