Váš poradce a šéf skupiny CEFC Jie Ťien-ming je v Číně vyšetřován. Víte přesně kvůli čemu?
Ne, nevím kvůli čemu. Je to záležitost čínských institucí a nikoli moje. Já se vůbec nechci vměšovat do čínských vnitřních záležitostí. Byl jsem informován, že tento muž opustil vedení CEFC, a důvod, proč jsem poslal do Číny své tři emisary, se týkal toho, aby zjistili, zda CEFC bude i nadále vlajkovou lodí čínských investic v České republice. Dostalo se mi ujištění, že ano. Ale co více, CEFC Europe bude posíleno čtyřiceti devíti procenty minoritního podílu státní firmou CITIC Group. Což je jedna z nejvýraznějších firem na světě. Nu, a já doufám, že to pomůže čínské expanzi. Mimochodem, jste slávisti?
Ne.
Já také ne. Ale v každém případě je Slavie krásný příklad, jak fotbalový klub, který byl dole, se díky čínským investicím dostal až na mistra ligy. Moje přání je dosáhnout toho, aby došlo k dalším Slaviím v české ekonomice.
Kdy jste se poprvé dozvěděl o problémech šéfa CEFC?
Je to tak zhruba měsíc zpátky plus minus. Byl jsem tím trochu překvapen, protože prezident Si Ťin-pching byl přítomen dohodě o kapitálovém vstupu CEFC do ruské Rosněfti. Tato skutečnost mě rozhodně nevedla k obavám. Nicméně prezident Si vede boj proti korupci, je klidně možné – i když u mě platí v zahraničí i doma presumpce neviny – že tam k něčemu došlo. Ale chtěl bych upozornit, že jak jsme si ověřili v Šanghaji, druhý muž CEFC normálně pracuje a normálně tuto firmu řídí.
Bude mít tato věc dopad na pověst čínských investorů v Česku?
Naprosto ne. Když si vzpomenete, jak jsem ve svém inauguračním projevu mluvil o Zdeňku Bakalovi, tak zjistíte, že každý z potenciálních investorů může být – ať už právem, nebo neprávem, v Bakalově případu právem – napaden z tunelování, nebo z neetického jednání. To je bohužel součást ekonomiky a já jsem vděčný každému politikovi, který proti těmto jevům bojuje.
Myslíte, že si čínská státní společnost CITIC ponechá Jaroslava Tvrdíka ve funkci svého reprezentanta v Česku?
To se zeptejte jich, proboha. Proč zrovna já bych o tom měl rozhodovat?
Reakce Jaroslava Tvrdíka„Je legitimním právem pana prezidenta nevědět všechny detaily. Kancelář prezidenta republiky mi nikdy nic neplatila ani za mne nehradila, a to platí i pro poslední cestu do Číny.“ |
Mohl byste o tom mít nějaké informace, když jste poslal Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jaroslava Tvrdíka do Číny, ne?
Neposlal jsem je tam kvůli tomu, aby nominovali prezidenta této společnosti, ale kvůli tomu, aby zjistili, zda má tato společnost nadále zájem investovat v České republice. Pokud máte pocit, že bych se měl stát prezidentem této společnosti, děkuji vám za nabídku, ale já jsem úplně spokojen s funkcí, kterou zastávám.
Kdo cestu vašich vyslanců do Číny platil?
To je tak stupidní otázka, že byste se měl stydět. Tuto otázku klade také nějaký poslanec ze zahraničního výboru, který podniká řadu zahraničních cest. Samozřejmě, že šlo o služební cestu. Samozřejmě, že byla hrazena z rozpočtu mé kanceláře. Samozřejmě, že byla uskutečněna na můj příkaz, což byl mimochodem asi druhý nebo třetí příkaz za pět let, který jsem dal, pokud jde o služební cesty. Mám pocit, že ta trojice udělala velký kus práce. Samozřejmě jí to ale nikdo neuzná, naopak.
Chceme do Bílého domu a Putina v Praze, říká Zemanův muž pro diplomacii |
Znamená to, že prezidentská kancelář platila cestu i šéfovi CEFC Europe Jaroslavu Tvrdíkovi? To byl na tuto cestu najatý do služeb státu, přestože se problémy týkají hlavně jeho společnosti?
Upřímně řečeno, vůbec nevím. Vím, že jsme to zcela určitě platili kancléři Mynářovi. A pokud jde o ty zbývající dva, nemám tušení. Pokládám tuto otázku za poněkud povrchní. Je to jako když se zachrání továrna, která hořela, ale hasičovi uhoří uniforma. No a vy byste se chtěl bavit o nákladech na tu uniformu.
Pokračování rozhovoru najdete ve čtvrtečním vydání deníku MF DNES. Prezident Miloš Zeman v něm mluví o „čínských potížích“, sestavování vlády, opilých umělcích i o tom, že „o osudu republiky nemůže rozhodovat ulice“.
