Stavba hraniční bariéry dlouhé přibližně 130 kilometrů a vysoké dva metry podle ministra začne na jaře a hotova by měla být do konce roku. „Nezastaví tanky, ale bude postavena tak, aby ji nebylo možné přelézt,“ oznámil litevský ministr vnitra Eimutis Misiunas.
Náklady na vybudování plotu ponese z větší části Evropská unie, která na tento účel poskytne 25 milionů eur (675 milionů korun). Příspěvek Litvy má činit 3,6 milionu eur. Ministr také poznamenal, že plot by měl zabránit „provokacím“ na hranicích.
Kaliningradská oblast je silně militarizované ruské území ležící u Baltického moře mezi Litvou a Polskem. Bývalé sovětské republiky Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou vůči Rusku kvůli jeho anexi ukrajinského Krymu a podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny velmi podezřívavé.
„Už bylo na čase“Poláci vítají americké tanky a obávají se, co udělá Trump |
Předloni začalo na hranicích Kalinigradské oblasti stavět padesátimetrové strážné věže Polsko. A Moskva zase loni na podzim potvrdila, že do své exklávy přesune raketové systémy Iskander (více čtěte zde).
Litva a Estonsko v pondělí podepsaly se Spojenými státy dohody o postavení amerických vojáků. Lotyšsko stejnou dohodu podepsalo v pátek. Uzavřením těchto smluv chce Pobaltí posílit formální závazky Washingtonu vůči spojencům, obávajícím se případných snah Ruska o jejich destabilizaci.
Všechny tři dohody, stejně jako většina podobných dohod zvaných SOFA a uzavřených Spojenými státy s mnoha zeměmi, zajišťují, že americký vojenský personál a rodinní příslušníci zůstanou pod americkou jurisdikcí, s výjimkou závažných zločinů.
Smlouvy byly podepsány jen čtyři dny před nástupem budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa, který se snaží zlepšit vztahy s Moskvou a během kampaně zpochybnil americké závazky vůči spojencům v NATO. V Lotyšsku a Estonsku navíc žijí silné ruské menšiny.
Američtí vojáci se v Norsku učí lyžovat
Ve stejný den, kdy Vilnius oznámil plán na výstavbu plotu, dorazilo do Norska asi 300 amerických vojáků. Spolu se svými norskými kolegy budou cvičit na letecké základně Vaernes nedaleko Trondheimu. „První čtyři týdny podstoupí základní zimní výcvik, budou se učit lyžovat a také budou cvičit přežití v arktických podmínkách,“ řekl mluvčí norské posádky na základně Vaernes Rune Haarstad.
Norská vláda v říjnu vyhověla žádosti Spojených států, aby jejich vojáky na svém území přijala. Nejde o vytvoření stálé základny USA v zemi, Američané mají na norské základně pobýt 12 měsíců, přičemž v polovině roku se uskuteční rotace. V průběhu roku 2017 bude přítomnost amerických vojáků posouzena s myšlenkou na možné prodloužení jejich pobytu, napsala norská tisková agentura NTB.
Norsko od počátku zdůrazňuje, že operace nijak nesouvisí s rostoucím napětím mezi Západem a Ruskem kvůli krizi na Ukrajině a konfliktu v Sýrii. Rozmístění příslušníků americké armády na norském území se ale časově shoduje s vysláním několika tisíc amerických vojáků do Polska, píše agentura Reuters (více zde).
Nasazení příslušníků americké armády v zemi, která sdílí téměř 200kilometrovou hranici s Ruskem, vyvolalo kritiku Moskvy. „Vzhledem k několika vyjádřením ze strany Norska, že se necítí být Ruskem ohroženo, bychom rádi porozuměli tomu, proč Norsko usiluje o zvýšení svého vojenského potenciálu rozmístěním amerických jednotek (na základně Vaernes),“ uvedl již dříve k vyslání vojáků USA do Norska mluvčí ruského velvyslanectví v Oslu Maxim Gurov.
Norsko se v roce 1949 stalo zakládajícím členem Severoatlantické aliance, v rámci které s USA spolupracuje. Aby uklidnilo Sovětský svaz, zavázalo se tehdy, že nedovolí cizím vojskům vstup na své území. Později ale tento závazek zmírnilo, aby umožnilo společná vojenská cvičení se zahraničními armádami na norském území.
Kalinigradská oblast
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
