Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Zeman se vrací. Bude mít jeho ruská cesta nějaký výsledek?

  13:35aktualizováno  13:35
Prezident Miloš Zeman má za sebou pětidenní státní návštěvu Ruské federace. Setkal se s Vladimirem Putinem, zúčastnil se podnikatelského fóra, asistoval při podpisu hospodářských smluv, či rozdal státní vyznamenání. Byla to tak státní návštěva podle všech pravidel. Analytik Vladimír Votápek se zamýšlí, co a komu vlastně Zemanova cesta na Rus přinesla.

Prezident Ruska Vladimir Putin (vpravo) přijal 21. listopadu ve své černomořské rezidenci Bočarov ručej v Soči prezidenta ČR Miloše Zemana. | foto: ČTK

Největší důvod ke spokojenosti má nepochybně okolí prezidenta Putina. Zatímco například Německo nedávno odmítlo dát cestě svého prezidenta Steinmeiera do Ruské federace statut státní návštěvy právě proto, že Rusko stále pokračuje v agresi proti Ukrajině a odmítá naplnit své závazky plynoucí z Minských dohod, Zeman se o podobný postoj vůbec nepokusil. Naopak - český prezident přesně podle kremelských not odsoudil sankce, které vyhlásily západní země proti Ruské federaci za její ohrožení mezinárodního míru.

Fotogalerie

Miloš Zeman pochválil také ruskou politiku v Sýrii a označil místního diktátora za demokraticky zvoleného prezidenta, což je v případě válečného zločince, který používá proti vlastním obyvatelům zbraně hromadného ničení a svůj trůn zdědil po neméně krutém tatínkovi, opravdový výkon i na současnou hlavu českého státu.

Prezident dále podepsal memorandum o vytvoření česko-ruského diskusního fóra a během své cesty udělal mnohé, aby podpořil jak Rusko v jeho sporu se Západem, tak i Vladimíra Putina osobně před blížícími se volbami ruského prezidenta. Naopak české zájmy, které zkratkovitě řečeno spočívají především v potřebě rozvíjet spojenectví a úzkou spolupráci s členskými státy EU a dalšími západními zeměmi, utrpěly další šrám.

Svou neschopnost realisticky posoudit skutečné zájmy České republiky velmi hezky ilustroval sám Zeman, když po schůzce s Vladimírem Putinem prohlásil, že „Rusko je pro nás desetkrát důležitější než Francie“.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul České republiky v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Těžko říct, zda mělo jít o další z proslavených Zemanových bonmotů. Pravdou nicméně zůstává, že Francie je náš spojenec, který by nás a další země střední Evropy měl v případě potřeby chránit právě před ruskou agresivitou. A dokonce i v čistě ekonomické oblasti je prezidentův příměr hloupý, protože český export do Francie představoval v roce 2016 přibližně 2,7 násobek vývozu do Ruské federace.

Pro Kreml nic, pro Zemana hodně

Na tom, že pan prezident svými výroky poškodil zájmy republiky, nic nemění ani „odvaha“ s kterou Miloš Zeman odsoudil pitomý článek o „bratrské pomoci“ v srpnu 1968, který se tak příhodně objevil na ruském armádním serveru (článek o informaci ruské armádní televize Zvezda najdete zde). Pro Kreml to neznamenalo vůbec nic a premiér Dmitrij Medveděv se od něj mohl bez jakékoli ztráty tváře distancovat, zatímco prezidentu Zeman to pomohlo prezentovat se českému publiku jako ochránce historické pravdy.

V Sýrii jste zvítězili, gratuloval Zeman Putinovi

Když už jsme u toho překrucování historie, je škoda že se Miloš Zeman nepustil do jiných příkladů ruských pokusů falšovat dějiny – například do kremelského popírání spoluviny za rozpoutání 2. světové války. Nebo se mohl zeptat kolegy Putina, zda skutečně považuje rozpad SSSR za největší geopolitickou katastrofu 20. století. A připomenout mu, že bývalé sovětské kolonie hodnotí tuto událost zcela opačně.

Jaká bude návratnost?

Dalším velkým tématem státní návštěvy byla hospodářská spolupráce České republiky a Ruské federace. Miloše Zemana doprovázela nebývale početná delegace podnikatelů a během jeho návštěvy byly podepsány různé dokumenty, slibující rozšíření vzájemného obchodu až o 20 miliard USD. V tomto případě nezbývá než doufat, že se alespoň nějakou část slibovaných obchodů a investic podaří opravdu realizovat a že se takový rozvoj spolupráce odrazí i na daňovém inkasu od firem, které náš stát na ruském teritoriu dlouhodobě a štědře podporuje.

Autor tohoto komentáře netvrdí, že stát nemá své podniky v exportu na cizí teritoria podporovat. A to včetně tak problematických území, jako je Rusko. Vždyť každý podnikatel, který rozvíjí svůj byznys a dává práci lidem, si zaslouží respekt a třeba i státní podporu. Co by ale stát při své podpoře exportu neměl pouštět ze zřetele, je míra návratnosti takových investic. Problém s Ruskem spočívá v tom, že právě na tomto směru je míra návratnosti státní podpory velmi problematická.

Zatímco třeba export do Číny za posledních pět let skutečně vzrostl o hezkých 33% a tempo jeho růstu překročilo celosvětový průměr, export třeba do Azerbajdžánu poklesl o 11% a do Ruska se snížil dokonce na 51%.

Připomeňme si, že před pár lety museli daňoví poplatníci zaplatit ztráty, které utrpěly EGAP a ČEB díky špatným obchodům svých klientů právě na území bývalého Sovětského svazu. Jinými slovy – při podpoře exportu je vhodné si uvědomit, že Rusko je nejen velká ekonomika a země, kde je možné dělat významné obchody. Je to také teritorium, kde je byznys vystaven velkým rizikům v důsledky vysoké míry korupce a ingerence politiky do hospodářství.

Někdy nemusí jít jenom o špatné obchody, nebo omyly, proti kterým není nikdo imunní. Finanční ztráty může způsobit i nepokrytá kriminální činnost. Způsobů jak tímto způsobem podojit českého daňového poplatníka je celá řada. Počínaje banálními pojistnými podvody, kdy tzv. podnikatel nechá zmizet nákladní vůz, nebo jeho náklad, až po sofistikovanější případy, kdy se „nezadaří“ s velkými investičními celky, jako jsou elektrárny, nebo sklárny. To pak stojí státní rozpočet už větší peníze. A nezapomínejme, že s Ruskem je spojen také možná největší „tunel“ v české historii, kdy díky tzv. privatizaci ruského dluhu přišla republika o přibližně 70 mld. Kč.

Jak známo, pan prezident rád navštěvuje země, které mají problémy s dodržováním lidských práv a demokracie. Bagatelizuje přitom škody, které tím působí republice ve vztazích s vyspělými zeměmi a své cesty zdůvodňuje právě snahou o podporu našich podnikatelů. Skutečností ale zůstává, že ne vše se mu dokonce i v této oblasti daří. Zatímco třeba export do Číny za posledních pět let skutečně vzrostl o hezkých 33% a tempo jeho růstu překročilo celosvětový průměr, export třeba do Azerbajdžánu poklesl o 11% a do Ruska se snížil dokonce na 51%.

To vše jsou důvody, proč je vhodné být při hodnocení prezidentovy státní návštěvy Ruska opatrný a neradovat se prostoduše nad titulky, slibujícími velké a ještě větší obchody.

Zeman se setkal během cesty do Ruska s prezidentem Putinem

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...

Němečtí piloti se bouří. Odmítají létat s deportovanými migranty

Do Afghánistánu se vrátila skupina 34 běženců, kteří byli deportováni z...

Piloti po celém Německu odmítají odvážet neúspěšné žadatele o azyl zpátky domů. Vadí jim zejména létání s migranty do...



Další z rubriky

Jaderné testy v KLDR narušily strukturu hornin, hrozí zhroucení celé hory

Jihokorejská televize oznamuje zemětřesení v KLDR (23. září 2017).

V oblasti severokorejské jaderné střelnice v Pchunggje-ri zaznamenali o víkendu geologové dva nové otřesy. KLDR zde...

V senátních volbách zvítězil demokrat Jones, porazil Trumpova favorita

Demokratický kandidát na senátora Doug Jones (12. prosince 2017)

V ostře sledovaných doplňovacích volbách do Senátu USA v Alabamě zvítězil demokratický kandidát Doug Jones. Porazil tak...

Erdogan vyzval mocnosti, aby uznaly Jeruzalém za hlavní město Palestiny

Recep Tayyip Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu na summitu islámských zemí vyzval světové mocnosti, aby uznaly...



Najdete na iDNES.cz