Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tranzitní zóny pro migranty v Bavorsku? Němci se mohou učit u Orbána

  17:37aktualizováno  17:37
Němečtí konzervativci se po dvou týdnech vládní krize dohodli na vzniku tranzitních zón na německo-rakouské hranici, v nichž by byli zadržováni žadatelé o azyl. Podobná záchytná centra dnes fungují v Maďarsku, píše zpravodajský portál Deutsche Welle.

Maďarská tranzitní zóna Tompa (26. dubna 2016) | foto: Profimedia.cz

Maďarsko v době vrcholící uprchlické krize postavilo na své hranici se Srbskem a Chorvatskem plot a zřídilo takzvané tranzitní zóny. Žadatelé o azyl nemohou vstoupit do země, ale jsou zastaveni na jednom ze dvou hraničních přechodů a pak přepraveni do tranzitní zóny. 

Fotogalerie

Maďarský helsinský výbor uvádí, že na srbské hranici čeká nyní asi 4 000 migrantů. Maďaři ale do tranzitních zón pouštějí jen dva lidi denně, na každém přechodu jednoho. Vláda v Budapešti to popírá. 

„Není naší vinou, že do Maďarska chce tak málo lidí,“ prohlásil v únoru János Lázár, šéf kanceláře maďarského premiéra VItkora Orbána.

Maďarské úřady v tranzitní zóně v databázi Eurodac prověří, jestli migrant či uprchlík už požádal o azyl v jiné zemi Evropské unie nebo je jeho žádost o azyl z nějakého jiného důvodu nepodložená. Tento proces trvá obvykle jen pár hodin, v některých případech ale zabere až patnáct dní.

Lidi, kteří neprojdou tímto sítem, Maďaři vrací na srbskou stranu hranice a zakážou jim vstup do schengenského prostoru. Zamítnutí lidé se mohou teoreticky odvolat, v praxi to však téměř nikdo z nich nedělá: migranti na to nemají čas ani dostatek znalostí právních procedur. 

Pravidlo osmi kilometrů

Pokud maďarské úřady žádost o azyl přijmou, je žadatel umístěn do pohraničního tábora z obytných kontejnerů. Tam je pod neustálým dohledem a nesmí ho opustit. Celý proces včetně soudního přezkoumání trvá tři až šest měsíců. Odmítnutí žadatelé jsou opět vraceni do Srbska.

Ze statistik vyplývá, že v prvních čtyřech měsících letošního roku bylo u vstupu do tranzitní zóny zamítnuto 2 363 migrantů a uprchlíků a pouze 325 lidí si mohlo zažádat o azyl. Úřady v tomto období vyhodnotily 593 žádostí o azyl. Z toho 326 jich zamítly a 267 lidem přiznaly azyl či jinou formu mezinárodní  ochrany. 

Orbán nevylučuje dohodu o migrantech

Viktor Orbán je ochoten jednat s kancléřkou Merkelovou o bilaterální azylové dohodě. Řekl to německému listu Bild s tím, že nejdříve se ale Německo musí dohodnout s Rakouskem a pak Vídeň s Maďarskem. "Pořadí může být pouze takovéto - jednání mezi Německem a Rakouskem, pak jednání mezi Rakouskem a Maďarskem," řekl Orbán. "A pouze na konci, pokud bude skutečně jasno o německém postoji, jednání mezi Maďarskem a Německem," řekl maďarský premiér.

zdroj: ČTK

V okolí hranic panuje pravidlo „osmi kilometrů“. 

Každý migrant, kterému se nějak podaří dostat přes plot a je zadržen ve vzdálenosti osmi kilometrů od hranic, je bez prodlení převezen do tranzitní zóny. Podle humanitárních organizací ale policisté takto nakládají i s migranty, kteří jsou zadrženi dále od hranic.

Podle evropského práva mohou být žadatelé o azyl v tranzitních zónách zadržováni jen ve výjimečných případech. Orbánova vláda proto kvůli migrační krizi opakovaně prodlužuje mimořádný stav, naposledy tak učinila letos v únoru

Ochránci lidský práv občas poměry v tranzitních centrech kritizují. „Shromaždovat všechny muže, ženy a děti, kteří žádají o azyl a držet je v detenci po několik měsíců v kontejnerových táborech, je dalším z kroků, kterými se Maďarsko snaží učinit situaci žadatelů o azyl a uprchlíků ještě nesnesitelnější“, uvedla minulý rok Gauri van Guliková z Amnesty International.

Evropská komise Maďary vyzývá k dodržování humánních podmínek v kontejnerových táborech, otevřené kritice se však vyhýbá. Prakticky stejná zařízení totiž z popudu evropských ministů vnitra vznikla na řeckých ostrovech v Egejském moři.

Vracet migranty do Česka? Bez dohody to nepůjde

Dohodou o vzniku tranzitních center na rakousko-německé hranici se prozatím podařilo zažehnat těžkou krizi v německé vládě. Ministr vnitra Horst Seehofer prosazoval, aby Německo začalo na hranicích vracet ty migranty, kteří už požádali o azyl v jiné zemi Evropské unie. Kancléřka Merkelová to odmítala, protože se obávala, že by to vedlo k uzavření hranic a konci volného pohybu osob po EU.

Kneisslová: Se vznikem střediska musí souhlasit všechny dotčené země

Aby mohla vzniknout střediska, kam by byli migranti zachránění ve Středozemním moři převáženi, bude nutný souhlas všech dotčených zemí, uvedla rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová. Nástroje, které má EU k dispozici pro řešení žádostí o azyl, jsou podle ní více než dvě desítky let staré a vůbec neodpovídají nynější situaci v globalizovaném světě.

Zdroj: ČTK

Deutsche Welle upozorňuje, že k tomu, aby tranzitní centra fungovala, musela by se 817 kilometrů dlouhá hranice mezi Rakouskem a Německem oplotit nebo aspoň velmi pečlivě kontrolovat. To je jediný způsob jak zajistit, aby žadatelé o azyl a migranti procházeli přes tranzitní centra a registrovali se tam. 

Rakouský kancléř Sebastian Kurz v úterý v reakci na německou dohodu prohlásil, že Vídeň je připravena ochránit své jižní hranice, aby se po uzavření německých hranic migranti na jeho území nehromadili. 

Německá dohoda se ovšem může týkat i České republiky - zřízení tranzitních center na hranicích s Českem a Polskem podle úterních informací připustil saský ministerský předseda Michael Kretschmer (více zde: Policie je připravena zajistit ochranu hranic, uvedl Hamáček).

K tomu, aby Němci mohli migranty vracet z tranzitních zón do Rakouska či Česka, by museli mít s těmito zeměmi zvláštní bilaterální dohodou, kterou Merkelová na velkém červnovém summitu v Bruselu dohodla například s Řeckem a Španělskem. Vídeň i Praha však takové ujednání odmítly.

Autor:



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Češi si utahují ze sedícího Zemana. Na oficiálním snímku státníků však stojí

Zástupci členských zemí NATO na summitu v Bruselu. Zcela vpravo prezident Miloš...

České sociální sítě ve středu obletěly snímky ze společného focení státníků na summitu NATO, kde si unavený prezident...

Babiš získal důvěru Sněmovny. Chtěl mluvit s demonstranty, létaly lahve

Premiér Andrej Babiš na výzvu opozice vyšel mezi demonstranty.

Vláda ANO a ČSSD podporovaná komunisty získala důvěru Poslanecké sněmovny 105 hlasy poslanců těchto stran. Česko má...



Hasiči ukončili prohledávání sutin v nestabilní budově v centru Prahy

Při záchraně hasiči používají sací bagr na sutiny. Budova je podle statiků...

V Praze 1 poblíž Národní třídy se v úterý před polednem propadla klenba stropu opravovaného domu a trosky zavalily...

Chlapec z vláčku předčasně vystoupil, popisuje tragédii majitel Šiklandu

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Chlapec, který v sobotu zemřel v zábavním areálu Šiklův mlýn pod koly turistického vláčku, z něj podle majitele parku...

J&J musí zaplatit 4,7 miliardy dolarů ženám s rakovinou vaječníků

Výrobek Johnson & Johnson (ilustrační snímek)

Pokutu a odškodné v celkové výši 4,69 miliardy dolarů (přes 104 miliard korun) musí zaplatit americká společnost...



Další z rubriky

Brita otráveného novičokem pustili domů, není už nebezpečný pro okolí

Policista hlídkuje před nemocnicí v Salisbury, kde se léčí britský pár otrávený...

Brita, který se přiotrávil novičok, v pátek propustili z nemocnice. Informovala o tom britská média s odvoláním na...

V Egyptě otevřeli dva tisíce let starý sarkofág, odhalil ostatky vojáků

Hrobka byla ukryta pět metrů pod povrchem a s otevřením patnáctitunového víka...

Egyptští archeologové ve čtvrtek otevřeli třicetitunový žulový sarkofág, který objevili minulý měsíc v Alexandrii. Dva...

Pro vyčerpané Čechy jela v Tatrách horská služba, pak i pro český pár

Slovenští záchranáři pomáhali v Tatrách dvěma skupinkám českých turistů...

Slovenská horská služba ve čtvrtek zachraňovala hned dvě skupiny Čechů ve Vysokých Tatrách. Jedna se kvůli vyčerpání i...



Najdete na iDNES.cz