Prezidenta Miloše Zemana rozzlobil článek na webu ruské armádní televize, podle kterého by Československo mělo být vděčno za sovětskou intervenci z roku 1968. V úterý to sdělil člen delegace, která prezidenta doprovází na jeho nynější státní návštěvě Ruska.
Zeman byl o článku informován po příletu do Moskvy z černomořského Soči, kde v úterý jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zeman podle hradního zdroje využije nynější návštěvy k tomu, aby se při některé příležitosti proti článku na ruském webu ohradil. Není vyloučeno, že to bude středeční setkání s předsedou ruské vlády Dmitrijem Medveděvem v Gorkách u Moskvy.
Českou delegaci překvapil fakt, že článek vyšel v době Zemanova pobytu v Moskvě. Navíc v situaci, kdy ruská strana sama opakovaně varuje před překrucováním historických faktů. Zeman v úterý v prohlášení k novinářům po jednání s Putinem označil osoby, které se snaží dějiny falšovat, za „ubožáky“.
Na článek reagoval také Zaorálek
„Vstup vojsk do Československa (v roce 1968) nedovolil Západu uskutečnit státní převrat podle technologie uskutečněné za ‚sametových‘ revolucí a zachoval na více než dvacet let život v míru za souhlasu všech národů Varšavské smlouvy,“ tvrdí autor úterního článku Leonid Maslovskij, kterého provází na ruském internetu pověst publicisty, jenž se snaží rehabilitovat sovětské zřízení. Zvezda zároveň podotkla, že jde o osobní názory autora, které nelze ztotožňovat s názory redakce.
Zeman v Soči jednal s Putinem. V Sýrii jste zvítězili, gratuloval |
Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek se proti výroku ostře ohradil. „Podmínkou zlepšení vztahů mezi ČR a Ruskem je, aby ruská média spojená s vládními institucemi nezveřejňovala stanoviska, která jsou hrubým překroucením a dezinterpretací událostí roku 1968 v ČSSR. Nechceme poslouchat (číst), že jsme v roce 1968 čelili Západem organizovanému puči,“ zareagoval ministr zahraničí ČR Lubomír Zaorálek.
Ten v minulosti při podobných příležitostech připomínal, že v roce 1993 jasně odsoudil vpád vojsk Varšavské smlouvy tehdejší prezident Boris Jelcin a nynější prezident Vladimir Putin uznal morální odpovědnost Ruska za rok 1968 v roce 2006.
Podmínkou zlepšení vztahů mezi ČR a Ruskem je, aby ruská média spojená s vládními institucemi nezveřejňovala stanoviska, která jsou hrubým překroucením a dezinterpretací událostí roku 1968 v ČSSR. Nechceme poslouchat (číst), že jsme v roce 1968 čelili Západem organizovanému puči.
Na článek webu Zvezda zareagoval také místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. „Každý slušný člověk by se po tomto sebral a odjel pryč. To platí i pro těch 120 podnikatelů. Slušný prezident by tam vůbec nejezdil a normální velvyslanec i ministr zahraničních věcí by se ohradil,“ uvedl Ženíšek s tím, že výrok o vděku pokládá za provokaci.
Ministr obrany Martin Stropnický pak slova ruského armádního serveru kategoricky odmítl.
„Kategoricky odmítám hrubě lživé výroky ruského armádního serveru o sovětské ‚pomoci‘ Československu v r. 68 a nevkusnou dezinterpretaci naší role ve 2. světové válce. Za obzvlášť politováníhodné považuji, že k tomu dochází při návštěvě naší hlavy státu v RF,“ napsal Stropnický na Twitter.
Kategoricky odmítám hrubě lživé výroky ruského armádního serveru o sovětské “pomoci” Československu v r. 68 a nevkusnou dezinterpretaci naší role ve 2. světové válce. Za obzvlášť politováníhodné považuji, že k tomu dochazí při návštěvě naší hlavy státu v RF.
Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Jednotky sovětské armády ze země odešly až po pádu komunismu v roce 1989.
Za politickou krizi mohl Chruščov, tvrdí Maslovskij
Autor článku tvrdí, že politická krize v Československu, stejně jako v dalších zemích socialistického bloku, musela dříve či později vzniknout vinou sovětského vůdce Nikity Chruščova obviňujícího svého předchůdce Josifa Stalina z postihu milionů nevinných lidí.
Podle autora šlo o „velkolepé vítězství západních tajných služeb a páté kolony uvnitř SSSR“. Nepřátelé Ruska tím dostali zbraň, s níž mohli proniknout do sovětské pevnosti, jak toho Západ využil v roce 1968 v Československu. K politické krizi podle autora posloužilo i rozdmýchávání „národnostní záště mezi Čechy a Slováky“, jakož i skutečnost, že „Československo nebojovalo proti Sovětskému svazu a necítilo vinu vůči naší zemi“.
„V zájmu pravdy je třeba říci, že ruské krve během války se vinou Československa neprolilo méně, než vinou Maďarska a Rumunska, jejichž armády spolu s Německem zaútočily na SSSR v roce 1941. Československo od roku 1938 a po celou válku dodávalo německým vojskům obrovské množství zbraní, kterým zabíjeli sovětské vojáky a mírumilovné obyvatele naší země,“ napsal publicista.
Gottwald budoval „kvetoucí Československo“
Zatímco Klement Gottwald podle článku budoval „kvetoucí socialistické Československo“, Antonín Novotný spolu s Chruščovem zemi rozvraceli nepromyšlenými reformami, které snížily životní úroveň a způsobily protisocialistické a protiruské nálady. Novotného nástupce Alexandr Dubček hned upadl pod vliv lidí, kteří pod pláštíkem demokratizace a budování socialismu s lidskou tváří se chystali vydat zemi Západu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968 |
„Socialismus byl vždy s lidskou tváří, ale kapitalismus byl vždy s tváří hitlerovců a jim podobným amerických liberálů, kteří vraždili děti Koreje, Vietnamu, Grenady, Jugoslávie, Iráku, Libye, Libanonu, Sýrie a dalších zemí, které USA shledaly nedostatečně demokratickými,“ poznamenal autor.
Další vývoj za Pražského jara líčí v duchu někdejší sovětské propagandy coby „skrytou přípravu na změnu státního zřízení“ a vystoupení z Varšavské smlouvy, k čemu NATO vytvořilo speciální středisko, „štáb úderné skupiny“, aby později „cennou zkušenost“ využilo ke zničení SSSR.
„Z vojenského hlediska jiné východisko nemohlo být. Odtržení Sudet od Československa a tím spíše celé země od Varšavské smlouvy a spojenectví s NATO by vystavily úderu uskupení spojeneckých vojsk v NDR, Polsku a Maďarsku. Potenciální protivník by získal přímý přístup k hranici Sovětského svazu. Vůdci zemí Varšavské smlouvy dobře chápali, že události v Československu představují posun NATO na Východ,“ míní autor o zásahu z 21. srpna 1968 a dodává, že proti síle pěti armád se neodvážila zasáhnout ani československá armáda, ani NATO.
Není lepší národ než Rusové, píše autor
„V Československu naši vojáci předvedli, že na Zemi není lepší národ, než Rusové,“ píše autor. Dokázali to podle něj tankisté z 1. gardové tankové armády, kteří prý úmyslně sjeli z horské silnice do propasti, aby nepřejeli děti, které tam nastrčili „hnusní provokatéři“. Smrt Jana Palacha byla podle autora připravena „podobně, jako se v současnosti cvičí sebevražední atentátníci“ a „podpálili jej, politého benzinem, aby to líčili jako akt sebeupálení na protest proti vstupu vojsk“.
Ruští komunisté chtějí, aby účastníci srpnové invaze měli výhody veteránů |
Vstup vojsk tak podle autora uchránil bezpečí zemí Varšavské smlouvy před NATO a Češi by měli být vděční sovětské armádě za to, že Sudety zůstaly součástí Československa, že jejich stát existuje v stávajících hranicích a lid se vyhnul obrovskému množství obětí, které vždy provázejí státní převrat.
Ruská státní televize Rossija 1 před dvěma lety odvysílala snímek o „odtajněných stránkách“ dějin Varšavské smlouvy, ve kterém obhajovala i sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968. Miloš Zeman tehdy prohlásil, že ruská televize lže, a invazi označil za zločin.
Záběry zahraničních agentur ze srpna 1968:
