Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Už bylo na čase, vítali Poláci americké tanky. Bojí se, co udělá Trump

  15:06aktualizováno  15:06
Do Polska tento týden dorazily první stovky amerických vojáků s těžkou bojovou technikou. Mají odradit Rusko od možných agresivních choutek. Ve Varšavě však panují obavy, jestli americké odhodlání bránit východní křídlo NATO vytrvá i po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Američtí vojáci po příjezdu do polského města Żagań (12. ledna 2017) | foto: Reuters

Když v úterý americký obrněný konvoj překročil německo-polskou hranici, v obci Olszyna na něj čekaly desítky lidí. „Příjezd Američanů je ta největší věc, která se tu kdy stala,“ řekl reportérovi listu The New York Times 62letý Mieczyslaw Mroz.

Konvoj, který má být první vlaštovkou slíbeného rozmístění tisíců vojáků Severoatlantické aliance ve východní Evropě, se odsud přesunul do nedalekého města Żagań (česky Zaháň), kde se na vymrzlém náměstí odehrálo oficiální uvítání. „Už bylo na čase. Možná, že tohle zastaví toho chlápka z východu, který nás celé dekády terorizuje,“ shrnul polské obavy z ruské hrozby 62letý Jan Siemion.

Fotogalerie

Do Polska v úterý dorazila první tisícovka z celkem 3 500 vojáků bojové obrněné brigády 4. pěší divize z coloradského Fort Carson. Kromě nich dorazí ještě 87 tanků Abrams, 18 samohybných houfnic Paladin, 144 obrněnců Bradley a 419 vozidel Humvee. V Evropě bude brigáda nasazena devět měsíců, v září ji vystřídají čerstvé síly.

Od dubna by se měla bojová skupina přesunout k městu Orzysz na severovýchodě země. Tato oblast kolem města Suwalki patří z pohledu obrany Polska i pobaltských republik ke strategickým. Asi 60kilometrový hraniční koridor z Polska do Litvy zároveň odděluje Bělorusko a silně militarizovanou ruskou exklávu Kaliningrad.

Kreml ve čtvrtek označil rozmístění amerických tanků na polském území za ohrožení ruských zájmů a ruské bezpečnosti. „Díváme se na to jako na hrozbu. Jsou to kroky, které ohrožují naše zájmy, naši bezpečnost, a to tím spíše, že třetí země - a není to ani evropský stát - zvyšuje svou vojenskou přítomnost u našich hranic v Evropě,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj by každá země vnímala negativně zvyšování cizí vojenské přítomnosti ve svém okolí.

Co udělá Trump?

Když NATO loni v létě na summitu ve Varšavě ve stínu ruské agrese na Ukrajině přijalo plán na trvalé rozmístění jednotek ve východní Evropě, polští politici jásali. Dnes se však politická situace výrazně změnila.

Do Bílého domu nastupuje Donald Trump, který chce navázat s Ruskem přátelské vztahy a během kampaně zpochybnil americké závazky v rámci Severoatlantické aliance. Newyorskému miliardáři vadí především fakt, že někteří členové NATO nedávají na obranu slíbená 2 procenta HDP.

Ve východní Evropě proto panuje nejistota, jestli americké jednotky dorazí v slibovaném rozsahu a jestli je Trump ve snaze dohodnout se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nenechá na holičkách.

Američané v Evropě

Od roku 2017 budou v Evropě tři americké takzvané brigádní bojové týmy(ABCT - Army Brigade Combat Teams). K dosavadní výsadkové brigádě a jednotce vyzbrojené obrněnci Stryker přibude jedna obrněná brigáda s těžkou technikou.

V roce 2013 americká armáda stáhla z Evropy prakticky všechny tanky a obrněnce. Měla tak skončit sedmdesát let trvající poválečná éra masivní americké přítomnosti v Evropě. V době svého vrcholu během takzvané studené války bylo především v Německu rozmístěno až 20 amerických obrněných divizí, tedy 6 000 tanků. Ještě v roce 1980 bylo v Evropě 200 tisíc amerických vojáků. Loni to bylo po posílení kvůli chování Ruska zhruba 33 tisíc.

„Každý nový americký prezident chce s Ruskem dosáhnou nějaké nové velké dohody. A tento region na to vždy doplatí. Obávám se, že tentokrát na to doplatí ještě více než dříve,“ řekl listu The New York Times Marcin Zaborowski z Centra politické Analýzy ve Varšavě. Podle něj je také možné, že další slibovaní vojáci už po Trumpově inauguraci do Polska nedorazí.

Zaborowski také předpokládá, že Trump by v zájmu dobrých vztahů s Moskvou mohl obětovat některá další opatření, kterými se velení NATO a USA snaží uchlácholit východoevropské členy Aliance. Mezi nimi například předsunuté sklady zbraní, které mají usnadnit rychlý zásah aliančních jednotek v případě útoku či výstavbu základny s protiraketami v Polsku (první byla otevřena loni v Rumunsku).

Válčit tady nebudeme, věří Američané v Polsku

Jiní experti však věří, že do Polska nakonec dorazí všichni američtí vojáci. Upozorňují na postavu budoucího šéfa Pentagonu James Mattise, který je velkým stoupencem Severoatlantické aliance. Mattis ve čtvrtek během slyšení před Kongresem prohlásil, že Putin se pokouší rozdělit NATO a spojenci USA jsou pod nejsilnějším tlakem od konce druhé světové války.

Také kandidát na šéfa americké diplomacie Rex Tillerson tento týden potvrdil závazek dodržovat princip kolektivní obrany v rámci NATO. Ve středu uvedl, že ruská anexe Krymu je porušením mezinárodního práva a USA potřebují mít v ruce nástroj, aby zabránily podobnému použití síly v budoucnu. Tillerson přitom v uplynulých týdnech čelil kritice, že jako šéf ropné firmy Exxon Mobile udržoval blízké vztahy s Putinem.

Většina analytiků se domnívá, že Trump bude přistupovat ke vztahům s Moskvou čistě pragmaticky. „Trump respektuje silné muže. Sám se za něj považuje. Myslím si, že vztah USA a Ruska se nebude omezovat jen na to, že Trump udělá to, co mu Putin řekne,“ domnívá se bezpečnostní analytik Thomas Donnelly z organizace American Enterprise Institute. Podle něj Rusy odradí už myšlenka, že pokud překročí polskou hranici, mohli by narazit na jednotky NATO a dokonce zabít nějakého amerického vojáka.

Američtí vojáci, kteří dorazili do Polska, si každopádně nemyslí, že se u našich severních sousedů dostanou do ostrého nasazení. „Jsme tady, abychom odrazili každou agresi. Ať už přijde odkudkoliv. Ale nevěřím, že k tomu dojde. Toto je mírová mise,“ řekl americkým novinářům kapitán Matt Piazza.

V Żagańi Američany kromě vojenského orchestru přivítala asi dvacítka Poláků. „Největší obavy mám z Trumpa. Nikdo neví, co jako prezident udělá. Ale vypadá to, že on a Putin se na něčem tajně domluví. Pro Polsko to nemůže být dobré,“ obává se budoucnosti 39letá Edyta Maherová.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Desítky vozidel se za sebou nahromadilo po záplavách na Krymu
VIDEO: Auta se po záplavách na Krymu naskládala za sebou jako domino

Páteční prudké deště způsobily na poloostrově Krym záplavy. Jedním z následků velké vody a bahna bylo i odvlečení asi padesátky aut, která se následně za sebou...  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.