Stoupenci Geerta Wilderse protestují proti obvinění vůdce PVV z podněcování...

Stoupenci Geerta Wilderse protestují proti obvinění vůdce PVV z podněcování nenávisti (18. března 2016) | foto: Profimedia.cz

Wildersovu stranu řídí nenápadný stratég, sní o Velkém Nizozemsku

  • 118
Ikonou krajní pravice v Nizozemsku je dlouhodobě Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu. Největší vliv v hnutí však má Wildersův poradce Martin Bosma. Straničtí odpadlíci ho popisují jako inteligentního politika, který koketuje s nebezpečnými myšlenkami.

Geert Wilders už dávno není politikem, který by ovlivňoval pouze veřejné mínění v Nizozemsku. Je jedním ze symbolů vzestupu pravicových hnutí v Evropě. Pravidelně pouští do světa výroky o zákazu Koránu, zavírání mešit a plíživé islamizaci Evropy. Jeho Strana pro svobodu (PVV) právě těmito sliby cílí na voliče (více zde).

Wilders je však podle politologů pouze veřejnou tváří strany. Hlavní ideologem a stratégem je dvaapadesátiletý Martin Bosma. „On je mozkem PVV. On stvořil stranu,“ uvedl pro server Politico někdejší člen partaje Geert Tomlow. Bosma své radikální postoje netají. Napsal o nich dvě knihy.

V prvním autobiografickém svazku se opřel do levicového aktivismu, který schvaluje přijímání uprchlíků. V knize „Minoritou ve své vlastní zemi“ se zabývá historií Jihoafrické republiky. Popisuje, jak se nizozemští „původní obyvatelé“ postupem let stali obětí „apartheidu 2.0“ a cílem „kulturní genocidy“.

Tato ideologie na voliče v Evropě funguje, PVV se postupem měsíců propracovala až do čela předvolebních průzkumů. V posledních týdnech však ztrácí a přetahuje se o vedení s liberály premiéra Marka Rutteho. Podle posledních průzkumů by ve volbách získala 15 až 20 procent hlasů. Parlamentní volby v Nizozemsku se odehrají za pět měsíců, už teď je však jasné, že s PVV do koalice zřejmě nikdo nepůjde.

Bosma o své roli v PVV mluví nerad. Serveru Politico pouze odpověděl na zaslaný seznam otázek. Odmítl, že by byl pravou rukou Wilderse. „Existuje spousta lidí, kteří chtějí o PVV roznášet pomluvy. Stačí, abyste se jich zeptali, zda každý den vraždím štěňátka a oni vám to potvrdí,“ sdělil Bosma.

Vražda filmaře a 11. září

Ambiciozní politik se narodil v roce 1964. Dětství strávil v srdci nizozemské levice Zaanstreek severně od Amsterdamu. V sedmnácti letech začal pracovat pro lokální deník De Zaanlander. Studoval na univerzitě v nizozemské metropoli. Jeho spolužák Ronald Spanier na něj vzpomíná jako na „milého kluka, který neměl žádné extrémní politické názory“.

Konzervativní pohled na svět získal během studií v New Yorku na počátku 90. let. Pracoval jako novinář. Byl producentem korespondenta nizozemské televize RTL Maxe Westermana. „Před pár lety jsem ho navštívil v jeho kanceláři v Haagu. Na zdi měl plakát WTC. Jeho tvrdé výroky mají možná základ v událostech z 11. září 2001. Myslím si, že PVV vděčí své existenci právě útokům na WTC,“ myslí si Westerman.

Bosma před časem prozradil, že zlomem pro něj byl rok 2004. Nizozemská média plnily zprávy o vraždě režiséra Theo van Gogha. Počíhal si na něj islamistický extremista (více zde). Bosma tehdy žil v Amsterdamu a každý den chodil kolem místa činu. „V to úterní ráno jsem se rozhodl pro změnu,“ píše Bosma v úvodu své první knihy.

Do náruče Wilderse

Wilders tou dobou právě opustil Lidovou stranu pro svobodu a demokracii a dostal se do politické izolace. Bosma pro Wilderse začal psát všechna veřejná prohlášení a stal se jeho hlavním stratégem. Za své služby dostával v přepočtu pouhých 13 tisíc korun měsíčně.

Připravil vznik PVV, pod jejímž založením je podepsaný Wilders. Uskupení formoval jako takzvanou virtuální stranu. Jediným registrovaným členem je Wilders. „Show však řídí Martin,“ uvedl jeden z bývalých stoupenců PVV na adresu Bosmy. Podle dalšího odpadlíka Wima Kortenoevena je Bosma nekompromisní intelektuál, kterého s Wildersem pojí zvláštní pouto. Je zábavným společníkem a lehce navazuje vztahy s lidmi.

Dvaapadesátiletý politik přišel s vůbec prvním programem strany. Je autorem hesla: „Méně daní, méně zločinu a méně multikulti.“ Podle politického historika Koena Vossena je Bosma radikálním nacionalistou, který mimo jiné podporuje odtržení Flander od Belgie a jejich připojení do takzvaného Velkého Nizozemska.

Bojovník za tradice

Bosma ve svých textech píše o „kulturní marxistické konspirační teorii“, podle které politickou korektnost a multikulturalismus zavedly levicové politické strany ve snaze posílit svou moc. „Pouze pokud lidí přijdou o tradice a spojení s historií své země či víry, může být revoluce úspěšná,“ napsal ve své knize. Hájí například mnohé symboly, které používali nizozemští kolaboranté za druhé světové války.

Wilders půjde před soud

Šéf populistické Strany pro svobodu čelí obvinění z podněcování nenávisti.

Je velkým odpůrcem zákazu Černého Petra, snědého společníka Svatého Mikuláše, který během vánočních svátků navštěvoval nizozemské školy. Na sklonku minulého roku však OSN tuto postavu zakázala, protože maurský chlapec podle ní dětem připomíná časy otrokářství (více zde).

„Není pochyb o tom, že protesty proti Černému Petrovi byly rasově motivované,“ prohlásil po demonstracích, během kterých protestující nosili čepice ve stylu Černých panterů a dokonce použili i jejich tradiční pozdrav se zdviženou pěstí. „Panteři zažehli rasismus proti bílým. Nyní tento rasismus vidíme v našich ulicích,“ sdělil Bosma.

Jeden jeho bývalý kolega tvrdí, že Bosma je mužem s „nebezpečnými nápady“. „Jsem rád, že žijeme v této době a v této zemi. Tady totiž nemůže způsobit žádné škody,“ míní.

Bosma se vůči kritikům napadajícím představitele evropské krajní pravice vymezil už ve své první knize, v jejímž úvodu citoval slova proroka Izajáše ze Starého zákona: „Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké!“.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video